Necessismus

necessismus – (z lat. necessitas = nevyhnutelnost, nutnost, nezbytnost) – dobově též nezbytnictví – termín, který razil K. Honzík v r. 1946 pro specif. způsob života a životní sloh založený na rozumné spotřebě, organizovaném (plánovaném) vztahu mezi výrobou a spotřebou, na kultivaci výroby, tvorbě „nutných“ věcí a užitných hodnot a zušlechťování zákl. životních potřeb. Cílem n. měla být výroba volného času pro všechny, osvobození od jha prestižních a dysfunkčních potřeb, tvorba prostředí v intencích krásy, stimulace lidských kontaktů a „skutečných“ potřeb. N. byl pojímán též jako spontánní i vědomě v život vyvolané konzumentaristické hnutí i specif. politika vůči spotřebiteli, napomáhající mu odlišit rozumné životní návyky od škodlivých, věci nezbytné od věcí vedlejších a zbytečných, pohlížet na lidské potřeby hist. a vývojově. Honzík předpokládal, že vznikne věda o životním slohu a životním prostředí, která napomůže společnosti i konzumentovi v kterémkoliv okamžiku stanovit pořadí nezbytnosti, jímž by se výroba věcí i tvorba prostředí měly řídit. Šlo o normativní koncept spotřeby, dobově považovaný za příspěvek k social. způsobu života. Koncept byl výrazně ovlivněn idejemi předválečné čes. architektonické avantgardy a zejm. názory B. Brouka – především jeho freudistickým traktováním zákl. lidských potřeb (viz též avantgarda umělecká, způsob života konzumní), odporem vůči reprezentačním formám spotřeby ať již individ., či realizovaným státem a korporacemi. Termín n. se příliš nevžil a v 60. l. již nebyl užíván.

necessism nécessisme Necessismus necessitismo

Literatura: Brouk, B.: Lidé a věci. Praha 1947; Honzík, K.: Necessismus, myšlenka rozumné spotřeby. Praha 1946.

Jiří Linhart