Psychologie společenská

Verze z 2. 3. 2018, 15:40, kterou vytvořil ZRN (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

psychologie společenská – překlad termínu „obščestvennaja psichologija“ – spec. pojem sov. filozofie, s-gie a psychologie, který se vyskytl již u V. M. Bechtěreva v r. 1911 a který sov. autoři používali v nejednotném významu: 1. u některých se tento pojem v podstatě kryje s významem sociální psychologie; 2. jiní chápou p.s. jako složku spol. vědomí, která je ve srovnání s jeho druhou složkou, ideologií, chápanou jako jev intelektuální, spíše psychol. profilováním určité společnosti, resp. spol. třídy; 3. konečně je p.s. chápána jako odvětví psychologie studující psych. zvláštnosti velkých spol. skupin v jejich vztazích k daným spol., polit. a ekon. poměrům (např. p.s. vysokoškolského studenstva, družstevních rolníků apod.). Logicky by k předmětu p.s. patřily i psychol., zejm. motivační aspekty různých spol. hnutí (např. ochránců přírody) a jevů jako chuligánství apod. B. D. Parygin (1968) chápe p.s. široce jako vědu studující psychol. aspekty celé sociální struktury, kterou tvoří souhrn společenských skupin a různé sféry spol. života, a uvádí čtyři aspekty p.s. : a) souhrn složek, jako jsou nálady, „kolektivní vůle“, veř. mínění, tradice a skup. vztahy; b) psychol. zvláštnosti velkých společ. skupin (národů, národností a tříd), profesionálních skupin (věd. nebo uměl. kolektivů, lékařů atd.), věkových skupin a různých malých skupin příbuzenských, sousedských atd.; c) psychol. stránky rozmanitých oblastí spol. života (obchodu, politiky atd.); d) spol. psychol. stránky různých forem spol. vědomí (náboženství, práva a mravnosti, filozofie a umění atd.). Také v pozdější práci v r. 1971 chápe tento autor p.s. jako vědu zahrnující nezávisle na formách projevu vše „sociálně psychické člověka“.

society psychology psychologie de la société Gesellschaftspsychologie psicologia della società

Literatura: Problemy obščestvennoj psichologii. Moskva 1965.

Milan Nakonečný