Robotizace

robotizace – (odvozeno od slova „robot“ ze hry Karla Čapka R.U.R.; základem je praslovanské slovo rob či rab = otrok, poddaný) – souhrnný proces zavádění průmyslových a nověji i neprůmyslových robotů a jeho soc. i technol. důsledky. Robot představuje integraci mechanických, elektrických a elektronických prvků na bázi informační technologie (viz informatizace). Existuje řada definic robotu. Jedna z často používaných jej charakterizuje jako počítač vybavený spec. periferním zařízením. Dějiny průmyslové robotiky jako směru automatizace výroby se datují zhruba od 60. l. Před tím se pojem robot spojoval s umělým člověkem – homunkulem. Zákl. myšlenkou průmyslové robotiky je úplné nahrazení ruční práce strojem. I když je robot schopen napodobovat celou řadu funkcí vlastních živým organismům, nemá biol. vlastnosti a není modelován podle živých bytostí.

Roboty 80. l. (tzv. 3. generace) se vyznačují mnohostrannou koordinací, možností realizovat složité pohyby a úkony, adaptivními schopnostmi, samokontrolou a diagnostikou vlastních chyb. Tyto „inteligentní“ roboty jsou schopné v určité míře provádět samostatná rozhodnutí a nepracují podle předem pevně nastaveného režimu; využívají poznatky o vnějším prostředí, indikované různými čidly (senzory). Vznik systémů vybavených schopnostmi smyslového chování klade značné nároky na prostředky interakce robotu s operátorem. Vedle mechanické a elektronické části robotu se vytváří komplex programovacích prostředků, duchovního vybavení robotu (software). Na jeho úrovni do značné míry závisí úspěch masového zavádění robotických systémů. Současně jej z roviny tech. převádí do roviny psychol., na problém systému „člověk – stroj“. Jako důvody r. se uvádějí: snížení výrobních nákladů, lepší řízení výroby, zvyšování pružnosti výroby a jiné, nevýrobní důvody (např. konkurenční). Vzhledem k zákl. funkci r. – nahrazovat lidskou práci – je zde zřejmá souvislost s úrovní zaměstnanosti. Celkový počet uvolněných pracovníků v přímém přepočtu instalovaných robotů (1 robot nahradí v průměru 2,5 pracovníka) je zatím nepatrný. V evrop. státech s vyspělou úrovní r. se však projevuje její širší vliv na celkovou úroveň nezaměstnanosti, neboť se dotýká organizace, řízení a celkového pojetí výroby. Robotizací jsou sledovány nejen čistě výrobní, nýbrž i humanitní cíle (odstranění nebo alespoň snížení podílu práce člověka v nebezpečném, nedostupném nebo nepříjemném prostředí). Nezastupitelná je funkce robotů při práci v extrémních podmínkách, např. při práci v kosmu, v hlubinách oceánu apod. Ekon. důvody vedou ke zhromadňování výroby robotových prvků a hledání nového okruhu zákazníků. V budoucnosti je možné očekávat nejen růst počtu robotů, ale i nové aplikace, včetně využití v drobném hospodářství, službách, ve volném čase i v domácnosti.

robotization robotisation Robotisierung robotizzazione

Literatura: Flech, J.: The Introduction of Industrial Robots. London 1982; Proizvodstvo i ispolzovanije promyšlennych robotov. 1986.

Václav Štědronský