Zobrazení zdroje stránky Sociologické nakladatelství (SLON)

<span id="entry">Sociologické nakladatelství (SLON)</span> (1991–)

<div id="photo">[[Soubor:Sociologické nakladatelství (SLON) 01.jpg|400px]]</div>

Do počátku devadesátých let 20. století v Československu / České republice neexistovalo nakladatelství specializované na vydávání sociologické, dokonce ani v širším smyslu sociálněvědní literatury. Důvodem byla zjevná ztrátovost takového podniku (sociologickou ediční řadu jako první bezúspěšně navrhoval Josef [[Kaizl Josef|Kaizl]] již v roce 1885). Domácí i překladovou literaturu z těchto oborů vydávala v různých obdobích celá řada nakladatelů vedle své další produkce, soustavněji před rokem 1948 Jan Laichter, Melantrich a Orbis (viz [[Knihovna Sociálních problémů]], [[Sociologická knihovna MSS]]), v období vlády komunistického režimu Academia / Nakladatelství ČSAV, Mladá fronta, Nakladatelství politické literatury / Svoboda (viz [[Sociologická knižnice nakladatelství Svoboda]]), Práce. Proměnlivá a celkově dost nízká kvalita Sociologické knižnice v období pozdní „normalizace“ vedla v červenci 1987 Josefa [[Alan Josef|Alana]] a Miloslava [[Petrusek Miloslav|Petruska]] k návrhu koncepce vydávání sociologické literatury, případně i nové sociologické ediční řady, s nímž se obrátili na [[Československá sociologická společnost při ČSAV|Československou sociologickou společnost při ČSAV]]. Návrh zcela nezapadl, za Společnost se jej v následujícím roce ujal Jaroslav [[Kohout Jaroslav|Kohout]], nedosáhl však kladného přijetí u vedoucích pracovníků tehdejších státních nakladatelství a je vůbec otázkou, zda vedení „normalizační“ sociologické společnosti o něco takového stálo. Jistě ne v té podobě, již vypracovali [[Alan Josef|Alan]] s [[Petrusek Miloslav|Petruskem]]. Jejich koncepce se naopak stala základem soukromého Sociologického nakladatelství (označovaného rovněž akronymem SLON), které v roce 1991 v Praze založila [[Petrusek Miloslav|Petruskova]] manželka Alena Miltová s Jiřím Rybou. Původně se jednalo o iniciativu, jíž se věnovali vedle své vědecké práce (Miltová pracovala v Ústavu teorie a historie vědy ČSAV a Ryba v [[Sociologický ústav AV ČR|Sociologickém ústavu AV ČR]]), po několika letech se však začali věnovat pouze nakladatelské činnosti.

První publikací Sociologického nakladatelství se stala aktuální analýza sociálních příčin sametové revoluce z pera Iva [[Možný Ivo|Možného]] (''Proč tak snadno…'', 1990). Koncepci nakladatelství zpočátku vytvářeli Ryba s Miltovou, později k ní výraznou měrou přispěl Miloslav [[Petrusek Miloslav|Petrusek]], v současnosti je dílem širší ediční rady nakladatelství. Zřízeno bylo devět edičních řad, přinášejících kvalitně zpracované překlady (především KLAS – překlady klasických sociologických děl, MOST – „novější klasikové“ teoretické sociologie, POST – aktuální teoretická společenskovědní díla; charakteristickým rysem těchto edičních řad byly rozsáhlé doslovy na úrovni teoretických studií, jejichž autorem většinou byl M. [[Petrusek Miloslav|Petrusek]]) i aktuální české sociologické studie a monografie (Studie, Pracovní texty), případně učebnice (Základy sociologie). V současnosti nakladatelství udržuje 14 edičních řad, vedle sociologických děl častěji vydává rovněž sociálněfilosofickou, politologickou a sociálněantropologickou literaturu, v některých případech v koedici s univerzitními nebo veřejnými výzkumnými organizacemi (častěji zejména Sociologický ústav AV ČR). Za čtvrtstoletí své existence vydalo Sociologické nakladatelství kolem 350 titulů, v některých případech opakovaně. Nejvyššího počtu vydání dosáhla učebnice Jana [[Keller Jan|Kellera]] ''Úvod do sociologie'' (6 vydání, celkem téměř 50 tisíc výtisků), následovaná Matouškovou prací ''Rodina jako instituce a vztahová síť'' (3 vydání, přes 8 tisíc výtisků), dalších devět domácích titulů a tři zahraniční dosáhly za dvacet pět let zhruba pěti tisíc prodaných výtisků. V naprosté většině se přitom jednalo o díla učebnicového charakteru. Sociologických studií a monografií, ať už překladových, či domácích, se prodává mnohem méně a nakladatelství na některých z nich zjevně tratí, a to i přes příležitostné dotace na vydání. Vydávání sociologické literatury tak ani v současnosti není příliš výdělečným podnikem, je spíš jednou ze základních služeb sociologické obci a studentům sociologie.

Kromě Sociologického nakladatelství vycházejí oborové spisy častěji především v nakladatelství Academia, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), Grada, Karolinum, Portál; s výjimkou CDK (Brno) všechna tato nakladatelství sídlí v Praze.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
[[Kategorie:Ostatní subjekty se vztahem k sociologii]]
[[Kategorie:SIZCSg]]