https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Osobnost&feed=atom&action=historyOsobnost - Historie editací2024-03-29T09:38:47ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.31.1https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Osobnost&diff=9339&oldid=prevZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo osobnost v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)2018-11-10T18:18:22Z<p>Přidána poslední věta Viz též heslo <a href="/w/Osobnost_(MSgS)" title="Osobnost (MSgS)">osobnost</a> v historickém <a href="/w/MSgS" title="MSgS">Malém sociologickém slovníku (1970)</a></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2018, 18:18</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l15" >Řádek 15:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 15:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">----</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"><span class="see-also">Viz též heslo [[osobnost (MSgS)|osobnost]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td></tr>
</table>ZRNhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Osobnost&diff=8334&oldid=prevZRN v 7. 2. 2018, 10:422018-02-07T10:42:15Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 7. 2. 2018, 10:42</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1" >Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span id="entry">osobnost</span> – koncept, který se ve filozofii, hist. vědách, s-gii a psychologii pojímá a tematizuje odlišně. ''1.'' Fil. pohled je obvykle abstraktní. Rozlišuje se „personalitas“ a „persona“ („osoba“ a „maska“) a v [[psychoanalýza|psychoanalýze]] vystupuje ''o.'' jako dichotomní bytost ovládaná střetáváním „principů slasti“ a „reality“, v [[existencialismus|existencialismu]] jako bytost bez podstaty, utvářející se vždy znovu v konkrétních situacích, v teologickém personalismu jako bytost transcendentní božské podstaty atd. ''O.'' je předmětem zkoumání [[antropologie filozofická|filozofické antropologie]] a zároveň přísného [[empirismus|empirismu]], který se pokouší teorii ''o.'' stavět na zobecněných datech, ať už psychol., s-gické či jiné povahy. Ve fil. rovině se rovněž objevuje metafyzická triáda „tělo-duše-duch“, téma vztahu [[duše]] a [[tělo|těla]], teorie „vrstev osobnosti“, tematizuje se její nadčasové poslání (individuace ''C. G. Junga'', otázky autenticity, seberealizace a další). Některé z fil.-antropol. přístupů k ''o.'' splývají s psychologií, zejm. přístup ''R. Maye'' a dalších představitelů [[psychologie humanistická|humanistické psychologie]], ''M. Bosse'' a představitelů tzv. „daseins-analýzy“, s [[antropologie kulturní|kulturní antropologií]] (viz ''W. La Barre'' : ''The human animal'', 1954) či s [[biosociologie|biosociologií]] (''I. De Vore'', ''D. P. Barash''). V marx. filozofii vystupuje téma ''o.'' především jako problém její spol. podstaty (viz ''Marxova'' teze o lidské podstatě jako „souhrnu společenských vztahů“, která poukazuje současně na hist. podmíněnost podstaty člověka). Marx. pojetí ''o.'' lze konfrontovat na jedné straně s naturalistickým pojetím, podle něhož je ''o.'' ve své podstatě animální, společenské je jen její [[maska|maskou]], na druhé straně se spiritualistickým pojetím, podle něhož je ''o.'' ve své podstatě duchovní bytost.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span id="entry">osobnost</span> – koncept, který se ve filozofii, hist. vědách, s-gii a psychologii pojímá a tematizuje odlišně. ''1.'' Fil. pohled je obvykle abstraktní. Rozlišuje se „personalitas“ a „persona“ („osoba“ a „maska“) a v [[psychoanalýza|psychoanalýze]] vystupuje ''o.'' jako dichotomní bytost ovládaná střetáváním „principů slasti“ a „reality“, v [[existencialismus|existencialismu]] jako bytost bez podstaty, utvářející se vždy znovu v konkrétních situacích, v teologickém personalismu jako bytost transcendentní božské podstaty atd. ''O.'' je předmětem zkoumání [[antropologie filozofická|filozofické antropologie]] a zároveň přísného [[empirismus|empirismu]], který se pokouší teorii ''o.'' stavět na zobecněných datech, ať už psychol., s-gické či jiné povahy. Ve fil. rovině se rovněž objevuje metafyzická triáda „tělo-duše-duch“, téma vztahu [[duše]] a [[tělo|těla]], teorie „vrstev osobnosti“, tematizuje se její nadčasové poslání (individuace ''C. G. Junga'', otázky autenticity, seberealizace a další). Některé z fil.