Prezentismus
prezentismus – (z lat. praesentio = přítomnost) – v obecném slova smyslu typ a směr teor. i praktických úvah, v nichž převládá vnímání nebo hledisko přítomnosti nad vnímáním či hlediskem minulosti a budoucnosti. V konkrétních významech se p. vztahuje: 1. k prvotnímu myšlení, které nerozlišovalo jednotlivé časové dimenze, kategorie přítomnosti, minulosti a budoucnosti (předpokládá se, že teprve po vzniku představ o „jiném světě“, tj. odlišném od světa, který člověka právě obklopoval, následoval vznik a rozvoj představ o „jiném čase“, tj. odlišném od času, který člověk právě prožíval; po relativně velmi dlouhé době dospěl člověk od období, kdy pro něj existoval jakoby jen jeden čas, tj. přítomnost, přes období, kdy vytvořil systém dvou časů, tj. přítomného a jiného, ne-přítomného času, až k období uznávání systému tří časů, tj. minulosti, přítomnosti a budoucnosti); 2. k teor. stanovisku, které odmítá ideu objektivity hist. poznání, a to na základě teze, že v historii neexistují objektivní pravdy, že analýzy historiků ve značné míře odrážejí jejich současné subjektivní prožitky, jejich hodnoty, normy, touhy, naděje a představy v přítomnosti, které promítají do minulosti; 3. k jednostranné tendenci (zejm. v rozhodování a prognózách) řešit aktuální problémy, popř. i problémy očekávané, signalizované, předvídané, z hlediska okamžitých či krátkodobých zájmů bez přihlédnutí k delší perspektivě, k možnostem budoucího vývoje. P. se často blíží ty úvahy o budoucnosti, které nepředpokládají žádné větší změny oproti přítomnosti, i když v zásadě mohou být i realistickým odhadem stagnujícího vývoje.
presentism présentisme Präsentismus presentismo
Literatura: Bestužev-Lada, I. V.: Razvitije predstavlenij o buduščem: pervyje šagi (Prezentizm pervobytnogo myšlenija). Sovetskaja etnografija, 5, 1968; viz též výzkum budoucnosti.