Počítač
počítač – zařízení, které slouží ke zpracování informace. Samotný termín p. je vlastně zavádějící, protože počítání dnes nepatří k nejfrekventovanějším činnostem, ke kterým se počítače používají. Pod pojmem p. si dnes implicite představujeme elektronický číslicový počítač. P. je možno třídit podle různých kritérií, z nichž žádné nevyčerpává problematiku zcela a jejichž hranice jsou mnohdy nezřetelné. Uvedeme proto jen některá, pro práci sociologa důležitá třídění. Podle způsobu zpracování informace dělíme p. na analogové a číslicové (digitální), příp. též hybridní. Analogové p. pracují s informací jako spojitou veličinou a používají se proto zejm. k modelování a simulování procesů, kde dosahují s nižšími náklady vyšší přesnosti (zejm. v oblasti řešení systémů diferenciálních rovnic). Mimo věd. výzkum se některé jejich prvky aplikují v oblasti automatizace a robotizace. Číslicové p. pracují s informací jako s diskrétní entitou, vyjádřenou fyzikálně jako stav. Jednotkou takové informace je vzhledem k převládajícímu binárnímu principu binární číslice (binary digit), bit. Informace se pro potřeby zpracování na číslicovém p. musí transformovat do podoby binárních čísel. Přitom dochází k určité ztrátě informace jednak nejednoznačností přiřazení, jednak nutností zaokrouhlovat na počet možných binárních míst, daných konstrukcí počítače, resp. jeho procesoru. Hybridní p. je obvykle realizován jako číslicový se samostatnou analogovou částí, na které se provádějí pouze modelování a simulace procesů.
Nadále si budeme všímat pouze číslicových p., protože jde o princip, který převážil a pronikl prakticky do všech oblastí spol. života. U číslicového p. brzy dochází k oddělení programu, tedy souboru instrukcí, podle kterých se informace zpracovává, od vlastního procesoru, tedy zařízení, kterým se informace zpracovává. Vydělují se pojmy hardware (vlastní hmotné zařízení počítače, konstruované jako systém co možná nejobecněji) a software (nehmotné programové vybavení). Software jednak zprostředkovává styk mezi jednotlivými prvky systému hardware počítače (tzv. systémový software), jednak obsahuje instrukce pro řešení určité úlohy uživatelem (tzv. uživatelský software). Hardware i obě skupiny softwaru se v průběhu doby zdokonalovaly. Podle technologie použité ke konstrukci p. (a současně také podle tomu odpovídajícímu stavu vývoje softwaru) rozeznáváme tzv. generace počítačů. Nultá generace byla založena na elektromagnetických relé, programování bylo realizováno křížovými přepojovači. Nelze ještě hovořit o elektronickém p. Elektronky jako spínací prvky používá až generace první, reprezentantem této generace je ENIAC, p., který se používal v am. válečném projektu Manhattan. Skládal se již ze specializovaných modulů (sčítačka, integrátor ap.) a stal se vzorem architektury pozdějších p. Programoval se ve strojovém kódu a jako médium pro přenos dat používal děrné štítky. Druhá generace p. je již osazena tranzistory, k programování se začíná používat jazyk symbolických adres (assembler), vznikají zárodky vyšších programovacích jazyků. Média pro přenos dat jsou magnetická (pásky), odděluje se operační a hromadná paměť (první typ je realizován feritovou pamětí, druhý magnetickými bubny, proužky a disky). Již v této generaci se do čela výrobců p. dostává firma IBM. Třetí generace, vrcholící Systémem/360 firmy IBM, přichází s integrovanými obvody a výměnnými magnetickými disky. Největší inovace však přicházejí na straně softwaru. Objevuje se operační systém, program, který umožňuje oddělení hardwaru p. zcela od uživatele. Uživatelé nadále programují v programovacích jazycích, které jsou nezávislé na konfiguraci hardwaru. Hardwaru jsou přizpůsobeny překladače (kompilátory), které programy, napsané v programovacím jazyku (Algol, FORTRAN, COBOL aj.), překládají do strojového kódu p., resp. assembleru. Po příchodu třetí generace, resp. Systému/360 se z výroby p. stává velice rychle se rozšiřující průmysl, takže se další datování stává nezřetelným, resp. nepřehledným.
