Slezský ústav v Praze: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 7: Řádek 7:
 
Jiří Knapík: „Slezský ústav v Praze a vědecký výzkum Slezska v letech 1945–1950.“ Pp. 475–549 in Antonín Kostlán (ed.): ''Semináře a studie Výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002–2003''. Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2003.
 
Jiří Knapík: „Slezský ústav v Praze a vědecký výzkum Slezska v letech 1945–1950.“ Pp. 475–549 in Antonín Kostlán (ed.): ''Semináře a studie Výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002–2003''. Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2003.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 
[[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]]
 
[[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]]
 
[[Kategorie:SIZCSg]]
 
[[Kategorie:SIZCSg]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:04

Slezský ústav v Praze (1906–1957)

Vznikl původně v roce 1906 jako pražský spolek Slezan, který se o čtyři roky později transformoval do Národní jednoty slezské a v roce 1939 přejmenoval na Slezský kulturní ústav v Praze. Jeho činnost byla převážně spolková a kulturní, během druhé světové války prakticky nefungoval a teprve po roce 1945 začal vyvíjet vědecké (ale i politické) aktivity. Brzy po osvobození Slezský kulturní ústav začal přicházet s (nepříliš reálnými) politickými požadavky, například na připojení Kladska, Ratibořska a Kozelska k Československu, dále organizoval slezské poslance národního shromáždění. Valná hromada 19. června 1947 změnila název spolku na Slezský ústav v Praze a v souvislosti se změnou stanov ustavila jeho studijní odbor, který měl vyvíjet vědeckou činnost o Slezsku. Do značné míry přitom šlo o „revanš“ vůči polskému Slezskému institutu v Katovicích, který byl zřízen už v roce 1934 a po druhé světové válce zaměstnával přes dvě stě vědců. Za účelem koordinace veškerého československého výzkumu Slezska oslovil Slezský ústav v květnu 1947 relevantní vědce, kteří se stali jeho členy. Mezi čtyřiceti badateli z různých oblastí (z nichž však jen polovina vyvíjela nějakou činnost v intencích Ústavu) byli také sociologové I. A. Bláha, T. Čep a Z. Ullrich. Ani jeden z nich však do činnosti Ústavu výrazněji nezasáhl a ani výzkumy, které Slezský ústav v letech 1947–50 stačil realizovat či finančně podpořit, se sociologie prakticky netýkaly. Jedinou výjimkou bylo studium národnostních poměrů v Horním Slezsku, jemuž se v letech 1948–49 věnoval A. Grobelný. Po roce 1948 se uvažovalo o sloučení Ústavu s konkurenčním Slezským studijním ústavem v Opavě, avšak nedošlo k němu a spolek fakticky živořil až do roku 1957. Žádnou vědeckou činnost však již nevyvíjel.

Literatura:

Jiří Knapík: „Slezský ústav v Praze a vědecký výzkum Slezska v letech 1945–1950.“ Pp. 475–549 in Antonín Kostlán (ed.): Semináře a studie Výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002–2003. Výzkumné centrum pro dějiny vědy, Praha 2003.

Zdeněk R. Nešpor