Rozvod

Verze z 11. 12. 2017, 18:03, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

rozvod – většinou je chápán jako právní zrušení manželství během života obou partnerů, jemuž předchází jeho reálný rozpad (jestliže k reálnému rozpadu manželství dojde úmrtím jednoho partnera, jde o ovdovění). Rozpad manželství za života obou partnerů nemusí být ovšem spojen s právním aktem. V řadě kultur končí manželství prostým, společností nekontrolovaným, neevidovaným a nesankciovaným rozchodem partnerů. Zvykově či právně je většinou zajištěna péče o děti z rozpadlých manželství, příp. o ženu, podobně jako při ovdovění (viz též sororát, levirát), a tam, kde existuje instituce věna či „prodeje nevěst“, také převod majetku (většinou jde o vrácení příslušné finanční částky nebo materiální hodnoty rodičům). Křesťanství r. v zásadě zavrhlo, protože sňatek považuje za trvalý závazek stvrzený vyšší, božskou instancí („co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“). Výjimečně mohla a může nejvyšší církevní instance udělit dispens, což je prakticky forma r. I po sekularizaci institucionální základny pro uzavírání a rušení manželství byl a dosud v řadě společností je r. chápán jako určitý spol. prohřešek, morální manko, které může být např. překážkou v kariérové dráze. Křesťanská civilizace tedy v zásadě akceptuje princip monogamního trvalého soužití partnerů, na který navazuje obraz tradiční rodiny s patriarchální strukturou a dělbou rolí a s ekon. závislostí ženy na muži. Instituce r. se prakticky staví proti této tradici. Růst morální tolerance v této oblasti je spojen se sekularizací a s ekon. osamostatňováním ženy (viz též emancipace).

R. lze chápat jako význ. událost v životě lidí s řadou soc. důsledků, mezi něž patří zejm. narušení fungování rodiny a výchovy dětí, ale často i výrazná změna ekon. i soc. statusu některých členů původní rodiny, změna jejich způsobu života, zaměstnání apod. Důsledkem r. jsou tzv. neúplné rodiny, které se při rostoucím počtu a nepružné reakci společnosti na jejich potřeby stávají závažným soc. problémem. Důležité je, zda r. zakládá dlouhodobý či krátký přechodný stav. Druhé a další sňatky, které jsou v některých kulturách ekon. nezbytností a jsou často zajišťovány společností (u některých přír. národů nesmí zůstat žádná dospělá osoba bez manželského partnera), jsou v naší kultuře motivovány spíše relativně vysokou hodnotou partnerského a rodinného života, i když ekon. a prestižní stimuly nejsou v této souvislosti bezvýznamné. Možnost změny životního partnera a příp. i životního stylu pomocí r. je často chápána jako prostor projevu svobodné vůle a preference emocionálních a erotických pohnutek před pohnutkami racionálními a praktickými.

R. jako právní akt má v jednotlivých společnostech našeho kult. typu různé podoby zahrnující různou míru spol. regulace v závislosti na kult.hist. vývoji i na vývoji legislativy. V řadě států se stále ještě zjišťuje „míra zavinění“ a vinný partner je sankcionován (např. v bývalé NSR, v Belgii). Na opačném pólu jsou státy, kde se r. povoluje na základě vzájemné dohody partnerů (Švédsko, bývalý SSSR). Změny zákonů v této oblasti dnes probíhají poměrně rychle. V Československu se dříve rozlišovaly (a v některých zemích se rozlišují dodnes) dvě formy rozvázání manželství: „rozvod od stolu a od lože“, kdy trval právní svazek manželství a rozvedená osoba tedy nemohla uzavřít nový sňatek, a rozluka, což bylo právní zrušení manželství, umožňující uzavření nového sňatku. Od r. 1950 začala platit pouze jediná forma: r. ve smyslu dřívější rozluky. Přitom bylo postupně upuštěno od zjišťování viny na rozvratu manželství a r. začal být povolován i za nesouhlasu jednoho z partnerů. Úprava zákonných předpisů z r. 1973 zrušila i předběžné řízení o smíření manželů. V platnosti však zůstala podmínka objektivního prozkoumání rozvratu manželství. R. je předmětem zájmu právní vědy, s-gie a psychologie a vstupuje do koncepcí natalitní politiky i sociální politiky. Pro demografii představuje důležitou demografickou událost, která stejně jako sňatek úzce souvisí s procesem rození dětí a je evidována a analyzována jako hromadný jev rozvodovost.

divorce divorce Scheidung divorzio

Literatura: viz demografie, rodina, příbuzenství.

Alena Vodáková