https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Situace_mezn%C3%AD&feed=atom&action=historySituace mezní - Historie editací2024-03-28T16:38:52ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.31.1https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Situace_mezn%C3%AD&diff=7004&oldid=prevAdmin: finalizován tvar zápisu autorů hesel2017-12-11T16:03:23Z<p>finalizován tvar zápisu autorů hesel</p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 11. 12. 2017, 16:03</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l12" >Řádek 12:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 12:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Jaspers, K.'': Einführung in die Philosophie. Zürich 1950; ''Jaspers, K.'': Der philosophische Glaube. München 1955.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Jaspers, K.'': Einführung in die Philosophie. Zürich 1950; ''Jaspers, K.'': Der philosophische Glaube. München 1955.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">-- </del>''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td></tr>
</table>Adminhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Situace_mezn%C3%AD&diff=3132&oldid=prevAdmin: import na produkční server2017-12-10T16:56:09Z<p>import na produkční server</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">situace mezní</span> – (z lat. situs = postavený, položený, obývající) – jeden z ústředních pojmů [[existencialismus|existencialismu]] ''K. Jasperse'', který tak označuje hluboké otřesy, v nichž člověk prožívá a nazírá existenci jako jádro svého bytí ve světě. Podle ''Jasperse'' se vždy nacházíme v situaci, která vyplývá z toho, že člověk je konečný, smrtelný, že je připoután k druhým lidem a že je závislý na své zkušenosti jako základu poznání. Většina situací může být alternována, zaměněna jinými, podobnými, které poskytují obdobné příležitosti. Některé situace mohou být „obelstěny“ tím, že na ně nemyslíme, nevztahujeme se k nim, zatímco k jiným situacím naopak zaujímáme činný postoj a snažíme se je ovlivnit či měnit. Existují však situace absolutní, nevyhnutelné, které jsou konečné, definitivní a které nemohou být změněny. Jde např. o [[smrt]], strádání, boj a [[vina|vinu]]. V těchto situacích musíme trpět, musíme bojovat. Jsme přitom podrobeni náhodě. Někdy se lze těmto situacím vyhýbat tím, že před nimi „zavíráme oči“, že žijeme, jako by nebyly, a jednáme tak, jako bychom měli vždycky co do činění jen se situacemi, které zvládáme a na něž jsme schopni reagovat plánem a jednáním. Na ''s.m.'' tedy můžeme reagovat zahalováním, zoufalstvím a následným zotavením. V ''s.m.'' je nepodstatné všechno, co vyplňovalo lidský život v jeho každodennosti, a proto prostřednictvím prožitku ''s.m.'' se stáváme sami sebou a uvědomujeme si lépe plnost i smysl vlastní existence. Soc. lidé reagují na fakt ''s.m.'' snahou ovládnout [[příroda|přírodu]], která se má prostřednictvím vědy a techniky stát spolehlivější, srozumitelnější a jistější, a sdružováním do pospolitostí. Avšak ani tyto soc. prostředky obrany proti ''s.m.'' neruší nespolehlivost všeho bytí a lidskou ohroženost ve světě. Spolehlivost ovládnuté přírody je podle ''Jasperse'' jen něco zvláštního v rámci totální nespolehlivosti. Podobně ani lidská pospolitost neposkytuje žádnou konečnou jistotu a obranu proti namáhavé práci, stáří, nemoci, smrti blízkých a smrti vlastní.<br />
<br />
Idea ''s.m.'' se v poněkud odlišné podobě objevuje již u rus. existencialisty ''L. I. Šestova'', zejm. v jeho neustálém zájmu o lidi na pokraji šílenství nebo smrti. ''M. Heidegger'' uvažuje o subjektivní situaci především v souvislosti se [[strach|strachem]], odhodláním a [[svědomí|svědomím]], protože tyto stavy lidského prožívání světa jsou určeny vědomím lidské konečnosti (existence je bytím směřujícím k nicotě a uvědomujícím si svou konečnost v čase). Proto také v ''Heideggerově'' soustavě hraje význ. roli pojem úzkost ze smrti: jediným prostředkem, jak se vytrhnout ze sféry všednosti a obrátit se k sobě samému, je pohledět smrti, tj. krajní hranici lidské existence, v tvář. ''Jaspers'' sám pokládá ''s.m.'' nejen za zákl. existenciální stavy, ale také za východisko jakéhokoliv filozofování a za základ všech tzv. velkých vykupitelských [[náboženství]]. Pojem ''s.m.'' není však nutno vázat jen na kontext fil. existencialismu. Používá se v tzv. daseinsanalýze ''L. Binswangera'', v existenciální psychoterapii ''V. E. Frankla'' i v jiných z existencialismu vycházejících psychoterapeutických školách a koncepcích. Ze s-gického hlediska se ''s.m.'' zabývá sociologie každodennosti, zejm. ovšem [[sociologie existencialistická|existencialistická sociologie]], která ''s.m.'' spojuje mj. s problémem nesmyslnosti a [[absurdita|absurdity]] světa. Nejde o problematiku s-gicky marginální. ''Antropologický obrat'', návrat k člověku vyvolává nutnost témata smrti, strachu, utrpení, viny atd. organicky integrovat do s-gického systému. (Viz též [[syndrom Lazarův]], [[syndrom Proustův]], [[thanatologie]].)<br />
<br />
<div class="translations"><br />
<span lang="en">marginal situation</span><br />
<span lang="fr">situation limite</span><br />
<span lang="de">Grenzsituation</span><br />
<span lang="it">situazione limite</span><br />
</div><br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Jaspers, K.'': Einführung in die Philosophie. Zürich 1950; ''Jaspers, K.'': Der philosophische Glaube. München 1955.<br />
<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]<br />
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]<br />
[[Kategorie:VSgS]]</div>Admin