Sociologie zemědělství
sociologie zemědělství v této encyklopedii je rovněž popsán časopis Sociologie zemědělství – s-gická disciplína vyčleněná ze sociologie venkova v souvislosti s procesy industrializace zemědělství a jeho přechodem na velkovýrobní způsob hospodaření a práci průmyslového typu. Vzhledem k tomu bývá s.z. stejně jako s-gie průmyslu považována za obor sociologie práce. Předmětem zájmu s.z. jsou v nejobecnější poloze spol. vztahy v makrostruktuře a mikrostruktuře zemědělství jako relativně samostatné a zároveň nedílné součásti nár. hospodářství. S.z. spolupracuje zejm. s ekonomikou zemědělství, organizací a řízením zemědělské výroby a ergonomií. Hlavními okruhy zájmu s.z. jsou: a) integrování zemědělství do urbanizované společnosti prostřednictvím budování zemědělskoprůmyslového komplexu (což je v záp. zemích označováno jako agrobyznys, agroindustrie), b) soc. aspekty současných agrárních systémů a zemědělských struktur vznikajících v souvislosti s koncentrací a specializací zemědělské výroby a kooperací v této oblasti (viz např. F. Baade, A. K. Constandse, H. Kötter, J. V. Arutjunjan, Th. Bergmann, K. Krambach, Z. Smolenski, v bývalé ČSSR V. Lamser, R. Franěk, I. Staněk) a otázky vývoje zemědělské práce, profesí, pracovních sil v zemědělství a úlohy zemědělského výrobce v rozvoji zemědělské výroby, c) komunikace a šíření informací se zvláštním zřetelem k příjímání věd. a tech. inovací rolnictvem organizovaným v různých typech zemědělských závodů (využívání poznatků jiných věd. disciplín, hlavně soc. psychologie a teorie komunikace, z autorů např. G. A. Andersona, E. A. Wilkeninga), d) struktura potřeb, zájmů a aspirací zemědělských pracovníků.
V bývalých social. zemích, zvláště pak v Československu, se po kolektivizaci zemědělství rozpracovávalo téma řízení zemědělství, jeho funkcí ve spol. systému, specifik zemědělských podniků daných jeho institucionálním uspořádáním (s-gie zemědělského podniku), upevňování podniků státního a družstevního typu, a vznik zemědělsko-potravinářského komplexu. V bývalém Československu se těmito otázkami zabývali J. B. Tauber, A. Burian, E. Horáková, M. Jiřička, F. Křenek, H. Schimmerling, S. Čalkovský, J. Karlík, D. Sagara, v Maďarsku A. Hegedüs, v Polsku J. Tepicht, B. Gałeski, v SSSR M. P. Vasilenko, S. S. Iljin, V. M. Kalmykov. Čsl. s.z., zformovaná na základě čsl. s-gie venkova, je spojena se založením Československé akademie zemědělských věd v r. 1953 a v jejím rámci ustaveným Kabinetem pro studium hospodářského a sociálního vývoje v zemědělství (r. 1955). 60. léta byla charakteristická širokým obsahovým záběrem, snahou o zachycení probíhajících změn, hledáním adekvátních výzk. metod analogických metodám s-gie průmyslu a s-gie práce a orientací na s-gickou problematiku podniku jako zákl. článku social. zemědělské velkovýroby. Rozvíjela se i mezinár. spolupráce (hlavně s Polskem a Francií), která po r. 1970 ustala. Později věnovala čsl. s.z. zvl. pozornost otázkám změn v obsahu a charakteru zemědělské práce a vývoje zemědělských profesí (J. Holeček, J. Kolář, P. Kohn), ekon. a soc. řízení zem. podniků (E. Němcová, J. Pilíšek, V. Trnková, F. Mach, J. Barto, G. Blaas, S. Buchta), životnímu způsobu pracovníků v zemědělství (P. Kohn, V. Majerová, I. Laluha, K. Podoláková).
sociology of agriculture sociologie de l'agriculture, sociologie rurale Soziologie der Landwirtschaft sociologia dell'agricoltura
Literatura: Kötter, H.: Landbevölkerung im sozialen Wandel. Düseldorf 1958; Lamser, V. – Sůra, J.: Člověk v socialistickém zemědělství. Praha 1978; Loomis, Ch. – Beegle, A.: Rural Social Systems. New York 1962; Slocum, V.: Agricultural Sociology. New York 1962; Staněk, I.: Agrární modely v soudobém světě. Praha 1966; Tauber, J. B.: Problémy, úkoly a metody studia sociálního rozvoje vesnice a zemědělství. Praha 1962; viz též sociologie venkova.