https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Patologie_soci%C3%A1ln%C3%AD&feed=atom&action=historyPatologie sociální - Historie editací2024-03-29T08:31:23ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.31.1https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Patologie_soci%C3%A1ln%C3%AD&diff=9349&oldid=prevZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo patologie sociální v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)2018-11-10T18:18:23Z<p>Přidána poslední věta Viz též heslo <a href="/w/Patologie_soci%C3%A1ln%C3%AD_(MSgS)" title="Patologie sociální (MSgS)">patologie sociální</a> v historickém <a href="/w/MSgS" title="MSgS">Malém sociologickém slovníku (1970)</a></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2018, 18:18</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l19" >Řádek 19:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 19:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">----</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"><span class="see-also">Viz též heslo [[patologie sociální (MSgS)|patologie sociální]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td></tr>
</table>ZRNhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Patologie_soci%C3%A1ln%C3%AD&diff=6611&oldid=prevAdmin: finalizován tvar zápisu autorů hesel2017-12-11T16:02:57Z<p>finalizován tvar zápisu autorů hesel</p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 11. 12. 2017, 16:02</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l14" >Řádek 14:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 14:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Cohen, A.'': The Study of Social Disorganization. In: ''Merton, R. K.'' ed.: Sociology Today. New York 1965; ''Dinitz, S.'' – ''Dynes, R. R.'' – ''Clarke, A. C.'': Deviance. Oxford 1969; ''Durkheim, É.'': Pravidla sociologické metody. Praha 1926; ''Foucault, M. P.'': Psychologie a duševní nemoc. Praha 1971; ''Lemert, E. M.'': Human Deviance, Social Problems and Social Control. New York 1967; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. New York 1968; ''Pelc, H.'': Sociální lékařství. Praha 1937; ''Podgórecki, A.'': Patologia życia społecznego. Warszava 1969; ''Syřišťová, E.'': Normalita osobnosti. Praha 1972.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Cohen, A.'': The Study of Social Disorganization. In: ''Merton, R. K.'' ed.: Sociology Today. New York 1965; ''Dinitz, S.'' – ''Dynes, R. R.'' – ''Clarke, A. C.'': Deviance. Oxford 1969; ''Durkheim, É.'': Pravidla sociologické metody. Praha 1926; ''Foucault, M. P.'': Psychologie a duševní nemoc. Praha 1971; ''Lemert, E. M.'': Human Deviance, Social Problems and Social Control. New York 1967; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. New York 1968; ''Pelc, H.'': Sociální lékařství. Praha 1937; ''Podgórecki, A.'': Patologia życia społecznego. Warszava 1969; ''Syřišťová, E.'': Normalita osobnosti. Praha 1972.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">-- </del>''[[:Kategorie:Aut: Freiová Eliška|Eliška Freiová]]''<br /></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Freiová Eliška|Eliška Freiová]]''<br /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Freiová Eliška]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Freiová Eliška]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]</div></td></tr>
</table>Adminhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Patologie_soci%C3%A1ln%C3%AD&diff=2424&oldid=prevAdmin: import na produkční server2017-12-10T16:55:06Z<p>import na produkční server</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">patologie sociální</span> – (z řec. pathos = utrpení, vzrušení; logos = slovo, nauka, řeč) – shrnující pojem pro nezdravé, nenormální, obecně nežádoucí spol. jevy, tzn. spol. nebezpečné, negativně sankcionované formy deviantního chování, ale hlavně pro studium příčin jejich vzniku a existence. Pojem ''p.s.'' zavedl do s-gie ''H. Spencer'', hledající paralelu mezi patologií (chorobou) soc. a patologií (chorobou) biol., mezi biol. organismem a spol. organismem, jejich strukturami a funkcemi. Spencerovský biologismus je hlavní příčinou pozdějšího zamítání pojmu ''p.s.'' a jeho nahrazování pojmy [[deviace sociální|sociální deviace]] či [[dezorganizace sociální|sociální dezorganizace]]. ''É. Durkheim'' považoval ''p.s.'' za vědu o chorobných a nepříznivých skutečnostech, činech, chování, jež se odchylují od stanovených norem, ale zároveň jsou organickou komponentou života soc. celků. V tomto smyslu [[nemoc]] nelze stavět proti [[zdraví]], neboť jsou to komplementární, vzájemně se osvětlující projevy biol. i soc. života. I ''H. Pelc'', ''M. P. Foucault'' a další přistupují k chorobě jako k součásti zdraví a přírody samé. ''Durkheim'' poukazoval i na některé pozitivní funkce soc. patologických jevů. Obtížnost vymezování patologického v soc. i biol. sféře vyplývá z obtížnosti definování normality. Podle ''E. Syřišťové'' porozumět podstatě abnormity logicky předpokládá mít jasno o [[normalita|normalitě]]. Její pojetí však má povahu více či méně vhodného operacionálního modelu nebo pracovní hypotézy. ''A. Cohen'' a jiní zdůrazňují i kult. určenost soc. patologických jevů a jejich proměnlivost v čase a prostoru (viz [[relativismus kulturní]]). Na přelomu 20. st. byly mezi soc. patologické fenomény řazeny především [[kriminalita]], sebevražednost (viz [[sebevražda]]), [[alkoholismus]], [[homosexualita]] aj. sexuální odchylky, [[prostituce]], [[rozvodovost]], příp. i [[nezaměstnanost]], [[válka]]. Později k nim přibyly především narkomanie (viz [[drogy]]) a [[chuligánství]].<br />
