Organizace štábní

organizace štábní – též organizace liniově-štábní – termín používaný pro určitý typ organizace, resp. pro způsob organizování a řízení (typ managementu). Původně byl štáb, na jehož funkci je o.š. postavena, pomocným odborným orgánem velitele zpravidla vyšší vojenské jednotky. Jako forma zapojení skupiny pomocníků a specialistů do řídící činnosti se postupně začal uplatňovat i v hosp., polit. a v ostatních oblastech organizovaného spol. života. Náplň činnosti „štábních útvarů“, resp. obsah štábních vztahů (vazeb) v organizaci má velké rozpětí: od dílčích prací administrativně-tech. charakteru (prováděných sekretářkou, asistentem ředitele apod. v tzv. osobních štábech) přes klíčové funkční úkony vyčleněné z přímé působnosti liniového vedoucího a práci rozsáhlých specializovaných štábních útvarů (např. řízení výroby, zásobování, informační soustavy, personalistika, plánování, výzkum a vývoj, marketing, práce s veřejností, financování) až po činnost vysoce spec. odborných poradců a dočasných org. skupin štábního typu (volební štáby, krizové štáby, poradní sbory). Štábní pracovníci nemají přímou rozhodovací pravomoc. Jejich posláním je poskytovat rady, připravovat podklady pro rozhodování liniových vedoucích nebo příslušných kolekt. orgánů řízení – tedy působit odborně a metodicky. Mívají však značnou autoritu a nepřímou (zákulisní) moc, a to zdaleka nejen v případech, kdy je na ně výslovně delegována nějaká část liniové pravomoci (jako např. na poradce nebo pomocníky prezidenta USA), ale i běžně v podnicích, družstvech, polit. a spol. organizacích. Přitom většinou štábní útvary nefungují samostatně, v čisté podobě. Spolu s nejobvyklejší zákl. kombinací liniově-štábní se společně uplatňují org. formy funkcionální, divizionální, programově-projektová, týmová, maticová a různé další. Od tradičního rozčleňování organizace na její jednotlivé složky s vymezenou pravomocí a odpovědností se přesouvá pozornost organizátorů zejm. na prosazování principu komplexnosti a harmonizace vztahů jednotlivých prvků organizace a principu flexibility, odrážejícího potřebu překonávat negativní působení ustrnulých org. schémat. Klíčovým problémem je dosáhnout, aby se o.š. nestala samoúčelnou nebo se neodcizila subjektu řízení, ale zůstávala účinným nástrojem dosahování podnikových cílů.

staff organization organisation de l'état-major Linien-Stab-Organisation –

Literatura: Pavelka, K.: Liniově štábní, liniově funkční organizace. Podniková organizace, 1984, č. 12.

Petr Kunst