Sociologie v Austrálii

sociologie v Austrálii – od začátku 20. st. se vyučovala v kursech jiných oborů, vlastní oddělení s-gie byla založena až se vznikem „redbrick“ univerzit v 60. l. Na nejstarších univerzitách zůstává ale s-gie tabu dodnes. Dědictví s.v A. je přitom mnohem bohatší, než byl mohl naznačit oficiální přehled H. Mause z r. 1962. Tlak s-gie je zřetelný už ve statist. hnutí, které vzniklo v 80. l. 19. st. a protíná se s úsilím reformátorů, pro něž byla Austrálie (v období fin de siècle) „sociální laboratoří“ světa (T. Coghlan, F. Knibbs, W. Pember Reeves, A. Métin, T. Mann atd.). Podobně jako v Anglii existuje i v Austrálii (od r. 1900) silná tradice fabiánského soc. výzkumu; bylo zde nahromaděno značné množství znalostí, které byly rozšířeny nezávislými novými „liberály“, známými též jako „přátelé práce“. Patřili k nim H. B. Higgins (A New Province for Law and Order, 1922), F. W. Eggleston (State Socialism in Victoria, 1932), W. K. Hancock (Australia, 1930). Mezi rané nezávislé práce z oblasti s-gie lze zahrnout D. Symese Outlines of an Industrial Science (1876), M. Atkinsona The New Social Order (1919) a C. H. Northcotta Australian Social Development (1918). Univerzita v Sydney pod vedením F. Andersona vybrala Elkina, H. V. Evatta, Eltona Mayoa a archeologa G. V. Childa (viz jeho klasickou studii How Labour Governs, 1923). V meziválečném období to byly osobnosti jako Childe, Atkinson a G. V. Portus, kteří učili s-gii prostřednictvím Workers Educational Association (Vzdělávací asociace pracujících) a University Extension System, zatímco socialisté (např. klasický marxista G. Baracchi) vyučovali na státní akademii sloučené s Trades Hall a marx. školou.

V období poválečné rekonstrukce měli vliv noví liberálové (H. C. Coombs), a to přes Australian Institute of Political Science anebo přes státní službu. Mezi další význ. osobnosti patří B. Fitzpatrick a radikální novináři a spisovatelé, od W. Lanea, působícího v 90. l. 19. st., až po McQueena v 90. l. 20. st., kteří spojili s-gii a literaturu v tzv. sociální kritiku. V rámci polit. věd (částečně jako polit. s-gii) učili s-gii filozofové, např. Francis Andersonová a John Anderson v Sydney, v rámci antropologie byl A. R. Radcliffe-Brown nahrazen A. P. Elkinem, který učil vedoucí poválečné osobnosti (např. J. Martina) a měl nadační stolici v La Trobe, a Morven-Brownetu, který měl nadační stolici v Novém Jižním Walesu. T. Stanner založil Research School of Pacific Studies (Výzkumnou školu pacifických studií) na Australian National University v Canbeře. S-gie byla zároveň provozována v rámci sociální práce. Na univerzitě v Melbourne vznikla v l. 1941–1943 řada soc. přehledů, což později, v r. 1975, vedlo k vytvoření Hendersenovy komise zkoumání bídy (Henderson Commission of Inquiry into Poverty). Sociologové pracovali také na odděleních vzdělání (W. F. Connell, D. White). Ve spojení s hnutím polit. ekonomie přispěli k povzbuzení s-gie E. Wheelwrihgt, B. McFarlane, H. Rolfe a F. Stilwell (výukou marxismu a analýzou svět. systémů). Austrálie se stala domovem i pro sociology, jako je H. Stretton nebo radikálněji orientovaní R. Gollan a S. Macintyre.

S expanzí terciárního vzdělávacího systému a rozšiřovaného radikalismu 60. l. se s. v A. jako nová disciplína začala prudce rozvíjet. Přesunuli se do ní intelektuální vůdci z jiných disciplín. Z polit. vědy Sol Encel (Equality and Authority), A. F. Davies (Australian Democracy), z historie R. W. Connell (Ruling Class, Ruling Culture), z antropologie Jean Martin (The Migrant Presence). Ze zámoří přijeli R. Wild, W. H. Scott a celá nová generace Evropanů: Johann P. Arnason, Ivan Szélenyi, F. Fehér a Ågnes Heller, G. Markus a M. Markus, také John Carroll (Guilt) a A. Davidson (The Invisible State). Profesionální asociace australských sociologů má nyní asi 500 členů a časopis The Australian and New Zealand Journal of Sociology (od r. 1965). Vedle toho vycházejí různé specializované s-gicky laděné časopisy, jako Politics, Australian Journal of Politics and History, Journal of Social Issues, Quadrant, Meanjin, Historical Studies, Arena, Labour History, Australian Feminist Studies, Political Theory, Newsletter a Thesis Eleven.

Od 60. l. 20. st. se s. v A. pěstuje stále více uvnitř akademie než mimo ni. Přes přetrvávající pochybnosti zastánců starších disciplín už má pevné postavení na novějších institucích a přitahuje mnoho studentů (na vysokoškolské i postgraduální úrovni). S-gie se vyučuje jak na univerzitách, (Griffithova, Murdochova a Deakinova), tak i v jiných humanitních anebo mezidisciplinárních školách. Empir. s-gie je velmi dělná: např. B. Graetze různé projekty, jako Class Analysis Project, vedený J. Westernem a S. Cleggem, přidružený k E. O. Wrightovi, které se snaží spojit teorii a statistiku. Na popularitě získává hist. s-gie, částečně díky úsilí jednotlivců, např. M. Alexandera a R. Kennedyho (Welfare Essays-Historical Sociology). V dílech B. Casse, C. Patemana, A. Yaetmana a E. Grosze je silně přítomen feminismus. Pluralita názorů v s. v A. a v jejích soc. teoriích je snad usnadněna vzdáleností od svět. s-gických center (o sporech za Atlantikem se v Austrálii čte a diskutuje bez rozhořčení a tajnůstkářství).

sociology in Australia sociologie en Australie australische Soziologie sociologia in Australia

Peter Beilharz