Panel (MSgS): Porovnání verzí
(Přidána poslední věta Viz též heslo šetření panelové ve Velkém sociologickém slovníku (1996)) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">panel (MSgS)</span> je skupina jedinců vybraných tak, aby reprezentovali určitou populaci, která se od normálního reprezentativního vzorku liší tím, že tito jedinci jsou podrobováni opětovnému šetření ke stejné tematice. Panel odpovídá pojmu označovanému ve statistice jako „stationární soubor“. Opakované metodicky shodné šetření, prováděné na týchž jedincích, má přednost především v tom, že je zajištěna shodnost řady proměnných. Tím je určena i oblast nejvhodnějšího použití techniky panelového výzkumu. Použití panelu je vhodné pro některé typy [[experiment (MSgS)|experimentu]], které mají zjistit, jaké změny vyvolává expozice určitého podnětu, např. v postojích zkoumaných osob. Prvé šetření (pretest) postojů se provede před expozicí podnětových materiálů (např. film) a po jejich expozici se zjišťují postoje znovu (posttest). Dále je použití panelu vhodné pro některé trendové studie, zejména takové, ve kterých se jedná o zjištění příčin, proč shodný podnět vyvolává různé změny u různých skupin zkoumaných jedinců, nebo tehdy, když se jedná o sledování názorových oscilací jedinců mezi různými postoji. Posléze je panel vhodný při šetření krátkodobých změn. Při šetření tohoto typu je panel podrobován zpravidla většímu počtu opakovaných šetření. Panelu však není třeba užívat při všech trendových studiích nebo při studiu změn v postojích nebo chování společenských skupin; velmi často vystačíme s opětovným šetřením na různých reprezentativních vzorcích, vybraných z téže populace. | <span id="entry">panel (MSgS)</span> je skupina jedinců vybraných tak, aby reprezentovali určitou populaci, která se od normálního reprezentativního vzorku liší tím, že tito jedinci jsou podrobováni opětovnému šetření ke stejné tematice. Panel odpovídá pojmu označovanému ve statistice jako „stationární soubor“. Opakované metodicky shodné šetření, prováděné na týchž jedincích, má přednost především v tom, že je zajištěna shodnost řady proměnných. Tím je určena i oblast nejvhodnějšího použití techniky panelového výzkumu. Použití panelu je vhodné pro některé typy [[experiment (MSgS)|experimentu]], které mají zjistit, jaké změny vyvolává expozice určitého podnětu, např. v postojích zkoumaných osob. Prvé šetření (pretest) postojů se provede před expozicí podnětových materiálů (např. film) a po jejich expozici se zjišťují postoje znovu (posttest). Dále je použití panelu vhodné pro některé trendové studie, zejména takové, ve kterých se jedná o zjištění příčin, proč shodný podnět vyvolává různé změny u různých skupin zkoumaných jedinců, nebo tehdy, když se jedná o sledování názorových oscilací jedinců mezi různými postoji. Posléze je panel vhodný při šetření krátkodobých změn. Při šetření tohoto typu je panel podrobován zpravidla většímu počtu opakovaných šetření. Panelu však není třeba užívat při všech trendových studiích nebo při studiu změn v postojích nebo chování společenských skupin; velmi často vystačíme s opětovným šetřením na různých reprezentativních vzorcích, vybraných z téže populace. | ||
| − | Použití panelu přináší i řadu nevýhod: fakt opakovaného šetření (tzv. „panelový efekt“) mění postoje zkoumaných osob (zvýšení interesu o předmět šetření apod.), nelze zachovávat anonymitu šetření, zvyšuje se pravděpodobnost zkreslení vzniklého tím, že při opakovaném šetření poroste počet osob, které přestanou spolupracovat. | + | Použití panelu přináší i řadu nevýhod: fakt opakovaného šetření (tzv. „panelový efekt“) mění postoje zkoumaných osob (zvýšení interesu o předmět šetření apod.), nelze zachovávat anonymitu šetření, zvyšuje se pravděpodobnost zkreslení vzniklého tím, že při opakovaném šetření poroste počet osob, které přestanou spolupracovat. |
