Rychtaříková Jitka

Verze z 11. 12. 2017, 18:04, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)

Rychtaříková Jitka

ve Zruči nad Sázavou (okr. Kutná Hora)

Rychtaříková Jitka 01.jpg

Vystudovala souběžně geografii na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze a francouzštinu na filosofické fakultě téže univerzity – oba obory absolvovala v roce 1973, v tomto roce byla také na stáži na Wyzsze Skole Ekonomiczne v polské Poznani. Titul RNDr. získala o rok později na přírodovědné fakultě UK. První léta po studiích byla zaměstnána v Ústavu výzkumu vývoje dítěte fakulty dětského lékařství UK (do roku 1975). Následovala stáž na pařížském Institut National d‘Études Démographiques, v roce 1976 získala Diplome de Démographie Générale na Université de Paris I. Léta 1977–80 strávila jako interní aspirantka v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze, titul kandidátky věd (CSc.) nicméně získala na přírodovědné fakultě UK na základě disertace Reprodukční ztráty v těhotenství a během prvního roku života (1982). Na přírodovědeckou fakultu přitom přešla v roce 1980 a působí tam dodnes. Od počátku se zde zabývala studiem reprodukce obyvatelstva a demografického chování, speciálně pak sňatečností, formováním a rozpadem manželství, otázkami porodnosti a plodnosti, později i úmrtností. Na toto poslední téma v roce 1993 obhájila habilitační práci Dlouhodobé trendy úmrtnosti v Československu a získala titul docentky. V následujících letech pobývala několikrát v zahraničí: 1996–97 v USA na University of South Karolina, 1999 v Nizozemí na Netherlands Interdisciplinary Demographis Institute a Netherlands Institute for Advanced Studies in the Humanities and Social Science. Od roku 1999 je vedoucí katedry demografie a geodemografie přírodovědné fakulty. V současnosti se Rychtaříková intenzivně věnuje zkoumání populačního vývoje České republiky a jeho perspektiv a demografické analýze ČR i jiných vyspělých zemí, což představuje komplexní propojení jejích původních témat. V roce 2005 byla jmenována profesorkou. Je také předsedkyní České demografické společnosti, členkou České geografické společnosti, členkou Association Internationale des Démographes de Language Francoise, European Association for Population Studies, International Union for the Scientific Study of Population, nezávislou expertkou Expert Group of Demographic Issues Evropské komise a v roce 2008 se stala přidruženou členkou Belgické královské akademie věd. V letech 2001–08 byla členkou redakční rady European Journal of Population. Získala např. Stříbrnou pamětní medaili Přírodovědecké fakulty UK (1995) nebo titul rytíře Řádu akademických palem, udělovaný francouzskou vládou (2006).

Základní prací Rychtaříkové, která nejlépe reprezentuje její dominantní celoživotní vědecké zaměření i styl vědecké práce a zároveň její dlouholetou pedagogickou práci, je rozsáhlá kapitola v demografické učebnici Základy demografie (1986), kterou také společně se Zdeňkem Pavlíkem a Alenou Šubrtovou redigovala. (Učebnice získala Cenu rektora Univerzity Karlovy za nejlepší učebnici roku 1986). Kapitola se nazývá Sňatečnost, zánik manželství a plodnost a je zevrubným výkladem tématu, doprovázeným mnoha tabulkami a grafy a mezinárodním srovnáním dat. Převážná pozornost je věnována výkladu metod – sestavování tabulek sňatečnosti a rozvodovosti, výpočtu měr a kvocientů. Tematicky se autorka zaměřuje speciálně na analýzu procesu porodnosti, sledování míry plodnosti žen a potratovosti. Vše dává do souvislosti s věkem a s úmrtností. Zabývá se i tzv. diferenciační plodností, která zohledňuje sociální podmínky působící na rozdíly v úrovni plodnosti, resp. statisticky podchytitelné údaje z této oblasti, jako je typ zaměstnání, ekonomická aktivita žen, jejich vzdělání. S těmito fakty svazuje zejména možnosti odhadů budoucího demografického vývoje. Je autorkou řady přehledů (jednotlivých aspektů) demografického vývoje české společnosti v komparativní perspektivě, prezentovaných v mezinárodních odborných časopisech a dalších typech publikací.

Knihy: Základy demografie (Academia, Praha 1986; spoluautoři Z. Pavlík a A. Šubrtová); Fertility and Family Surveys in Countries of the ECE Region: Country report Czech Republic (UN EC 2001; spoluautor J. Kraus); Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích (Sociologický ústav AV ČR, Praha 2001; spoluautorky S. Pikálková a D. Hamplová); České ženy: Vzdělání, partnerství, reprodukce a rodina (SOU AV ČR, Praha 2003; spoluautorky S. Pikálková a D. Hamplová). Demografická situace České republiky: Proměny a kontexty 1993–2008 (Sociologické nakladatelství, Praha 2010; spoluautoři B. Burcin, L. Fialová a kol.).

Studie: Metody konstrukce tabulek života a jejich použití při analýze sňatečnosti (Statistická revue 1977); Prenatální poměr pohlaví u člověka (Demografie 1981); The Division of Europe into East and West (Population 1992; spoluautor A. Monnier); Trajectories of Fetal Loss in the Czech Republic (Demography Praha 1999; spoluautoři E. Carlson a J. Hoem); Inequalities in Infant Surfoval: An Analysis of Czech Linked Records (European Journal of Population 2001; spoluautor G. J. Demko); Trajectories of Fertility and Household Composition in the Demographic Profile of the Czech Republic (Population and Environment 2003; spoluautor A. Akkerman); Paternal Age and Child Death: The Stillbirth Case (European Journal of Population 2004; spoluautoři C. Gourbin a G. Wunch); The Case of the Czech Republic: Determinants of the Recent Favourable Turnover in Mortality (Demographic Research 2004); EU Demographics: Living More and Reproducing Less (Pharmaceutical policy and law 2005); Les défis actuels de la démographie tchèque (Revue d‘Études Comparatives Est-Ouest 2009); Demografické faktory stárnutí (Demografie 2011).

Editorka: Rodina, partnerství a demografické stárnutí (VÚPSV, Praha 2009; spolueditorka V. Kuchařová).

Olga Vodáková