Mikrosvět: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">mikrosvět</span> – ta část totálního [[svět sociální|sociálního světa]], která je důležitá, relevantní pro [[individuum]], k níž má nějaký vztah, kterou emocionálně prožívá a kterou proto pokládá za reálnou. Pojem ''m.'' zavedl am. psycholog ''William James'' v r. 1901 (sám používal termín sub-world). ''James'' vyšel ze zdůvodněného předpokladu, že žádný jedinec se nikdy nevztahuje a nemůže vztahovat k celé soc. skutečnosti, že jen její část má pro něj skutečný význam, a proto je z tohoto hlediska pro něj reálná. ''James'' si položil tuto otázku: za jakých podmínek pokládáme věci, včetně soc. objektů a vztahů, za reálné? Reálné je podle ''Jamese'' pouze to, co se vztahuje k našemu aktivnímu životu, k naší emocionalitě, to, co vyvolává a stimuluje náš zájem. Všechno ostatní, tedy to, co je nezajímavé a nedůležité, je nereálné. Jedinec žije v soustavě ''m.'', které ''James'' rozděluje takto: ''1.'' smyslový svět fyzických věcí; ''2.'' svět vědy; ''3.'' svět ideálních vztahů; ''4.'' svět kmenových iluzí, ideálů, idolů a předsudků; ''5.'' nadpřirozené světy; ''6.'' světy individ. mínění; ''7.'' světy čistého šílenství a fantazie. V průběhu lidské životní dráhy se mění jak objem ''m.'', s nimiž je individuum v kontaktu, tak jejich rozsah a obsah. Pojem ''m.'' korigoval ''Alfred Schutz'', který jej nahradil pojmem „konečná oblast významu“ (viz [[každodennost]]). Rozdíl mezi ''Jamesem'' a ''Schutzem'' je v tom, že ''James'' pokládal ''m.'' za objektivně reálné, za součásti totálního světa, které se individuu postupně mohou, ale nemusejí vyjevovat, a vůči nimž se individuum adaptuje, zatímco ''Schütz'' je pokládá za produkty a důsledky tzv. konstituce smyslu. Člověk ''m.'' spíše vytváří, než by je jen nacházel hotové v objektivním světě. ''Schutz'' rozvinul ''Jamesovu'' ideu v koncept plurality soc. realit, z nichž každá má svou vlastní racionalitu a ve vztahu k individuu svébytnou relevanci.
+
<span id="entry">mikrosvět</span> – ta část totálního [[svět sociální|sociálního světa]], která je důležitá, relevantní pro [[individuum]], k níž má nějaký vztah, kterou emocionálně prožívá a kterou proto pokládá za reálnou. Pojem ''m.'' zavedl am. psycholog ''William James'' v r. 1901 (sám používal termín sub-world). ''James'' vyšel ze zdůvodněného předpokladu, že žádný jedinec se nikdy nevztahuje a nemůže vztahovat k celé soc. skutečnosti, že jen její část má pro něj skutečný význam, a proto je z tohoto hlediska pro něj reálná. ''James'' si položil tuto otázku: za jakých podmínek pokládáme věci, včetně soc. objektů a vztahů, za reálné? Reálné je podle ''Jamese'' pouze to, co se vztahuje k našemu aktivnímu životu, k naší emocionalitě, to, co vyvolává a stimuluje náš zájem. Všechno ostatní, tedy to, co je nezajímavé a nedůležité, je nereálné. Jedinec žije v soustavě ''m.'', které ''James'' rozděluje takto: ''1.'' smyslový svět fyzických věcí; ''2.'' svět vědy; ''3.'' svět ideálních vztahů; ''4.'' svět kmenových iluzí, ideálů, idolů a předsudků; ''5.'' nadpřirozené světy; ''6.'' světy individ. mínění; ''7.'' světy čistého šílenství a fantazie. V průběhu lidské životní dráhy se mění jak objem ''m.'', s nimiž je individuum v kontaktu, tak jejich rozsah a obsah. Pojem ''m.'' korigoval ''Alfred Schütz'', který jej nahradil pojmem „konečná oblast významu“ (viz [[každodennost]]). Rozdíl mezi ''Jamesem'' a ''Schützem'' je v tom, že ''James'' pokládal ''m.'' za objektivně reálné, za součásti totálního světa, které se individuu postupně mohou, ale nemusejí vyjevovat, a vůči nimž se individuum adaptuje, zatímco ''Schütz'' je pokládá za produkty a důsledky tzv. konstituce smyslu. Člověk ''m.'' spíše vytváří, než by je jen nacházel hotové v objektivním světě. ''Schütz'' rozvinul ''Jamesovu'' ideu v koncept plurality soc. realit, z nichž každá má svou vlastní racionalitu a ve vztahu k individuu svébytnou relevanci.
  
