Otázka ženská: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">otázka ženská</span> – pojem používaný v čes. odborné literatuře a publicistice pro množinu problémů, které jsou ve společnosti spjaty s [[žena|ženami]] jako velkou [[skupina společenská|společenskou skupinou]]. V čes. pojmosloví najdeme obdobné spojení s pojmem „otázka“ i v jiných sférách soc. života (viz např. [[otázka česká]], [[otázka romská]], [[otázka židovská]], [[otázka sociální]] apod.), v klasické i současné záp. s-gii jsou ale podobné termíny užívány jen vyjímečně. K ''o.ž.'' se obvykle váže poznávací činnost zaměřená na postavení žen ve společnosti, jejich [[emancipace|emancipaci]], vyrovnávání vzdělávacích příležitostí žen a mužů, polit. angažovanost žen, podmínky jejich zaměstnanosti apod. Často jsou termínem ''o.ž.'' označovány i problémy související s reprodukční funkcí žen (natalitou, fertilitou, potratovostí, sňatečností). Všechny tyto „otázky“ jsou v současné s-gii tématy mimořádně frekventovanými. Pro jejich studium jsou charakteristické: ''a)'' pluralismus názorů, paradigmat, s-gických směrů a přístupů, ''b)'' vliv feministických teorií a hnutí (viz [[feminismus]]) i občanských a ekologických iniciativ a hnutí, ''c)'' absorpce různých i vzájemně protikladných fil., psychol. a uměl. paradigmat a diskuse s nimi, ''d)'' příklon k autobiografickým, psychoanalytickým či jiným kvalitativním metodám a technikám s-gického výzkumu. V čsl. s-gii byl předmětem výzkumu v posledních desetiletích problém zaměstnané ženy, ale v době kom. státu byl poplatný ideol. schématům. Přínosnější jsou některé s-gické studie rodiny a soc. života z l. 1948–1989, které sice přímo nedefinují ''o.ž.'', ale formulují relevantní s-gické výpovědi v této oblasti (''[[Možný Ivo|I. Možný]]'', ''[[Alan Josef|J. Alan]]'', ''V. Schimmerlingová'' aj.). Začátkem 90. l. se objevují nové výzkumy uvedených problémů tendujících tzv. gender studies (viz [[gender]]), např. v ''Sociologickém ústavu AV ČR'' (''M. Čermáková'' aj.).
+
<span id="entry">otázka ženská</span> – pojem používaný v čes. odborné literatuře a publicistice pro množinu problémů, které jsou ve společnosti spjaty s [[žena|ženami]] jako velkou [[skupina společenská|společenskou skupinou]]. V čes. pojmosloví najdeme obdobné spojení s pojmem „otázka“ i v jiných sférách soc. života (viz např. [[otázka česká]], [[otázka romská]], [[otázka židovská]], [[otázka sociální]] apod.), v klasické i současné záp. s-gii jsou ale podobné termíny užívány jen vyjímečně. K ''o.ž.'' se obvykle váže poznávací činnost zaměřená na postavení žen ve společnosti, jejich [[emancipace|emancipaci]], vyrovnávání vzdělávacích příležitostí žen a mužů, polit. angažovanost žen, podmínky jejich zaměstnanosti apod. Často jsou termínem ''o.ž.'' označovány i problémy související s reprodukční funkcí žen (natalitou, fertilitou, potratovostí, sňatečností). Všechny tyto „otázky“ jsou v současné s-gii tématy mimořádně frekventovanými. Pro jejich studium jsou charakteristické: ''a)'' pluralismus názorů, paradigmat, s-gických směrů a přístupů, ''b)'' vliv feministických teorií a hnutí (viz [[feminismus]]) i občanských a ekologických iniciativ a hnutí, ''c)'' absorpce různých i vzájemně protikladných fil., psychol. a uměl. paradigmat a diskuse s nimi, ''d)'' příklon k autobiografickým, psychoanalytickým či jiným kvalitativním metodám a technikám s-gického výzkumu. V čsl. s-gii byl předmětem výzkumu v posledních desetiletích problém zaměstnané ženy, ale v době kom. státu byl poplatný ideol. schématům. Přínosnější jsou některé s-gické studie rodiny a soc. života z l. 1948–1989, které sice přímo nedefinují ''o.ž.'', ale formulují relevantní s-gické výpovědi v této oblasti (''[[Možný Ivo|I. Možný]]'', ''[[Alan Josef|J. Alan]]'', ''V. Schimmerlingová'' aj.). Začátkem 90. l. se objevují nové výzkumy uvedených problémů tendujících tzv. gender studies (viz [[gender]]), např. v ''[[Sociologický ústav AV ČR v Praze|Sociologickém ústavu AV ČR]]'' (''M. Čermáková'' aj.).
  
 
<div class="translations">
 
<div class="translations">

Verze z 7. 2. 2018, 12:49

otázka ženská – pojem používaný v čes. odborné literatuře a publicistice pro množinu problémů, které jsou ve společnosti spjaty s ženami jako velkou společenskou skupinou. V čes. pojmosloví najdeme obdobné spojení s pojmem „otázka“ i v jiných sférách soc. života (viz např. otázka česká, otázka romská, otázka židovská, otázka sociální apod.), v klasické i současné záp. s-gii jsou ale podobné termíny užívány jen vyjímečně. K o.ž. se obvykle váže poznávací činnost zaměřená na postavení žen ve společnosti, jejich emancipaci, vyrovnávání vzdělávacích příležitostí žen a mužů, polit. angažovanost žen, podmínky jejich zaměstnanosti apod. Často jsou termínem o.ž. označovány i problémy související s reprodukční funkcí žen (natalitou, fertilitou, potratovostí, sňatečností). Všechny tyto „otázky“ jsou v současné s-gii tématy mimořádně frekventovanými. Pro jejich studium jsou charakteristické: a) pluralismus názorů, paradigmat, s-gických směrů a přístupů, b) vliv feministických teorií a hnutí (viz feminismus) i občanských a ekologických iniciativ a hnutí, c) absorpce různých i vzájemně protikladných fil., psychol. a uměl. paradigmat a diskuse s nimi, d) příklon k autobiografickým, psychoanalytickým či jiným kvalitativním metodám a technikám s-gického výzkumu. V čsl. s-gii byl předmětem výzkumu v posledních desetiletích problém zaměstnané ženy, ale v době kom. státu byl poplatný ideol. schématům. Přínosnější jsou některé s-gické studie rodiny a soc. života z l. 1948–1989, které sice přímo nedefinují o.ž., ale formulují relevantní s-gické výpovědi v této oblasti (I. Možný, J. Alan, V. Schimmerlingová aj.). Začátkem 90. l. se objevují nové výzkumy uvedených problémů tendujících tzv. gender studies (viz gender), např. v Sociologickém ústavu AV ČR (M. Čermáková aj.).

feminist issue (problem, question) question féminine Frauenfrage questione femminile

Literatura: Alan, J.: Etapy života očima sociologa. Praha 1989; Illich, I.: Gender. New York 1982; Schimmerlingová, V.: Neúplné rodiny. Praha 1976; viz též feminismus.

Marie Čermáková