-antropol. přístupů k ''o.'' splývají s psychologií, zejm. přístup ''R. Maye'' a dalších představitelů [[psychologie humanistická|humanistické psychologie]], ''M. Bosse'' a představitelů tzv. „daseins-analýzy“, s [[antropologie kulturní|kulturní antropologií]] (viz ''W. La Barre'': ''The human animal'', 1954) či s [[biosociologie|biosociologií]] (''I. De Vore'', ''D. P. Barash''). V marx. filozofii vystupuje téma ''o.'' především jako problém její spol. podstaty (viz ''Marxova'' teze o lidské podstatě jako „souhrnu společenských vztahů“, která poukazuje současně na hist. podmíněnost podstaty člověka). Marx. pojetí ''o.'' lze konfrontovat na jedné straně s naturalistickým pojetím, podle něhož je ''o.'' ve své podstatě animální, společenské je jen její [[maska|maskou]], na druhé straně se spiritualistickým pojetím, podle něhož je ''o.'' ve své podstatě duchovní bytost.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V hist. vědách vystupuje téma ''o.'' jako úloha jedince v dějinách lidské společnosti. Podle [[materialismus historický|historického materialismu]] je ''o.'' vynikající jedinec, ale jednotlivé ''o.'' dějiny netvoří, nýbrž podle svých způsobilostí (k nimž vedle polit. nadání patří i příslušné motivy a rysy, jako je např. osobní odvaha, rozhodnost, zásadovost atd.) se na tvorbě dějin s větší či menší mírou zásluh podílejí. Proti tomuto pojetí stojí různé varianty teorie [[hrdina|hrdinů]] a hrdinství v dějinách (viz ''T. Carlyle'') a zejm. různá pojetí [[elita|elit]] v historii různých kultur. Tzv. elitologie je součástí [[politologie]]. ''Ch. W. Mills'' (1959) ukázal, že ve společnosti hrají nepochybně důležitou roli velcí podnikatelé, vládnoucí prostřednictvím politiků a představitelů armády. Proti tomu však vystoupili ''T. Parsons'', ''R. A. Dahl'' a další. V teoriích elit bývá polit. vliv elit absolutizován (viz [[machiavelismus]]). V s-gii vystupuje ale ''o.'' zejm. jako element [[systém sociální|sociálního systému]], resp. [[společnost|společnosti]] ve vztahu k pojmům role, prestiž, pozice aj. V určitých souvislostech se dává přednost pojmu [[já]] (viz např. ''G. A. Lundberg'', ''C. C. Schrag'', ''W. R. Catton'' jr., 1968). S-gie se zajímá o ''o.'' proto, že lidé vnášejí do spol. života své vlastnosti, a proto, že si klade otázku možnosti kontroly jejich soc. chování. ''J. Szczepański'' (1966) používá pojem „společenská osobnost“. Chápe ji jako soubor trvalých vlastností jednotlivce působících na jeho jednání, soubor vyrůstající z biol. a psych. vlastností a vyvěrající z vlivů kultury a ze struktury společnosti, ve které byl jedinec vychován a jejíhož života se účastní. Za sociogenní složku ''o.'' pokládá systém osobních hodnot, mezi něž patří kult. ideál ''o.'', její spol. role a „já“ ve smyslu sebepojetí. ''K. Young'' a ''R. W. Mack'' (1962) pojali ''o.'' ve smyslu individ. vzorce vlastností, [[zvyk|zvyků]], [[postoj|postojů]], organizovaného a uplatňovaného ve styku s každodenními požadavky života. V psychologii se rozvinula spec. disciplína [[psychologie osobnosti]].