Sociologie alternativní

sociologie alternativní – (z lat. alter = druhý, jiný) – v původním významu levicový směr am. s-gie konce 60. l., který chtěl v opozici vůči akademické sociologii zdůvodnit kritiku tzv. služebné s-gie a kritiku tzv. pozdního kapitalismu. Toto usilování mohlo navázat na tradici frankfurtské školy, např. na Horkheimerovu opozici tradiční a kritické s-gie, nebo na inspirace millsovské (kritika velkých teorií a byrokratického étosu empir. s-gie). S.a. odmítá oficiální s-gii ve všech jejích institucionalizovaných podobách pro její služebnost ve vztahu k aktuální moci. Proti představě, že cílem usilování soc. vědy má být příprava dobře socializovaného individua k přijetí stabilizovaných soc. rolí, a tedy jeho přizpůsobení a podrobení danému statu quo, zdůrazňuje s.a. konflikt mezi osobností a rolemi, které má akceptovat, poukazuje na nezbytnost distance vůči rolím atd. Proto s.a. věnuje tolik pozornosti procesům dezadaptace, maladaptace, dezintegrace osobnosti, marginálním individuím i skupinám. V tom se blíží koncepci kontrakultury, jak ji razili Ch. Reich a T. Roszak. Proti centralistické organizaci společnosti staví možnost přímé demokracie, proti dominaci vertikálního hierarchického řízení horizontální komunikaci, proti formalizaci org. života roli neformálního sdružování atd. Součástí s.a. je přirozeně také kritika negativních aspektů tržní ekonomiky, masové kultury a zejm. konzumního způsobu života.

Vlastním zakladatelem s.a. je Alvin Gouldner, který sám byl nejprve stoupencem strukturálního funkcionalismu. Funkcionalistická analýza rovnováhy v org. systémech ho přivedla ke kritice byrokracie a byrokratismu industriální společnosti a k pokusu nově definovat soc. funkce s-gie. S-gie má být podle Gouldnera kriticky-reflexivní vědou o společnosti. Zákl. vady soudobé společnosti shledává Gouldnerova s.a. v depersonalizaci člověka, v destrukci celostního vidění světa a v rozporu mezi věděním a mocí. Proto tolik pozornosti věnuje analýze ideologií a ideologizace moderního světa, včetně ideologizace social. systému sov. typu. Gouldner kritizoval nejen oficiální am., ale i oficiální sov. s-gii a shledával mezi nimi paralely funkční, tematické i metodol. V kontextu své s.a. rozvinul vlastní vizi nové role intelektuálů jako „nové třídy“ v soudobých industriálních společnostech. V 70. l. na Západě podstatně klesá role s.a., která se sama institucionalizuje a postupně se mění v jednu z forem akademické s-gie, jejímž programovým oponentem byla. Pokus o ustavení s.a. v podmínkách totalitního systému provedl u nás M. Petrusek, který s.a. staví do protikladu k oficiální marxisticko-leninské sociologii. Podle jeho pojetí má být s.a. orientována k veřejnosti, názorově má být otevřená a pluralitní, hodnotově zakotvena v etickém univerzalismu, má být tematicky autonomní, ve vztahu k racionalitě s-gického rozumu věcně kritická a ve vztahu ke společnosti má plnit především funkce poznávací a kritické. Ačkoliv s.a. tohoto typu vznikala v podmínkách nealternativní společnosti, má její program sice omezený, ale přece jen jistý věcný smysl i v podmínkách demokr. společnosti. S.a. by neměla sdílet radikalismus s.a. gouldnerovského typu, protože se ukázal gnoseologicky i soc. jako neživotný.

alternative sociology sociologie alternative alternative Soziologie sociologia alternativa

Literatura: Huber, J.: Wer soll das alles anderen? Die Alternativen der Alternativbewegung. Berlin 1981; Gouldner, A.: Dialectics of Ideology and Technology. New York 1976; Petrusek, M.: Alternativní sociologie. Úvahy o smyslu sociologie v nealternativní společnosti. Praha 1992.

Miloslav Petrusek