 
<div class="translations">
 
<div class="translations">
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
<span class="section_title">Literatura:</span> ''James, W.'': The Principles of Psychology. London 1901; ''Luckmann, T.'' ed.: Phenomenology and Sociology. Selected Readings. Harmondsworth 1978; ''Manterys, A.'': O pojeciu mikroşwiat. ''Studia'' socjologiczne, 1989, č. 2; ''Schutz, A.'': On Multiple Realities. In: ''Collected'' Papers. Vol. I.: The Problem of Social Reality. The Hague 1962; ''Weigert, A. J.'': Sociology of Everyday Life. New York 1981.
+
<span class="section_title">Literatura:</span> ''James, W.'': The Principles of Psychology. London 1901; ''Luckmann, T.'' ed.: Phenomenology and Sociology. Selected Readings. Harmondsworth 1978; ''Manterys, A.'': O pojeciu mikroşwiat. ''Studia socjologiczne'', 1989, č. 2; ''Schütz, A.'': On Multiple Realities. In: ''Collected Papers. Vol. I.: The Problem of Social Reality. The Hague 1962; ''Weigert, A. J.'': Sociology of Everyday Life. New York 1981.
  
 
''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />

Verze z 3. 2. 2018, 21:17

mikrosvět – ta část totálního sociálního světa, která je důležitá, relevantní pro individuum, k níž má nějaký vztah, kterou emocionálně prožívá a kterou proto pokládá za reálnou. Pojem m. zavedl am. psycholog William James v r. 1901 (sám používal termín sub-world). James vyšel ze zdůvodněného předpokladu, že žádný jedinec se nikdy nevztahuje a nemůže vztahovat k celé soc. skutečnosti, že jen její část má pro něj skutečný význam, a proto je z tohoto hlediska pro něj reálná. James si položil tuto otázku: za jakých podmínek pokládáme věci, včetně soc. objektů a vztahů, za reálné? Reálné je podle Jamese pouze to, co se vztahuje k našemu aktivnímu životu, k naší emocionalitě, to, co vyvolává a stimuluje náš zájem. Všechno ostatní, tedy to, co je nezajímavé a nedůležité, je nereálné. Jedinec žije v soustavě m., které James rozděluje takto: 1. smyslový svět fyzických věcí; 2. svět vědy; 3. svět ideálních vztahů; 4. svět kmenových iluzí, ideálů, idolů a předsudků; 5. nadpřirozené světy; 6. světy individ. mínění; 7. světy čistého šílenství a fantazie. V průběhu lidské životní dráhy se mění jak objem m., s nimiž je individuum v kontaktu, tak jejich rozsah a obsah. Pojem m. korigoval Alfred Schütz, který jej nahradil pojmem „konečná oblast významu“ (viz každodennost). Rozdíl mezi Jamesem a Schützem je v tom, že James pokládal m. za objektivně reálné, za součásti totálního světa, které se individuu postupně mohou, ale nemusejí vyjevovat, a vůči nimž se individuum adaptuje, zatímco Schütz je pokládá za produkty a důsledky tzv. konstituce smyslu. Člověk m. spíše vytváří, než by je jen nacházel hotové v objektivním světě. Schütz rozvinul Jamesovu ideu v koncept plurality soc. realit, z nichž každá má svou vlastní racionalitu a ve vztahu k individuu svébytnou relevanci.

micro world micro-monde Mikrowelt, kleine Welt microcosmo

Literatura: James, W.: The Principles of Psychology. London 1901; Luckmann, T. ed.: Phenomenology and Sociology. Selected Readings. Harmondsworth 1978; Manterys, A.: O pojeciu mikroşwiat. Studia socjologiczne, 1989, č. 2; Schütz, A.: On Multiple Realities. In: Collected Papers. Vol. I.: The Problem of Social Reality. The Hague 1962; Weigert, A. J.: Sociology of Everyday Life. New York 1981.

Miloslav Petrusek