</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>V hist. vědách vystupuje téma ''o.'' jako úloha jedince v dějinách lidské společnosti. Podle [[materialismus historický|historického materialismu]] je ''o.'' vynikající jedinec, ale jednotlivé ''o.'' dějiny netvoří, nýbrž podle svých způsobilostí (k nimž vedle polit. nadání patří i příslušné motivy a rysy, jako je např. osobní odvaha, rozhodnost, zásadovost atd.) se na tvorbě dějin s větší či menší mírou zásluh podílejí. Proti tomuto pojetí stojí různé varianty teorie [[hrdina|hrdinů]] a hrdinství v dějinách (viz ''T. Carlyle'') a zejm. různá pojetí [[elita|elit]] v historii různých kultur. Tzv. elitologie je součástí [[politologie]]. ''Ch. W. Mills'' (1959) ukázal, že ve společnosti hrají nepochybně důležitou roli velcí podnikatelé, vládnoucí prostřednictvím politiků a představitelů armády. Proti tomu však vystoupili ''T. Parsons'', ''R. A. Dahl'' a další. V teoriích elit bývá polit. vliv elit absolutizován (viz [[machiavelismus]]). V s-gii vystupuje ale ''o.'' zejm. jako element [[systém sociální|sociálního systému]], resp. [[společnost|společnosti]] ve vztahu k pojmům role, prestiž, pozice aj. V určitých souvislostech se dává přednost pojmu [[já]] (viz např. ''G. A. Lundberg'', ''C. C. Schrag'', ''W. R. Catton'' jr., 1968). S-gie se zajímá o ''o.'' proto, že lidé vnášejí do spol. života své vlastnosti, a proto, že si klade otázku možnosti kontroly jejich soc. chování. ''J. Szczepański'' (1966) používá pojem „společenská osobnost“. Chápe ji jako soubor trvalých vlastností jednotlivce působících na jeho jednání, soubor vyrůstající z biol. a psych. vlastností a vyvěrající z vlivů kultury a ze struktury společnosti, ve které byl jedinec vychován a jejíhož života se účastní. Za sociogenní složku ''o.'' pokládá systém osobních hodnot, mezi něž patří kult. ideál ''o.'', její spol. role a „já“ ve smyslu sebepojetí. ''K. Young'' a ''R. W. Mack'' (1962) pojali ''o.'' ve smyslu individ. vzorce vlastností, [[zvyk|zvyků]], [[postoj|postojů]], organizovaného a uplatňovaného ve styku s každodenními požadavky života. V psychologii se rozvinula spec. disciplína [[psychologie osobnosti]].</div></td></tr>
</table>ZRNhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Osobnost&diff=6560&oldid=prevAdmin: finalizován tvar zápisu autorů hesel2017-12-11T16:02:53Z<p>finalizován tvar zápisu autorů hesel</p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 11. 12. 2017, 16:02</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l12" >Řádek 12:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 12:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Grulich, V.'': Osobnost a její společenský rozvoj. Praha 1983; ''Kon, I. S.'': (1967) Sociologie osobnosti. Praha 1971; ''Šorochova, E. V.'': Těoretičeskije problemy psichologii ličnosti. Moskva 1974.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Grulich, V.'': Osobnost a její společenský rozvoj. Praha 1983; ''Kon, I. S.'': (1967) Sociologie osobnosti. Praha 1971; ''Šorochova, E. V.'': Těoretičeskije problemy psichologii ličnosti. Moskva 1974.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">-- </del>''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br /></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td></tr>
</table>Adminhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Osobnost&diff=2342&oldid=prevAdmin: import na produkční server2017-12-10T16:54:59Z<p>import na produkční server</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">osobnost</span> – koncept, který se ve filozofii, hist. vědách, s-gii a psychologii pojímá a tematizuje odlišně. ''1.'' Fil. pohled je obvykle abstraktní. Rozlišuje se „personalitas“ a „persona“ („osoba“ a „maska“) a v [[psychoanalýza|psychoanalýze]] vystupuje ''o.'' jako dichotomní bytost ovládaná střetáváním „principů slasti“ a „reality“, v [[existencialismus|existencialismu]] jako bytost bez podstaty, utvářející se vždy znovu v konkrétních situacích, v teologickém personalismu jako bytost transcendentní božské podstaty atd. ''O.'' je předmětem zkoumání [[antropologie filozofická|filozofické antropologie]] a zároveň přísného [[empirismus|empirismu]], který se pokouší teorii ''o.'' stavět na zobecněných datech, ať už psychol., s-gické či jiné povahy. Ve fil. rovině se rovněž objevuje metafyzická triáda „tělo-duše-duch“, téma vztahu [[duše]] a [[tělo|těla]], teorie „vrstev osobnosti“, tematizuje se její nadčasové poslání (individuace ''C. G. Junga'', otázky autenticity, seberealizace a další). Některé z fil.