https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Sociologie_ekonomick%C3%A1&feed=atom&action=historySociologie ekonomická - Historie editací2024-03-29T11:35:31ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.31.1https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Sociologie_ekonomick%C3%A1&diff=8479&oldid=prevZRN v 4. 3. 2018, 14:572018-03-04T14:57:02Z<p></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 4. 3. 2018, 14:57</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l18" >Řádek 18:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 18:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div></div></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div></div></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Durkheim, É.'': De la division du travail social. Paris 1893; ''Etzioni, A. W.'': The Moral Dimension. Toward a New Economics. New York 1988; ''Heinemann, K.'' ed.: Soziologie wirtschaftlichen Handelns. ''KZfS'' Sonderheft, ''28'', 1987; ''Marx, K.'': Kapitál, díl I. Praha 1954; ''Moore, W. E.'': Economy and Society. New York 1955; ''Parsons, T.'' – ''Smelser, N. J.'': Economy and Society. Glencoe, Ill. 1956; ''Polányi, K.'' – ''Arensberg, C. M.'' – ''Pearson, H. W.'': Trade and Market in the Early Empires. Chicago 1957; ''Schumpeter, J. A.'': Imperialism and Social Classes. New York 1951; ''Smelser, N. J.'': Readings on Economic Sociology. Englewood Cliffs, N. J. 1965; ''Swedberg, R.''.: Economic Sociology: Past and Present. ''Current'' <del class="diffchange diffchange-inline">Sociology</del>, ''1'', 1987; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1922. ''Wright, E. O.'': Classes. London 1985.</div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Durkheim, É.'': De la division du travail social. Paris 1893; ''Etzioni, A. W.'': The Moral Dimension. Toward a New Economics. New York 1988; ''Heinemann, K.'' ed.: Soziologie wirtschaftlichen Handelns. ''KZfS'' Sonderheft, ''28'', 1987; ''Marx, K.'': Kapitál, díl I. Praha 1954; ''Moore, W. E.'': Economy and Society. New York 1955; ''Parsons, T.'' – ''Smelser, N. J.'': Economy and Society. Glencoe, Ill. 1956; ''Polányi, K.'' – ''Arensberg, C. M.'' – ''Pearson, H. W.'': Trade and Market in the Early Empires. Chicago 1957; ''Schumpeter, J. A.'': Imperialism and Social Classes. New York 1951; ''Smelser, N. J.'': Readings on Economic Sociology. Englewood Cliffs, N. J. 1965; ''Swedberg, R.''.: Economic Sociology: Past and Present. ''Current <ins class="diffchange diffchange-inline">Sociology</ins>'', ''1'', 1987; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1922. ''Wright, E. O.'': Classes. London 1985.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br /></div></td></tr>
</table>ZRNhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Sociologie_ekonomick%C3%A1&diff=7082&oldid=prevAdmin: finalizován tvar zápisu autorů hesel2017-12-11T16:03:29Z<p>finalizován tvar zápisu autorů hesel</p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 11. 12. 2017, 16:03</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l20" >Řádek 20:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 20:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Durkheim, É.'': De la division du travail social. Paris 1893; ''Etzioni, A. W.'': The Moral Dimension. Toward a New Economics. New York 1988; ''Heinemann, K.'' ed.: Soziologie wirtschaftlichen Handelns. ''KZfS'' Sonderheft, ''28'', 1987; ''Marx, K.'': Kapitál, díl I. Praha 1954; ''Moore, W. E.'': Economy and Society. New York 1955; ''Parsons, T.'' – ''Smelser, N. J.'': Economy and Society. Glencoe, Ill. 1956; ''Polányi, K.'' – ''Arensberg, C. M.'' – ''Pearson, H. W.'': Trade and Market in the Early Empires. Chicago 1957; ''Schumpeter, J. A.'': Imperialism and Social Classes. New York 1951; ''Smelser, N. J.'': Readings on Economic Sociology. Englewood Cliffs, N. J. 1965; ''Swedberg, R.''