S příchodem osobních počítačů se objevuje také nový druh třídění p. Je to třídění podle velikosti, které se sice používalo již dříve, ale které bylo spíše jen klasifikací uvnitř druhu. Nyní do něho vstupuje i jistý kvalitativní aspekt. Podle tohoto třídění rozeznáváme mikropočítače (osobní počítače), dále vnitřně dělené na p. desktop (na stůl), laptop (na klín), notebook (zápisník – formátu tlusté knihy A4) a palmtop (do dlaně); minipočítače; běžné sálové p. (mainframe) a superpočítače, vyznačující se extrémní rychlostí zpracování a většinou využívající tzv. paralelní zpracování dat. Z hlediska softwaru a interakce člověka a p. dochází s příchodem osobních p. k význ. změně. Užívání p. přestává být doménou specialistů s rozsáhlými předběžnými znalostmi o p. Typický uživatel osobního p. toho o p. mnoho neví a cílem výrobců softwaru je vytvořit takové uživatelské programy, aby tato neznalost nebyla handicapem, ale spíše předností, aby znalost omezení nesvazovala tvůrčí potenciál uživatele. Ovládání p. se stává intuitivním, z původního převažujícího ovládání z klávesnice ve formě zadávání příkazů z tzv. příkazového řádku se preferuje používání „myši“ nebo jiného polohovacího zařízení, programy s uživatelem komunikují prostřednictvím obrázků (ikon) či oken (windows). Začíná se prosazovat multitasking (možnost zpracování několika úloh současně), programy se integrují do balíků, mohou si vyměňovat data při zachování jejich integrity. Nové programy začínají využívat možnosti multimédií (obraz je doplňován zvukem, obrázky jsou animované, používá se zobrazení fotografií ap.). Převrat ve vývoji softwaru, možnost pracovat s p. i bez znalosti programování, umožňující mimochodem vzhledem k existenci rozsáhlého sortimentu herního softwaru přístup k p. i dětem v předškolním věku, je minimálně srovnatelný, ne-li významnější, než je převrat v technologii i důsledky tohoto převratu nás z větší části teprve čekají.
Kvalitativní změna, ke které došlo s příchodem osobních p., je technol. založena na mikroprocesoru, což je integrovaný obvod vysoké integrace, obsahující prakticky na jednom čipu (doslova střep, je míněna destička z křemíku nebo jiného polovodiče velikosti řádově 1 cm3) celý p., resp. jeho hlavní komponenty. To, že je možné pomocí mikroprocesoru provádět širokou škálu různých operací v závislosti na jeho naprogramování, vedlo k jeho masovému rozšíření a nasazení. Je totiž levnější masově vyrábět poměrně malý sortiment technologicky náročnějších programovatelných mikroprocesorů než široký sortiment malosériových jednoúčelových integrovaných obvodů, byť technol. jednodušších. Díky mikroprocesoru se vlastně princip p. vyskytuje takřka ve všech oborech lidské činnosti. Namátkově jmenujme telekomunikace, spotřební elektroniku (jak pro domácnost, tak pro volný čas), polygrafii, medicínu, automobilový průmysl, zabezpečovací a automatizační techniku, sport – vedle tradičních domén, jako je věda a výzkum, vojenství, kosmický průmysl, prospekce a těžba surovin a další.
Masové rozšíření zejm. osobních p. vede k tomu, že se p. stává i spol. fenoménem. Roste průmysl výrobků navazujících na provoz počítačů v domácnostech i na pracovištích. Dochází k význ. změnám v organizaci práce, v kvalifikaci pracovníků (počítačová gramotnost), v přenosu informací (elektronická pošta, telefax, videokonference, celulární telefony atd., ale i elektronická sazba, databanky), v peněžnictví (magnetické a optické kreditní karty a šeky), ergonomii a medicíně (problematika osvětlení, vyzařování, statické elektřiny, jednostranného namáhání svalstva a zraku, únavy a chorob z povolání způsobených prací na počítačích, ale i navrhování optimálních pracovních režimů, pomůcek a nábytku), v navrhování a projekci (computer-aided design – CAD) i ve výrobě (computer-aided manufacturing – CAM). Výzkum v oblasti p. slibuje pro nejbližší období další význ. inovace, ať již jde o optické (světelné) p., hydraulické p., biol. p., nebo o výrazné rozšíření grafické prezentace dat, programování hlasem, zavádění prvků umělé inteligence, mikromechaniky a další. Všechny tyto změny budou též působit na uživatele těchto inovací, což bude zpětně ovlivňovat i vztahy ve společnosti.
computer ordinateur Rechner computer