Synektika

Verze z 11. 12. 2017, 17:03, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

synektika – (řec. syn-echein = souvislost a vzájemné působení, spojování navenek zdánlivě nespojitelných elementů) – jedna ze zákl. skup. výukových metod k podpoře tvořivé činnosti, originálních nápadů, postavená na kombinaci značně vzdálených představ. S. simuluje v diskusním kroužku přirozené podmínky tvůrčích procesů, snaží se o dosažení velkého rozpětí a volnosti myšlenkového a fantazijního pohybu. Autorem této metody je W. J. J. Gordon a G. M. Pricee. Užívá se od r. 1944 ve výzkumu pracovních skupin a v pracovním poradenství. Pro synektický výcvik se volí např. problémová oblast techniky, kde inovace mohou být hodnoceny podle poměrně přesných hledisek. Postupuje se buď tak, že se neznámý, neobvyklý problém učiní známým nebo naopak známý, obvyklý problém a jeho řešení se učiní neznámými (stimulace nového pohledu na něj). Synektická metoda pracuje s analogií. Přímá analogie je založena na prostém příkladu, podstatou osobní analogie je intenzívní prožitek identifikace s problémem, základem symbolické analogie je zhutnění problému nebo jeho části do jednoho slova, hesla, fantazijní analogie je založena na využívání snů. Podle Gordona synektický výcvik vyžaduje dobré vztahy, intelektuální vhled a emocionální spoluúčast. Na rozdíl od brainstormingu se pro s. hodí takové problémy, kdy je třeba objevit nový dílčí princip řešení, ne řešení celého systému. Nejčastěji se s. používá pro vymýšlení technol. inovací, je však vhodná i pro problémy managementu. Průběh synektické diskuse: 1. objasnění problému (diskuse zadání a zpřesnění); 2. osobní interpretace problému (popis vlastními slovy); 3. průval prvních nápadů (fantazijní hravost); 4. synektické prázdniny (diskuse se záměrem co nejvíce se vzdálit od původního tématu a hledání v jiných světech); 5. vlastní pokus o řešení s návratem k původnímu tématu; 6. synektické návraty v případě, že se nenašlo nosné řešení; 7. vyhodnocení výsledků (zpětně se sledují a hodnotí náznaky zajímavých řešení). S. často přináší spíše náznaky, podněty, inspiraci, což je třeba převést do realizovatelné podoby.

synectics synectique Synektik sinettica

Literatura: Bouček, V.: Stimulace tvořivé činnosti synektickou metodou. Praha 1989; Gordon, W. J. J.: Synectics. New York Row 1961; viz též brainstorming.

Ludmila Nestěrová