.: Economic Sociology: Past and Present. ''Current'' Sociology, ''1'', 1987; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1922. ''Wright, E. O.'': Classes. London 1985.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Durkheim, É.'': De la division du travail social. Paris 1893; ''Etzioni, A. W.'': The Moral Dimension. Toward a New Economics. New York 1988; ''Heinemann, K.'' ed.: Soziologie wirtschaftlichen Handelns. ''KZfS'' Sonderheft, ''28'', 1987; ''Marx, K.'': Kapitál, díl I. Praha 1954; ''Moore, W. E.'': Economy and Society. New York 1955; ''Parsons, T.'' – ''Smelser, N. J.'': Economy and Society. Glencoe, Ill. 1956; ''Polányi, K.'' – ''Arensberg, C. M.'' – ''Pearson, H. W.'': Trade and Market in the Early Empires. Chicago 1957; ''Schumpeter, J. A.'': Imperialism and Social Classes. New York 1951; ''Smelser, N. J.'': Readings on Economic Sociology. Englewood Cliffs, N. J. 1965; ''Swedberg, R.''.: Economic Sociology: Past and Present. ''Current'' Sociology, ''1'', 1987; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1922. ''Wright, E. O.'': Classes. London 1985.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">-- </del>''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br /></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td></tr>
</table>Adminhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Sociologie_ekonomick%C3%A1&diff=3269&oldid=prevAdmin: import na produkční server2017-12-10T16:56:21Z<p>import na produkční server</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">sociologie ekonomická</span> – označení širokého, mnohdy nejednoznačného užití, které je vždy třeba vymezit vzhledem k teor. a hist. kontextu. Často se termín používá pro aplikaci s-gických přístupů na zkoumání jednotlivých ekon. činností a fungování institucí s-gií ekonomiky, lépe je však ponechat jej pro teor. fundované úsilí s-gického pochopení ekon. procesů, ať už jako doplněk (paradigma „ekonomie a společnost“) nebo alternativu („nová ekonomická sociologie“) jejich výkladu ze strany ekon. teorie. Zákl. pojetí ''s.e.'' vyrůstá z tradic evrop. spol. věd. a metodol. konfrontace mezi klasickou polit. ekonomií a s-gií, probíhající otevřeně od poloviny 19. st. Pojetí s-gie jako univerzální a jedině pravé vědy ''A. Comta'' vedlo k ostrému odmítnutí ze strany zejm. brit. ekonomů (''J. S. Mill'', ''A. Marshall'', ''J. M. Keynes''), kteří naopak situovali s-gii do pozice „zbytkové vědy“, která by neměla zasahovat do zájmové oblasti [[ekonomie]]. Paralela metodol. sporu se odehrála i v USA, kde sociologové ''F. H. Giddings'', ''A. V. Small'', ''L. E. Ward'' rovněž ustoupili z původního postoje k polit. ekonomii jako sekundární disciplíně a ponechali si vlastní pole bádání, byť s možností zkoumat i ekon. procesy. Pozitivistická metodologie, vycházející od ''Comta'', měla ovšem velký vliv zejm. na formování [[ekonomie neoklasická|neoklasické ekonomie]], vůči níž je delimitace soc.-ekon. přístupu poměrně jasná: individ. subjekt ekonomie proti soc. subjektu s-gie, abstraktně teor. přístup proti empir. generalizacím, definování rovnováhy proti hledání zájmových konfliktů atd. Ve většině teor.-metodol. orientací zabývajících se ekon. procesy však nelze určit přesnou hranici mezi oběma disciplínami. Tento směr vede od ''A. Smithe'' ke ''K. Marxovi'' a jeho pokračovatelům, není mu však vzdálen ani ''M. Weber'' a jeho následovníci. ''Kritika politické ekonomie'' ''K. Marxe'' je často považována za ''s.e.'' samu, aniž toto označení její autor kdy použil. Postulování jednoty výrobních a spol. vztahů a třídního základu jejich hist. vývoje představovalo nový typ nejen věd., ale i polit. uvažování. Jednotnou metodologií jsou v ''Marxově'' díle prezentovány jak obecné zákonitosti fungování kap. formace a její domněle nutné přeměny v kom., tak specif. podmínky práce a života spol. tříd jakožto nositelů význ. „historické mise“.<br />
<br />
