Sociologie právní

Verze z 11. 12. 2017, 17:03, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

sociologie právní – poměrně široká oblast na rozhraní sociologie a práva, většinou pojímaná jako zkoumání všech jevů více nebo méně zabarvených právem, tj. těch, jejichž příčinou, následkem nebo podnětem může být právo, čímž se liší od sociologie práva, která se zabývá tím, co tvoří právo ve vlastním smyslu (tj. právními normami a právními institucemi). Někdy se oba pojmy nerozlišují. Zákl. kategorií s.p., resp. jejím předmětem, jsou tedy právní jevy v širším smyslu. Je to druh soc. jevů, který bývá běžně odlišován od tzv. mravních jevů, kritérium „právnosti“ je však velmi nejisté. Existují takové spol. jevy, jejichž právní charakter je nápadný (např. zákon, rozsudek, správní rozhodnutí), které jsou evidentně právní, protože vytvářejí právo, resp. se s právem ztotožňují. Někdy bývají označovány jako „primární“ právní jevy. Jsou to ty, jimiž se zabývá obecná teorie práva nebo teorie jeho pramenů a ze svého hlediska s-gie práva, která sleduje např. funkce zákona, jeho prestiž, znalosti, obraz soudců u veřejnosti, jejich soc. původ, chod justice atd. Vedle toho existují „sekundární“ právní jevy, jako např. rodina, vlastnictví, smlouvy, odpovědnost atd., kterými se zabývá právě s.p.. Vychází přitom z právních norem a pak hledá, jak jsou živeny nebo naopak zbavovány své podstaty působením nekodifikovaných morálních norem, zvyklostí, hosp. podmínkami, faktory spol. změny apod. Rozdílnost postupů obecné s-gie, s-gie morálky, ekon. a polit. s-gie a s.p. by měla umožnit všestranné pochopení všech jevů, jejichž podstatou je norma. S.p. používá řadu obecně s-gických pojmů a převzala a přizpůsobila si metody obecné sociologie. Kořeny širokého výzk. záběru s.p. lze hledat stejně jako v případě S-gie práva u É. Durkheima a M. Webera.

legal sociology sociologie juridique Soziologie des Rechts, Rechtssoziologie sociologia giuridica

Literatura: Carbonier, J.: Sociologie juridique. Paris 1972; Durkheim, E.: Pravidla sociologické methody. Praha 1926; Gurvitch, G.: Elements de sociologie juridique. Paris 1940; Kubeš, V.: Kapitoly z právní sociologie. Brno 1991; Ryffel, H.: Rechtssoziologie. Neuwied, Berlin 1974; viz též sociologie práva.

Jan Piller