Struktura: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(Přidána poslední věta Viz též heslo struktura v historickém Malém sociologickém slovníku (1970))
 
Řádek 11: Řádek 11:
 
[[Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga]]
 
[[Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga]]
 
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[struktura (MSgS)|struktura]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18

struktura - (z lat. struere = klást na sebe, skládat, kupit; též spojovat, sestavovat, zřizovat, stavět; přeneseně osnovat, zamýšlet, působit) - v běžném jazyce způsob složení, účelné uspořádání, soustava vnitřních vztahů, konfigurace prvků, vzájemný vztah částí či princip organizace. Nejčastěji označuje s. nějaký komplex vztahů mezi komponentami určitého celku. Nejobecněji je definována jakožto množina relací, jimiž jsou spjaty prvky určitého systému. V tomto smyslu je tedy s. komplexem vztahů a nikoliv souborem uspořádaných komponent, jak je nezřídka v s-gii vymezována struktura sociální. Soubor uspořádaných komponent je systém. Různá uspořádání těchže jednotlivin představují různé systémy, které se liší svojí strukturou. Pojem s. patří již více než půl století mezi základní pojmy každé vědy. Nejdříve byl zaveden v chemii, a to v souvislosti se zjištěním, že chování chemických látek neurčuje prostá přítomnost určitých prvků, ale i to, jak jsou uspořádány (tzv. izomerie). Pojem pak postupně pronikal i do ostatních věd. Po té, kdy byla objevena existence tzv. izomerních jader, tj. jader se stejným počtem různě uspořádaných protonů a neutronů, rozšířilo se přesvědčení, že s. je důležitým rysem veškeré skutečnosti, včetně sociální. Zhruba ve 30. l. 20. st. začal pojem s. dominovat všem vědám. Konstituoval se rovněž samostatný badatelský směr strukturalismus - zejm. ve filozofii, jazykovědě, liter. kritice, etnologii, psychologii a sociologii, a také v rámci marxismu. Zájem badatelů tohoto směru se soustředil na hledání struktur organizujících oblasti, jež jsou předmětem jejich zkoumání. Samostatný fil. problém ovšem představuje otázka, zda lze s. považovat za objektivní realitu či zda jde o racionalistický konstrukt. S. je tím, co dodává celku stabilnost a trvalost. Nemusí však jít o něco neměnného, statického. Ve strukturách mohou probíhat pravidelné procesy, které jsou vzájemně propojeny a podmíněny danou strukturní vazbou. Ty pak představují součást dané s. Určitá s. může být součástí (substrukturou) jiného uspořádání. V takovém případě se hovoří o s. vyššího a nižšího řádu.

structure structure Struktur struttura

Jadwiga Šanderová


Viz též heslo struktura v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)