Spolurozhodování pracujících: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 12: Řádek 12:
 
</div>
 
</div>
  
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Arbeitsbuch'' zum Arbeitsverfassungsgesetz. Wien 1987; ''Textausgabe'' Betriebsverfassungsgesetz. Köln 1989.
+
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Arbeitsbuch zum Arbeitsverfassungsgesetz''. Wien 1987; ''Textausgabe Betriebsverfassungsgesetz''. Köln 1989.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Horňák Vilém|Vilém Horňák]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Horňák Vilém|Vilém Horňák]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Horňák Vilém]]
 
[[Kategorie:Aut: Horňák Vilém]]
 
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 7. 3. 2018, 10:10

spolurozhodování pracujících – též účast pracujících na řízení – konkrétní forma demokratizace hosp. života, v Německu známá pod pojmem Mitbestimmung. S.p. je typickým požadavkem odborů. Představy s.p. jsou zaměřeny na: a) soc. aspekty (zajištění práce, zabezpečení ve stáří, humanizace práce, důstojné formy práce a ochrana před svévolnými rozhodnutími podnikatele), b) ekon. aspekty (ochrana před zneužitím ekon. moci, kontrola ekon. moci, ochrana před zneužitím na pracovním trhu, ochrana před důsledky ekon. koncentrace, zabránění přeměny ekon. moci v polit. moc), c) celospol. aspekty (zrovnoprávnění kapitálu a práce, demokratizace ekonomiky, emancipace práce). V nejširším slova smyslu se pod s.p. rozumějí všechny snahy, které mají umožnit pracovníkům na úrovni závodu a podniku, stejně jako v celé ekon. sféře, organizované spolupůsobení. S.p. se uskutečňuje prostřednictvím zástupců zaměstnanců na pracovišti. Ve většině evrop. zemí jsou těmito zástupci nikoliv odbory, ale závodní a podnikové rady. Závodní rada např. v Německu může být zvolena v každém závodě s nejméně 5 zaměstnanci, z nichž jsou alespoň 3 volitelní, tj. dovršili 18. rok věku a v den voleb mají v podniku odpracováno min. 6. měsíců. Voleb se účastní všichni zaměstnanci kromě vedoucích pracovníků (leitende Angestellten). Počet členů závodní rady je závislý na počtu zaměstnanců a je stanoven zákonem. Schéma systému spolurozhodování ve SRN je následující:

Schéma systému spolurozhodování ve SRN.png

Různá práva účasti na řízení jsou např. ve SRN fixována 3 zákonnými ustanoveními: zákonem o organizaci práce v podniku (Betriebsverfassungsgesetz) z r. 1972, zákonem o spolurozhodování pracovníků v dozorčích radách dolů a podniků železářského a ocelářského průmyslu (Montan-Mitbestimmungsgesetz) z r. 1951 a zákonem o spolurozhodování pracovníků (Mitbestimmungsgesetz) z r. 1976. Svá práva účasti na rozhodování a řízení mohou pracovníci prosazovat buď kolektivně nebo individuálně. Institucionalizované kolekt. cesty s.p. se uskutečňují prostřednictvím podnikové rady, podnikového shromáždění, ekon. výboru a dozorčí rady. Jednotlivci zákon přiznává: 1. povinnost zaměstnavatele informovat o činnosti, chodu práce a změnách v pracovní sféře pracovníka; 2. právo pracovníka projednat opatření, která se ho týkají (skladbou pracovního příjmu, hodnocení jeho práce, možnosti dalšího profesního postupu); 3. právo nahlédnout do osobní složky; 4. právo stěžovat si na znevýhodnění, resp. nespravedlivé zacházení u zaměstnavatele anebo podnikové rady. Jestliže se zaměstnavatel a podniková rada nedohodnou, zda je stížnost oprávněná, rozhoduje smírčí orgán. S.p. je součástí tzv. průmyslové demokracie.

co-decision making codécision des travailleurs Mitbestimmung, Selbstbestimmung der Arbeiter cogestione aziendale

Literatura: Arbeitsbuch zum Arbeitsverfassungsgesetz. Wien 1987; Textausgabe Betriebsverfassungsgesetz. Köln 1989.

Vilém Horňák