<span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Glock Ch. Y.</span>, Some Applications of the Panel Method, v: <span class="creator">Lazarsfeld P. F.</span>, <span class="creator">Rosenberg M.</span>, eds., The Language of Social Research, Glencoe, III., Free-Press, 1955; <span class="creator">Lazarsfeld P. F.</span>, <span class="creator">Rosenberg M.</span>, <span class="creator">Thielens W.</span>, Die Panel-Befragung, v: <span class="creator">König R.</span>, ed., Das Interview, Köln am Rhein, 1957; <span class="creator">Nehnevajsa J.</span>, Analyse von Panel-Befragungen, v: <span class="creator">König R.</span>, ed., Handbuch der empirischen Sozialforschung, Bd. 1, Stuttgart, 1962. | <span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Glock Ch. Y.</span>, Some Applications of the Panel Method, v: <span class="creator">Lazarsfeld P. F.</span>, <span class="creator">Rosenberg M.</span>, eds., The Language of Social Research, Glencoe, III., Free-Press, 1955; <span class="creator">Lazarsfeld P. F.</span>, <span class="creator">Rosenberg M.</span>, <span class="creator">Thielens W.</span>, Die Panel-Befragung, v: <span class="creator">König R.</span>, ed., Das Interview, Köln am Rhein, 1957; <span class="creator">Nehnevajsa J.</span>, Analyse von Panel-Befragungen, v: <span class="creator">König R.</span>, ed., Handbuch der empirischen Sozialforschung, Bd. 1, Stuttgart, 1962. | ||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
''[[:Kategorie:Aut: Disman Miroslav|Miroslav Disman]]'' (?)<br /> | ''[[:Kategorie:Aut: Disman Miroslav|Miroslav Disman]]'' (?)<br /> | ||
[[Kategorie:Aut: Disman Miroslav]] | [[Kategorie:Aut: Disman Miroslav]] | ||
| + | ---- | ||
| + | <span class="see-also">Viz též heslo [[šetření panelové]] ve [[VSgS|Velkém sociologickém slovníku (1996)]]</span> | ||
[[Kategorie:MSgS]] | [[Kategorie:MSgS]] | ||
Aktuální verze z 10. 11. 2018, 20:18
panel (MSgS) je skupina jedinců vybraných tak, aby reprezentovali určitou populaci, která se od normálního reprezentativního vzorku liší tím, že tito jedinci jsou podrobováni opětovnému šetření ke stejné tematice. Panel odpovídá pojmu označovanému ve statistice jako „stationární soubor“. Opakované metodicky shodné šetření, prováděné na týchž jedincích, má přednost především v tom, že je zajištěna shodnost řady proměnných. Tím je určena i oblast nejvhodnějšího použití techniky panelového výzkumu. Použití panelu je vhodné pro některé typy experimentu, které mají zjistit, jaké změny vyvolává expozice určitého podnětu, např. v postojích zkoumaných osob. Prvé šetření (pretest) postojů se provede před expozicí podnětových materiálů (např. film) a po jejich expozici se zjišťují postoje znovu (posttest). Dále je použití panelu vhodné pro některé trendové studie, zejména takové, ve kterých se jedná o zjištění příčin, proč shodný podnět vyvolává různé změny u různých skupin zkoumaných jedinců, nebo tehdy, když se jedná o sledování názorových oscilací jedinců mezi různými postoji. Posléze je panel vhodný při šetření krátkodobých změn. Při šetření tohoto typu je panel podrobován zpravidla většímu počtu opakovaných šetření. Panelu však není třeba užívat při všech trendových studiích nebo při studiu změn v postojích nebo chování společenských skupin; velmi často vystačíme s opětovným šetřením na různých reprezentativních vzorcích, vybraných z téže populace.
Použití panelu přináší i řadu nevýhod: fakt opakovaného šetření (tzv. „panelový efekt“) mění postoje zkoumaných osob (zvýšení interesu o předmět šetření apod.), nelze zachovávat anonymitu šetření, zvyšuje se pravděpodobnost zkreslení vzniklého tím, že při opakovaném šetření poroste počet osob, které přestanou spolupracovat.
Literatura: Glock Ch. Y., Some Applications of the Panel Method, v: Lazarsfeld P. F., Rosenberg M., eds., The Language of Social Research, Glencoe, III., Free-Press, 1955; Lazarsfeld P. F., Rosenberg M., Thielens W., Die Panel-Befragung, v: König R., ed., Das Interview, Köln am Rhein, 1957; Nehnevajsa J., Analyse von Panel-Befragungen, v: König R., ed., Handbuch der empirischen Sozialforschung, Bd. 1, Stuttgart, 1962.
Miroslav Disman (?)
Viz též heslo šetření panelové ve Velkém sociologickém slovníku (1996)