Ostrakismus

ostrakismus – (z řec. ostrakon = hliněný střep) – vypovězení, vyloučení jedince z určité soc. skupiny. Pojem pochází z athénské historie. Poprvé byl použit v r. 488–7 př. n. l.: na sněmu občanů (ekklésia, konaná pravidelně 40krát do roka) se 1–2krát ročně hlasovalo, zda je zapotřebí provést o., zda je někdo z Athéňanů natolik nebezpečný demokracii, že musí být vypovězen. V případě kladného výsledku hlasování byl svolán mimořádný sněm (ostrakoforia), jehož se muselo zúčastnit nejméně 6 tis. občanů (quorum), aby byl platný (počet občanů, což byli dospělí muži, nikoli cizinci, otroci, ženy, se přitom odhaduje na 25–40 tisíc). Při o. každý občan dostal hliněný střep, ostrakon (byl tehdy běžným záznamovým médiem), na nějž napsal jméno toho, kdo má být vypovězen. Úředníci pak sečetli střepy, ověřili, zda bylo naplněno quorum, a pokud ano, pak ten, jehož jméno bylo na největším počtu střepů, byl veř. vypovězen z Athén na 10 let bez ztráty majetku a občanských práv. Svým způsobem se jedná o první doložené dotazníkové šetření. Dnes se používá pojem o. pro vyloučení jedince ze soc. skupiny, ale i pro kampaň vedenou za tímto účelem. Pojem by neměl být používán pro situace, kdy dochází k bojkotu jednotlivce (skupiny) spontánně, bez předcházející diskuse a hlasování. O. používají některé polit. strany, ale i uměl. skupiny (viz surrealismus), a někdy je vyústěním negativního zaměření veřejného mínění a je spojen se skandalizací, pranýřováním, veřejnou ostudou.

ostracism ostracisme Ostrazismus, Scherbengericht ostracismo

Ivan Tomek