Spravedlnost sociální

spravedlnost sociální – nejednoznačně vymezený, v s-gii často diskutovaný pojem, který se nejčastěji chápe jako hist. zakotvený požadavek na distribuci, příp. redistribuci mater. hodnot, postavení, prestiže, odměn a sankcí. Bývá dáván do úzké souvislosti s požadavkem sociální rovnosti. Sám pojem spravedlnost byl do s-gie převzat z etiky a polit. filozofie, kde je rovněž permanentním námětem diskusí. Otázka spravedlnosti se v zásadě vztahuje k problému vzájemného vztahu individ. a obecného blaha, jenž je řešen ve dvou kontextech: a) kolik kdo za co má dostat (tzv. distributivní spravedlnost), b) jaký je spravedlivý trest pro ty, kdo se dopouštějí přestupků proti obecnému blahu. Problém s.s. je v zásadě ekvivalentní otázce distributivní spravedlnosti. Za stěžejní dílo moderní teorie distributivní spravedlnosti je považována Teorie spravedlnosti J. Rawlse, podle jehož utilitaristické představy je společnost uspořádána spravedlivě, je-li dosaženo co možná největší rovnováhy v uspokojení zájmů všech jejích členů. K tomu je podle Rawlse nezbytné dodržovat 2 zákl. principy spravedlnosti: 1. každá osoba má mít stejné právo na co nejširší svobodu, srovnatelnou se svobodou ostatních; 2. ekonomické a sociální nerovnosti mají být uspořádány tak, aby pokud možno prospěly všem a byly spojeny s úřady dostupnými všem. Všechny spol. hodnoty, zejm. svoboda, příležitost, příjem, bohatství a zdroje sebeúcty mají být rozděleny rovnoměrně, s výjimkou případu, kdy je nerovné rozdělení některé nebo všech těchto hodnot všeobecně prospěšné (např. přidělení zbraní pouze příslušníkům policie). „Nespravedlivé“ jsou nerovnosti, které nejsou ku prospěchu celku. V tomto pojetí tedy vždy existuje napětí mezi osobní svobodou a s.s. Alternativní koncepci s.s. nabízí R. Nozick, který zdůrazňuje soukromé vlastnictví, individ. práva a sebeurčení. Podle jeho názoru stát nemá právo zasahovat do osobních svobod. V s-gii se pojem s.s. objevuje v souvislosti se zkoumáním sociální stratifikace. Lze se s ním setkat rovněž při řešení otázek vytváření a působení norem a hodnot jako mechanismů řídících rozdělování omezených statků a soc. pozic ve společnosti. Jedním z rozšířených výzk. zájmů je i otázka, nakolik souvisí představy o tom, co je spravedlivé, se sociálním postavením lidí.

social justice justice sociale soziale Gerechtigkeit giustizia sociale

Literatura: Berlin, I - Rawls, J. - Nozick, R. - Macintyre, A. - Dworkin, R - Rorty, R.: O slobodě a spravodlivosti. Bratislava 1993; Nozick, R.: Anarchy, State and Utopia. New York 1974; Rawles, J.: A Theory of Justice. Oxford 1971.

Jadwiga Šanderová