-antropol. přístupů k ''o.'' splývají s psychologií, zejm. přístup ''R. Maye'' a dalších představitelů [[psychologie humanistická|humanistické psychologie]], ''M. Bosse'' a představitelů tzv. „daseins-analýzy“, s [[antropologie kulturní|kulturní antropologií]] (viz ''W. La Barre'' : ''The human animal'', 1954) či s [[biosociologie|biosociologií]] (''I. De Vore'', ''D. P. Barash''). V marx. filozofii vystupuje téma ''o.'' především jako problém její spol. podstaty (viz ''Marxova'' teze o lidské podstatě jako „souhrnu společenských vztahů“, která poukazuje současně na hist. podmíněnost podstaty člověka). Marx. pojetí ''o.'' lze konfrontovat na jedné straně s naturalistickým pojetím, podle něhož je ''o.'' ve své podstatě animální, společenské je jen její [[maska|maskou]], na druhé straně se spiritualistickým pojetím, podle něhož je ''o.'' ve své podstatě duchovní bytost.<br />
<br />
V hist. vědách vystupuje téma ''o.'' jako úloha jedince v dějinách lidské společnosti. Podle [[materialismus historický|historického materialismu]] je ''o.'' vynikající jedinec, ale jednotlivé ''o.'' dějiny netvoří, nýbrž podle svých způsobilostí (k nimž vedle polit. nadání patří i příslušné motivy a rysy, jako je např. osobní odvaha, rozhodnost, zásadovost atd.) se na tvorbě dějin s větší či menší mírou zásluh podílejí. Proti tomuto pojetí stojí různé varianty teorie [[hrdina|hrdinů]] a hrdinství v dějinách (viz ''T. Carlyle'') a zejm. různá pojetí [[elita|elit]] v historii různých kultur. Tzv. elitologie je součástí [[politologie]]. ''Ch. W. Mills'' (1959) ukázal, že ve společnosti hrají nepochybně důležitou roli velcí podnikatelé, vládnoucí prostřednictvím politiků a představitelů armády. Proti tomu však vystoupili ''T. Parsons'', ''R. A. Dahl'' a další. V teoriích elit bývá polit. vliv elit absolutizován (viz [[machiavelismus]]). V s-gii vystupuje ale ''o.'' zejm. jako element [[systém sociální|sociálního systému]], resp. [[společnost|společnosti]] ve vztahu k pojmům role, prestiž, pozice aj. V určitých souvislostech se dává přednost pojmu [[já]] (viz např. ''G. A. Lundberg'', ''C. C. Schrag'', ''W. R. Catton'' jr., 1968). S-gie se zajímá o ''o.'' proto, že lidé vnášejí do spol. života své vlastnosti, a proto, že si klade otázku možnosti kontroly jejich soc. chování. ''J. Szczepański'' (1966) používá pojem „společenská osobnost“. Chápe ji jako soubor trvalých vlastností jednotlivce působících na jeho jednání, soubor vyrůstající z biol. a psych. vlastností a vyvěrající z vlivů kultury a ze struktury společnosti, ve které byl jedinec vychován a jejíhož života se účastní. Za sociogenní složku ''o.'' pokládá systém osobních hodnot, mezi něž patří kult. ideál ''o.'', její spol. role a „já“ ve smyslu sebepojetí. ''K. Young'' a ''R. W. Mack'' (1962) pojali ''o.'' ve smyslu individ. vzorce vlastností, [[zvyk|zvyků]], [[postoj|postojů]], organizovaného a uplatňovaného ve styku s každodenními požadavky života. V psychologii se rozvinula spec. disciplína [[psychologie osobnosti]].<br />
<br />
<div class="translations"><br />
<span lang="en">personality</span><br />
<span lang="fr">personnalité</span><br />
<span lang="de">Persönlichkeit, Person</span><br />
<span lang="it">personalità</span><br />
</div><br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Grulich, V.'': Osobnost a její společenský rozvoj. Praha 1983; ''Kon, I. S.'': (1967) Sociologie osobnosti. Praha 1971; ''Šorochova, E. V.'': Těoretičeskije problemy psichologii ličnosti. Moskva 1974.<br />
<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]<br />
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]<br />
[[Kategorie:VSgS]]</div>Admin