Příbuzenství pokrevní

příbuzenství pokrevní – vztah mezi osobami, které mají společného alespoň jednoho předka. P.p. tedy představuje určitý biol. vztah, který existuje mezi pokrevně spjatými osobami, který ale má určitý soc. smysl, jenž se mění podle sledované společnosti (viz též příbuzenství). Nejdůležitější pokrevní příbuzenský vztah z biol. hlediska, který je prakticky ve všech kulturách interpretován jako nejvýzn. soc. vztah, je genealogický vztah rodičů a dětí. V soc. oblasti existuje velká rozmanitost využití genealogického vztahu. Obecně lze definovat p.p. jako celek pravidel, která stanoví postavení dítěte ve vztahu k jeho předkům, privilegujíce jeho vztah k některému z nich. V systému p.p. existují 3 zákl. kategorie příbuzenství: 1. ze strany muže (juristicky „agnátský vztah“, česky „po meči“), kdy všichni pokrevní příbuzní jsou předky otce nebo jsou v následujících generacích odvozeni od něho; 2. ze strany ženy (juristicky „polorodý po matce“, česky „po přeslici“), kdy všichni pokrevní příbuzní jsou předky matky nebo jsou v následujících generacích odvozeni od ní; 3. bez ohledu na mužský či ženský původ (juristicky „kognát“, což znamená obecně pokrevní příbuzný), kdy jde o obecnější vyjádření pokrevního vztahu. Zákl. rozdíl je mezi případy, kdy aplikace těchto pravidel zahrnuje pokrevní skupiny a kdy je sledovaná společnost nevytváří. Termíny klan a rod se používají pouze v případech opravdové pokrevní skupiny, tj. selektivní skupiny co do původu, která existuje nezávisle na každém svém členu. Tyto skupiny mají trvání v čase a jsou nejčastěji právními subjekty ve společnosti. Naproti tomu pokrevní skupiny příbuzných na stejné generační úrovni (bratři a sestry, bratranci a sestřenice) netvoří nikdy soc. skupiny ani skupiny právně subjektivní, ale mohou vytvářet skupiny matrimoniální, tedy takové, mezi kterými dochází ke sňatkům. V tomto smyslu je třeba chápat rozdíl mezi paralelními a křížovými bratranci a sestřenicemi: paralelní jsou ti, již pocházejí ze sourozenců stejného pohlaví (děti sester nebo bratrů), křížoví jsou ti, již pocházejí ze sourozenců opačného pohlaví (děti sestry a bratra). V mnoha společnostech patří sňatek mezi křížovými bratranci a sestřenicemi k tzv. privilegovaným sňatkům (viz nepokrevní příbuzenství).

Společenství, která dávají přednost mužské linii p.p. a která vytvářejí na jejím základě pokrevní skupiny, se nazývají patrilineární (viz patrilinearita); ta, která využívají pro tvorbu pokrevních skupin mateřskou linii, se kvalifikují jako matrilineární (viz matrilinearita). V soc. vědách se přeháněl význam těchto unilineárních společností, ve kterých se soc. skupiny vytvářely pouze na základě jedné rodové linie. V 19. st. se tato empir. soc. skutečnost stala součástí polit. a soc. charty vývoje lidské společnosti, kdy se dávaly do protikladu společnosti „matriarchální“ a „patriarchální“ (viz matriarchát a patriarchát) a hledala se vývojová stadia, která by určila , který typ soc. organizace byl starší. Obecně platí, že unilineární pravidla p.p. jsou základem tvorby lokálních skupin (viz matrilokalita a patrilokalita) a kolekt. činností všude tam, kde neexistuje centralizovanější řízení společnosti. Dále platí, že muži mají tendenci provádět polit. moc a soc. kontrolu i uvnitř matrilineárních společností. Dlouho se etnologové domnívali, že p.p. hraje ve většině tzv. primitivních společností rozhodující úlohu, ale jak ukázaly další rozbory etnologického materiálu (především práce C. Léviho-Strausse a E. R. Leache), velice početné jsou ty společnosti, kde zákl. soc. vztahy nejsou motivovány p.p., ale vycházejí z pravidel sňatkových, nebo se soc. skupiny vytvářejí zcela mimo rámec příbuzenských vztahů (věkové skupiny, tajná náb. společenství atd.).

consanguinity, blood relationship parenté consanguine, consanguinité biologische Verwandschaft, Blutsverwandschaft parentela consanguinea

Literatura: Bradfield, R. M.: A Natural History of Associations. London 1973; Service, E. R.: Profiles in Ethnologie. New York 1971; viz též příbuzenství.

Zdeněk Justoň