Reprodukce demografická

Verze z 11. 12. 2017, 17:03, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

reprodukce demografická – (z lat. re- = znovu; producere = předváděti, přivésti k něčemu) – přirozená obnova populace s vyloučením migrace, tedy přirozená měna obyv. v uzavřené populaci, kdy se bere v úvahu pouze proces rození a vymírání (porodnost a úmrtnost). Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých v určitém časovém úseku se označuje buď jako přirozený přírůstek, nebo, dosahuje-li záporných hodnot, jako přirozený úbytek. V případě, že se bere v úvahu i migrace, tj. počty přistěhovalých a vystěhovalých v určitém územním celku ve sledovaném období, mluví se o otevřené populaci a o populačním vývoji. Změny ve velikosti populace se pak označují jako celkový populační přírůstek či populační úbytek, který se skládá z přirozeného přírůstku či přirozeného úbytku a migračního salda. Charakteristiky r.d.: 1. Pro charakteristiku tzv. přirozené reprodukce slouží hrubá míra přirozeného přírůstku, kterou vypočítáme, když absolutní přirozený přírůstek vztáhneme ke střednímu stavu obyv. v daném roce. Tento ukazatel lze definovat také jako rozdíl mezi hrubou mírou porodnosti a hrubou mírou úmrtnosti. Je ovšem ovlivněn i věkovou strukturou srovnávaných populací, což omezuje jeho vypovídací schopnost. Hrubá míra přirozeného přírůstku dosahuje max. hodnot v rozvojových zemích (až 35 promile). Současný demogr. vývoj v zemích záp. Evropy směřuje k záporným hodnotám tohoto ukazatele. Teor. v případě, že se hrubá míra přirozeného přírůstku rovná nule, mluvíme o stacionární populaci, která má stálou početní velikost danou konstantním řádem rození a vymírání. V realitě taková populace neexistuje, ale používá se jako modelový případ. 2. Charakteristikou r.d. je také čistá míra reprodukce, která udává, kolik děvčat se narodí v průměru jedné ženě v průběhu jejího reprodukčního období při nezměněné úrovni specif. plodnosti a dožije se věku své matky při porodu. Při výpočtu čisté míry reprodukce se vychází z úhrnné nebo konečné plodnosti a z tabulkového počtu žijících v určitém dokončeném věku. V případě, že se hodnota čisté míry reprodukce rovná 1, je zajištěna prostá obnova populace, je-li větší než 1, populace se početně zvětšuje. Za předpokladu, že v určité populaci má úmrtnost a plodnost stálou úroveň a konstantní rozložení podle věku, směřuje tato populace podle Lotkova zákona latence k stabilnímu stavu. Stabilní populace má stabilní přirozený přírůstek (event. úbytek), který se označuje jako vnitřní míra přirozeného přírůstku r, někdy též Lotkova míra. 3. Dnes již téměř nepoužívaným ukazatelem r.d. je vitální index, který udává počet živě narozených na 100 zemřelých v dané populaci obvykle v ročním vymezení. Pomocí uvedených ukazatelů r.d. a podrobnějším rozborem porodnosti a úmrtnosti a jejich soc. kontextu lze analyzovat populační vývoj.

demographic reproduction reproduction démographique demographische Reproduktion riproduzione demografica

Literatura: viz demografie.

Květa Kalibová