Podle ''M. Webera'', který byl otevřeným oponentem tohoto pojetí společnosti a dějin, je ''Marxovo'' dílo „sociální ekonomií“, kterou chápe jako směs ekon. teorie, historie a s-gie. ''Weber'', na rozdíl od ''Marxe'', naopak pojem ''s.e.'' občas používal ve smyslu s-gické teorie ekonomiky, dané již jeho pojetím ekon. procesů a předmětů, které „jakožto takové dostávají svůj charakter účelu, prostředku, zábrany nebo vedlejšího efektu teprve smyslem, který jim dává lidské jednání“. Úlohou ''s.e.'' v intencích [[sociologie chápající|chápající sociologie]] je doplňovat a provazovat poznatky ekon. teorie (kterou je pro něj hlavně teorie neoklasická) a ekon. historie. V posthumní práci ''Wirtschaft und Gesellschaft'' koncipoval ''Weber'' s-gickou teorii ekonomie včetně definice a výkladu zákl. ekon. kategorií. Ve studii o burze ukázal s-gické aspekty fungování této instituce, v ''Die protestantische Ethik und der Geist des Kapitalismus'' předvedl na konkrétním případu výkladové schopnosti ''s.e.'', ukazující provázanost ekon., soc. a morálních fenoménů, konkrétně vliv kalvinismu na formování raného kapitalismu a zrození „ducha kapitalismu“ z náb. základů jakožto nutného předchůdce vlastního kap. systému. Význ. příspěvky k ''s.e.'' přinesli i další klasikové s-gie a ekonomie přelomu 19. a 20. st. ''É. Durkheim'' přejal od ''A. Comta'' „imperialistický“ přístup s-gie k ekonomii a kritizoval ekonomii zejm. za její individualistický přístup. Ve studiu [[anomie]] ukázal proces „deregulace“, inherentní ekon. vývoji záp. společností, ve studii o „mimosmluvních prvcích smlouvy“ se zabýval zamlčenými soc. předpoklady ekon. chování. ''V. Pareto'' rozlišoval čistou ekonomii, aplikovanou ekonomii a s-gii, která je podle něho nutným komplementem výkladu ekon. jevů; i když o ''s.e.'' nehovořil, v analýze protekcionismu nebo analýze interakce ekon., polit. a ideol. faktorů podílejících se na cyklické změně fakticky použil s-gickou metodologii k analýze ekon. jevů. ''G. Simmel'' (viz [[psychologie peněz]]) se situoval vědomě na pomezí řady disciplín, když pojednal nejrůznější podoby peněz a s nimi spjaté ekon. instituce ze s-gického, psych., hist. i estetického hlediska. ''T. B. Veblen'' ([[sociologie spotřeby]]) pojímal a aplikoval s-gii jako nástroj a základ „evoluční ekonomie“, stavějící se proti abstraktivismu neoklasické ekonomie a popisnosti ekon.-hist. školy.<br />
<br />
Meziválečné období přidalo ke vkladu „klasiků“ jen málo. V Evropě někteří pokračovali v jejich intencích, konkrétně ''J. A. Schumpeter'' v návaznosti na ''Webera'' rozvíjel s-gické teorie „daňového státu“, podnikatele, státního kapitalismu apod. V ''Durkheimem'' založené ''Année sociologique'' byla pravidelně publikována rubrika ''s.e.'' a někteří z jeho žáků aplikovali s-gickou optiku na ekon. problémy, např. ''M. Mauss'', ''F. Simiand'' ([[sociologie peněz]]), ''M. Halbwachs'' (sociologie spotřeby). V USA se s-gie rozvíjela spíše v pojetí „zbytkové vědy“ vůči ekonomii a ekon. problémy byly většinou studovány v nově se vydělujících subdisciplínách, zejm. v rámci [[sociologie průmyslu]], [[stratifikace sociální|sociální stratifikace]], [[sociologie povolání]] apod. V poválečném období se v Evropě tradice ''s.e.'' rozvíjela pomalu, pozornost se zpočátku zaměřila spíše na diskusi metodol. zvláštností obou disciplín (''G. Eisermann'') či na vybrané výzk. okruhy (zejm. fr. [[sociologie práce]]). V USA se však zformoval nový směr usilující o syntetizující alternativu vůči dosavadní fragmentaci ekon. problémů v s-gii. ''K. Polányi'' formuloval rozdíl formálního a substantivního pojetí ekonomie, z nichž první odpovídá současné ekonomii i typu společnosti, zatímco druhé může objasnit fungování i hist. vzdálených společností. Podmínkou je ovšem respektovat soc. charakter ekon. procesů a formulace tomu odpovídajících teor. kategorií. ''Polányi'' rozlišoval 3 zákl. formy institucionalizované koordinace ekon. jednání, totiž: ''1.'' soc. zakotvenou [[reciprocita|reciprocitu]]; ''2.'' ekon. formovaný tržní mechanismus zprostředkovaný penězi; ''3.'' polit. založený plán. Všechny tyto formy jsou v zájmovém poli ''s.e.''<br />
