Synkretismus
synkretismus – (z řec. syn = dohromady, z lat. crescere = růsti) – původně označení pro způsob sjednocování znesvářených krétských stran proti společnému nepříteli, později účelové směšování prvků a bloků různých náb. systémů v pozdní antice. Synkretisty byli nazýváni filosofové, kteří se v 16. st. pokoušeli zprostředkovat mezi Platónovou a Aristotelovou filozofií. Slovem „synkrise“ označoval J. Á. Komenský svou srovnávací metodu poznání, opřenou o metafyzické přesvědčení, že všechny vrstvy veškerenstva – jako ztělesnění božských idejí – jsou vybudovány podle stejných principů. V návaznosti na metodu analytickou a syntetickou měla synkrize pomáhat při odkývání a prokazování jednotlivých pravd, ale především při budování jednotného a uceleného obrazu světa. V obecné teorii vědy pojem s., resp. synkrese označuje (většinou nekritické nebo pragmatické) propojování myšlenek různého systémového nebo hist. původu do takového celku, který není vnitřně ani jednotný, ani bezrozporný.
syncretism syncrétisme Synkretismus sincretismo