<br />
Převažující popisnost prvních prací o soc. patologických jevech vedla k námitkám, že ''p.s.'' není věd. disciplínou, ale jen sbírkou soc. problémů a statist. přehledů. ''A. Podgórecki'' ji i dnes považuje spíše za eklektivní soubor problémů různých druhů deviací, jejich determinant a funkcí. Pokusy o vysvětlování soc. patologických jevů směřovaly v 1. polovině našeho st. k hledání příčin ve faktorech biol., v dědičné či vrozené zátěži (kriminální antropologie), vlivu rasy (genealogické studie, teorie rasové nerovnosti), ve faktorech psychol., jako jsou poruchy struktury osobnosti, extrémní psych. zátěže, nesoulad mezi id, ego a superego (psychoanalytická škola), v naučeném soc. chování (teorie učení, teorie nápodoby) a ve faktorech soc., zejm. v patologické struktuře rodiny a dalších primárních skupin, ve vytváření specif. subkultur a kontrakultur, v industrializaci, vlivu masových médií, ve vzniku společnosti blahobytu, v koncentraci obyv. ve velkoměstech atp. (teorie diferenciální asociace, teorie nátlaku, teorie zábran atd.). V polovině 20. st. byla v ''p.s.'' aplikována ''Mertonova'' teorie [[anomie]], operující s typy přizpůsobování podle přijetí či zamítnutí kult. definovaných cílů a institucionalizovaných prostředků k jejich dosažení. Např. kriminální či prostituční chování bylo vysvětlováno akceptováním cílů a současně odmítnutím legitimních způsobů jejich dosažení, inovace, alkoholismus či toxikomanie odmítáním jak cílů, tak i prostředků (viz [[retreatismus]]). ''S. Dinitz'', ''R. R. Dynes'' a ''A. C. Clark'' vytvořili 5 zákl. typů soc. patologických deviací jako odchylek od normativního řádu (náb. či jiné ideologie, právních norem, ideálu fyzické a duševní normality apod.).<br />
<br />
Aplikace teorie anomie v ''p.s.'' vyvolala řadu výhrad zdůrazňujících jak její jednostrannou orientaci na kult. a soc. faktory, tak obtížnou aplikovatelnost ve výzkumech. ''E. M. Lemert'', odmítající vycházet z anomie jako jediného zdroje soc. patologických jevů, upozornil na to, že je mnohdy velmi obtížné rozlišit mezi tím, co je cílem, a tím, co je prostředkem k jeho dosažení, i na to, že původní prostředek se může postupně proměnit v cíl a že to, co bylo zpočátku považováno za konečný cíl, se může změnit v cíl instrumentální ve vztahu k cíli jinému. ''Lemert'' zavedl do studia soc. patologických fenoménů pojem [[stigmatizace]]. Jestliže se anomická teorie orientuje na činy nebo chování označované za deviantní (viz [[deviace sociální]], [[sociologie deviantního chování]]), orientuje se teorie stigmatizace na nositele těchto činů a chování. Pro ''p.s.'' je důležité, že deviantní není jednání odchylující se od normy, ale takové, které je za deviantní označeno (podle ''H. P. Beckera'' deviace není kvalitou činu, ale důsledkem sankcí skupiny uplatňovaných vůči jedinci). Teorie soc. stigmatizace se v této souvislosti orientuje na studium situace, v níž došlo k označení jedince za odlišného, patologického, deviantního, tedy k stigmatizaci na reakci jedince a na změnu chování skupiny, jež stigmatizovala, k stigmatizovanému. Především jde o proces posilování vědomí odlišnosti vytvářením vlastních hodnot a norem chování, izolováním se, uzavíráním se do skupiny „my jiní“ a prorážením bariér mezi „my“ a „oni“. Hlavní námitkou vůči této teorii je, že věnuje malou pozornost příčinám stigmatizování jedince a že zavádí nové, z metodol. hlediska mnohem obtížněji kvantifikovatelné kritérium reakce prostředí. Nedostatkem většiny dosavadních pokusů o vysvětlování příčin vzniku soc. patologických jevů byl a zůstává neintegrativní přístup. Jejich vznik i existence je výslednicí souhry působení faktorů biol., psychol., soc., kult. i dalších.<br />
<br />
<div class="translations"><br />
<span lang="en">social pathology</span><br />
<span lang="fr">pathologie sociale</span><br />
<span lang="de">Sozialpathologie</span><br />
<span lang="it">patologia sociale</span><br />
</div><br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Cohen, A.'': The Study of Social Disorganization. In: ''Merton, R. K.'' ed.: Sociology Today. New York 1965; ''Dinitz, S.'' – ''Dynes, R. R.'' – ''Clarke, A. C.'': Deviance. Oxford 1969; ''Durkheim, É.'': Pravidla sociologické metody. Praha 1926; ''Foucault, M. P.'': Psychologie a duševní nemoc. Praha 1971; ''Lemert, E. M.'': Human Deviance, Social Problems and Social Control. New York 1967; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. New York 1968; ''Pelc, H.'': Sociální lékařství. Praha 1937; ''Podgórecki, A.'': Patologia życia społecznego. Warszava 1969; ''Syřišťová, E.'': Normalita osobnosti. Praha 1972.<br />
<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Freiová Eliška|Eliška Freiová]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Freiová Eliška]]<br />
[[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]<br />
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]<br />
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]<br />
[[Kategorie:VSgS]]</div>Admin