<br />
Úsilí o teor. syntézu s-gického pojetí ekonomiky bylo ovšem nejvýrazněji fomulováno představiteli [[strukturalismus funkcionální|strukturálního funkcionalismu]]. ''T. Parsons'' a ''N. J. Smelser'', vycházejíce z tradic evrop. s-gie a poučeni částečně soudobou ekonomií, aplikovali nové teor. paradigma. Ekonomika v něm byla pojednána jako jeden ze čtyř subsystémů společnosti, jehož různé složky naplňují funkce adaptace (kapitalizace a investování), dosahování cílů (výroba, distribuce, obchod), latentních vzorců (ekon. závazky, fyzické, kult. a motivační zdroje) a integrace (org. subsystémy). Zatímco rozpracování teor. jádra bylo především dílem ''Parsonsovým'', práce ''N. J. Smelsera'', ''W. E. Moora'' a dalších byla věnována převážně s-gické intepretaci ekon. jevů a procesů. Strukturální funkcionalisté navazovali na evrop. s-gii a ekonomii, zcela však pominuli marx. přístup a vystavili se ostré kritice pro nedynamické pojetí společnosti jako rovnovážného systému a pro neschopnost analyzovat ekon. vztahy a procesy (''A. W. Gouldner''). I když strukturální funkcionalismus otevřel bránu, kterou s-gie znovu vstoupila do hájemství ekonomie, počátek „nové ekonomické sociologie“ je charakterizován právě odmítnutím funkcionalistického paradigmatu „ekonomie a společnost“ a nastolením mj. i autenticky marx. problémů, v prvé řadě tematiky [[vlastnictví]]. Tak proti tradici am. s-gie průmyslu, která neopouštěla brány závodu a řešení soc. problémů viděla ve zlepšení vztahů uvnitř pracovního kolektivu, vznikly studie ukazující rozhodující význam vlastnictví výrobních prostředků pro stav a vývoj ekonomiky, třídní integraci podnikatelských vrstev, transfer duševních prvků lidské práce do oblasti řízení. Pozornost je věnována stejně tak podnikatelským třídám, jako úloze kap. státu, který podle jedněch má čistě instrumentální roli, podle druhých však disponuje značnou autonomií. Proti výzkumům v oblasti [[stratifikace sociální|sociální stratifikace]], postaveným na kontinuitní vertikále profesní prestiže, se staví pojetí zahrnující také kategorii [[vykořisťování]] jako operacionalizovanou proměnnou empir. zjišťované třídní struktury, např. v pojetí ''E. O. Wrighta'', inspirovaném „obecnou teorií vykořisťování a tříd“ ''J. Roemera''.<br />
<br />
Za návrat k přístupu klasiků je třeba považovat i mnohem hlubší zájem o mezinár. souvislosti ekonomiky a kritiku jednoduchých modernizačních a industrializačních teorií. Na rozdíl od dřívějšího soustředění na problémy vlastních zemí se prosazuje přesvědčení o internacionální provázanosti ekon. procesů. Do tohoto proudu se zapojují sociologové třetího světa, zejm. Lat. Ameriky, kteří se tak spolupodílejí na formování „sociologie mezinárodní ekonomiky“. Hlavní proud tzv. „nové ekonomické sociologie“ je ovšem orientovaný mikros-gicky, tj. paralelně, avšak v kritické distanci k [[ekonomie neoklasická|neoklasické ekonomii]] poskytuje výklad ekon. jednání. ''H. C. White'' již počátkem 70. l. rozvíjel teorii trhů a koncepci [[trh práce vnitřní|vnitřního trhu práce]]. ''M. Granovetter'' rozvíjí ''Polányiho'' termín „sociální vkořeněnosti“ ekon. jednání, jež usiluje o překonání „podsocializovaného“ pojetí jedince v ekonomii ([[homo oeconomicus]]) a „přesocializovaného“ pojetí v teorii soc. rolí ([[homo sociologicus]]). Uvedená „vkořeněnost“ ekon. jednání do rozmanitých sítí soc. vztahů podle něho představuje hlavní orientace nové ''s.e.'' jakožto alternativního (nikoli tedy jako doposud jen doplňkového) výkladu ekon. sféry. ''J. Coleman'' navrhuje nahradit zjednodušující individualistický pojem „užitečnosti“ pojmovým párem „zájem“ a „kontrola“, což transformuje ekon. analýzu do s-gie racionálního výběru. V tom se k ekon. vzdělaným sociologům vstřícně blíží představitelé tzv. „nové institucionální ekonomie“ ''G. S. Becker'', ''K. J. Arrow'', ''O. E. Williamson'', kteří uplatňují neoklasický přístup a ekonometrické metody na dříve výhradně s-gické objekty zájmu (rodina, mezilidské vztahy, kolektivní rozhodování a normy). K významné syntéze došel ''A. W. Etzioni'', který koncipoval svoji „socio-economics“ jako překonání (nikoli popření) neoklasické ekonomie ve třech momentech: ''1.'' lidé nejednají nejen vedeni hledáním užitnosti, ale také morálními hodnotami; ''2.'' nejen racionalita, ale také normativně-afektivní faktory řídí ekon. chování; ''3.'' jeho nositelem není jen jednotlivec, ale také kolektivity; ekon. transakce obsahují mocenskou dimenzi („cena se rovná náklady plus moc“).<br />
<br />
Současná zájmová oblast ''s.e.'' je velmi široká a diferencovaná; např. ''K. Heinemann'' rozlišuje tyto její roviny: ''a)'' preferenční struktury a orientace jednání jednotlivců (racionalita, altruismus, egoismus), ''b)'' soc. normy regulující realizaci preferencí (vlastnické a mocenské struktury, problémy nedostatkovosti, tech. rozvoje), ''c)'' subjekty ekon. jednání (domácnost, podnik, dobrovolná sdružení, stát), ''d)'' mechanismy koordinace a řízení (tržní a soc. struktury, peníze, ekon. morálka), ''e)'' zakotvení ekon. jednání do celospol. rámce (formální, neformální a subsistenční ekonomika, problémy inflace a morálních aspektů). Podobně se rozvíjejí i subdisciplíny ''s.e.'', jako je [[sociologie trhů]], [[sociologie peněz]], [[ekonomie morální|morální ekonomie]], soc. problematika [[ekonomie nedostatku]], [[ekonomika neformální|neformální ekonomiky]], prodejnosti, [[akumulace venální|venální akumulace]] atd. Stírání hranic mezi s-gií a ekonomií tedy probíhá různými směry: zájmem ekonomů o dříve s-gická témata, s-gickým studiem ekon. problémů a formováním nových průniků obou disciplín. Nelze opominout i jiné pojetí ''s.e.'', jež bylo běžné v bývalém Československu, v sousedních zemích a v bývalém SSSR. Zatímco v Čechách převažovalo normalizační pojetí ''[[Kohout Jaroslav|J. Kohouta]]'', který ''s.e.'' v podstatě ztotožnil se [[sociologie práce|sociologií práce]], [[sociologie průmyslu|sociologií průmyslu]] a [[sociologie podniku|sociologií podniku]], v bývalém SSSR se od 80. l. rozvíjela ''s.e.'' v pojetí ''T. I. Zaslavské'', která ji chápala jako disciplínu zkoumající soc. strukturu a soc. mechanismy rozvoje spol. ekonomiky, mající funkci teor., věd.-poznávací a aplikační. Centrálními pojmy pro ni byly „ekonomicko-sociologická struktura společnosti“, „sociální mechanismus řízení ekonomiky“ a „sociální kvalita obyvatelstva“.<br />
<br />
<div class="translations"><br />
<span lang="en">economic sociology</span><br />
<span lang="fr">sociologie économique</span><br />
<span lang="de">Wirtschaftsoziologie</span><br />
<span lang="it">sociologia economica</span><br />
</div><br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Durkheim, É.'': De la division du travail social. Paris 1893; ''Etzioni, A. W.'': The Moral Dimension. Toward a New Economics. New York 1988; ''Heinemann, K.'' ed.: Soziologie wirtschaftlichen Handelns. ''KZfS'' Sonderheft, ''28'', 1987; ''Marx, K.'': Kapitál, díl I. Praha 1954; ''Moore, W. E.'': Economy and Society. New York 1955; ''Parsons, T.'' – ''Smelser, N. J.'': Economy and Society. Glencoe, Ill. 1956; ''Polányi, K.'' – ''Arensberg, C. M.'' – ''Pearson, H. W.'': Trade and Market in the Early Empires. Chicago 1957; ''Schumpeter, J. A.'': Imperialism and Social Classes. New York 1951; ''Smelser, N. J.'': Readings on Economic Sociology. Englewood Cliffs, N. J. 1965; ''Swedberg, R.''.: Economic Sociology: Past and Present. ''Current'' Sociology, ''1'', 1987; ''Weber, M.'': Wirtschaft und Gesellschaft. Tübingen 1922. ''Wright, E. O.'': Classes. London 1985.<br />
<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]<br />
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]<br />
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]<br />
[[Kategorie:VSgS]]</div>Admin