Stupnice kvalifikační: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">stupnice kvalifikační</span> – klasifikační pomůcka pro orientaci v hierarchickém uspořádání početného souboru zákl. forem [[profese|profesí]]. Podle náročnosti na přípravu k výkonu povolání lze diferenciovat práci, kterou zahrnují, od jednoduché, bez nároků na [[kvalifikace|kvalifikaci]], až po práci velmi složitou, s vysokými profesionálními a kvalifikačními nároky. Od 2. poloviny 60. l. se v Československu vytvářely tarifně kvalifikační katalogy vycházející z expertízně stanovených ''s.k.'' Vedle zákl. katalogů pro děl. profese a pro tech.-hosp. pracovníky (''THP'') vznikly resortní katalogy vycházející z této předlohy i z vlastních specifik odvětví a profesí, včetně ''s.k.'' pro učitele, výzk. a věd. pracovníky, lékaře a jiné profese, předpokládající kromě určité úrovně vzdělání a délky praxe i atestace apod. Zákl. škála pro děl. profese byla 9 stupňová, pro ''THP'' 17 stupňová. Od konce 60. l. se v této oblasti také prováděly s-gické výzkumy, především v resortu ministerstva práce a soc. věcí (viz práce ''J. Bluchy'', ''V. Rollové'', ''[[Alan Josef|J. Alana]]'', ''M. Čermákové''). Kromě toho, že ''s.k.'' se využíaly pro řízení v oblasti ekonomiky, byly aplikovány i v oblasti statist. šetření, kde navázaly na některé starší tradice v měření kvalifikace. Pro oblast s-gie práce i s-gie vzdělání představují cenný zdroj informací. Tarifikace založená na ''s.k.'' byla v zemích bývalého social. bloku spojena i s formováním tzv. nomenklatury.
+
<span id="entry">stupnice kvalifikační</span> – klasifikační pomůcka pro orientaci v hierarchickém uspořádání početného souboru zákl. forem [[profese|profesí]]. Podle náročnosti na přípravu k výkonu povolání lze diferenciovat práci, kterou zahrnují, od jednoduché, bez nároků na [[kvalifikace|kvalifikaci]], až po práci velmi složitou, s vysokými profesionálními a kvalifikačními nároky. Od 2. poloviny 60. l. se v Československu vytvářely tarifně kvalifikační katalogy vycházející z expertízně stanovených ''s.k.'' Vedle zákl. katalogů pro děl. profese a pro tech.-hosp. pracovníky (''THP'') vznikly resortní katalogy vycházející z této předlohy i z vlastních specifik odvětví a profesí, včetně ''s.k.'' pro učitele, výzk. a věd. pracovníky, lékaře a jiné profese, předpokládající kromě určité úrovně vzdělání a délky praxe i atestace apod. Zákl. škála pro děl. profese byla 9 stupňová, pro ''THP'' 17 stupňová. Od konce 60. l. se v této oblasti také prováděly s-gické výzkumy, především v resortu ministerstva práce a soc. věcí (viz práce ''J. Bluchy'', ''V. Rollové'', ''[[Alan Josef|J. Alana]]'', ''M. Čermákové''). Kromě toho, že ''s.k.'' se využívaly pro řízení v oblasti ekonomiky, byly aplikovány i v oblasti statist. šetření, kde navázaly na některé starší tradice v měření kvalifikace. Pro oblast s-gie práce i s-gie vzdělání představují cenný zdroj informací. Tarifikace založená na ''s.k.'' byla v zemích bývalého social. bloku spojena i s formováním tzv. nomenklatury.
  
 
<div class="translations">
 
<div class="translations">

Aktuální verze z 7. 3. 2018, 10:37

stupnice kvalifikační – klasifikační pomůcka pro orientaci v hierarchickém uspořádání početného souboru zákl. forem profesí. Podle náročnosti na přípravu k výkonu povolání lze diferenciovat práci, kterou zahrnují, od jednoduché, bez nároků na kvalifikaci, až po práci velmi složitou, s vysokými profesionálními a kvalifikačními nároky. Od 2. poloviny 60. l. se v Československu vytvářely tarifně kvalifikační katalogy vycházející z expertízně stanovených s.k. Vedle zákl. katalogů pro děl. profese a pro tech.-hosp. pracovníky (THP) vznikly resortní katalogy vycházející z této předlohy i z vlastních specifik odvětví a profesí, včetně s.k. pro učitele, výzk. a věd. pracovníky, lékaře a jiné profese, předpokládající kromě určité úrovně vzdělání a délky praxe i atestace apod. Zákl. škála pro děl. profese byla 9 stupňová, pro THP 17 stupňová. Od konce 60. l. se v této oblasti také prováděly s-gické výzkumy, především v resortu ministerstva práce a soc. věcí (viz práce J. Bluchy, V. Rollové, J. Alana, M. Čermákové). Kromě toho, že s.k. se využívaly pro řízení v oblasti ekonomiky, byly aplikovány i v oblasti statist. šetření, kde navázaly na některé starší tradice v měření kvalifikace. Pro oblast s-gie práce i s-gie vzdělání představují cenný zdroj informací. Tarifikace založená na s.k. byla v zemích bývalého social. bloku spojena i s formováním tzv. nomenklatury.

qualification scale échelle de qualification Qualifikationsabstufung, Qualifikationsskale scala di qualificazione

Vladimír Čermák