Třída nová: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bruce-Briggs, B.'' ed.: The New Class? New Jersey 1979; ''Djilas, M.'': The New Class. New York 1957; ''Gouldner, A. W.'': The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class. New York 1979; ''Konrad, G.'' – ''Szelenyi, I.'': Die Intelligenz auf dem Wege zur Klassenmacht. Frankfurt a. M. 1978; ''Szelenyi, I.'' – ''Martin, W.'': The Three Waves of New Class Theories. ''Theory'' and Society, 1988.
+
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bruce-Briggs, B.'' ed.: The New Class? New Jersey 1979; ''Djilas, M.'': The New Class. New York 1957; ''Gouldner, A. W.'': The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class. New York 1979; ''Konrad, G.'' – ''Szelenyi, I.'': Die Intelligenz auf dem Wege zur Klassenmacht. Frankfurt a. M. 1978; ''Szelenyi, I.'' – ''Martin, W.'': The Three Waves of New Class Theories. ''Theory and Society'', 1988.
  
 
''[[:Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga|Jadwiga Šanderová]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga|Jadwiga Šanderová]]''<br />

Verze z 8. 3. 2018, 15:03

třída nová – jeden z nejkonfúznějších pojmů z oblasti studia tříd, resp. sociální stratifikace, obecně zahrnující příslušníky inteligence a byrokracie. Význam a funkce t.n. ve společnosti jsou traktovány různě v závislosti na fil. a polit. orientaci jednotlivých autorů. Ani v klasifikaci teorií nové třídy nedošlo zatím k všeobecné shodě. Ačkoliv jsou k těmto teoriím někdy řazeny i práce starší, vlastní pojem t.n. zřejmě poprvé použil M. Djilas v práci The New Class, v níž analyzoval třídní strukturu společnosti v období tzv. diktatury proletariátu. V jeho pojetí je t.n. v kom. zemích vládnoucí třídou stranických funkcionářů a představitelů ideol. aparátu, tj. stranické a polit. byrokracie. Podle M. Djilase se třída podobného typu utváří i v kap. společnosti, t.n. tedy lze nalézt v obou systémech. Rok poté použil týž pojem J. K. Galbraith pro označení nástupců tzv. zahálčivé třídy, konkrétně pro osoby, jimž hlavní pohnutkou k práci nejsou peníze, ale uspokojení a prestiž, které jim práce poskytuje. Jde o inteligenci a příslušníky polit. kruhů. Pojem se znovu objevuje v rámci am. s-gie začátkem 70. l., především u autorů hlásících se k nové levici. V jejich pojetí t.n. představuje inteligence a vyšší vrstvy vládní byrokracie. Pravicově a liberálně orientovaní autoři odvozují pojem t.n. spíše z teorie elit než z teorie tříd. T.n. je pro ně klan „těch, kdo jsou z nás nejosvícenější“ apod. V tomto případě je kladen důraz na znalosti, postoje a hodnotové preference příslušníků této „třídy“, která je chápána jako kult. fenomén (tj. spíše jako mentalita než jako třída). Pojem se také někdy používá v souvislosti s tzv. manažerskou revolucí a v tomto případě tvoří t.n. manažeři. Příslušnost k t.n. je však v zásadě vždy vymezována vyššími stupni vzdělání, vyšší prestiží povolání, nemanuální a nezřídka tvořivou prací, vyššími příjmy a určitým podílem na moci, o jehož významu a velikosti vedou představitelé jednotlivých myšlenkových pojetí spor. Koncept t.n. je v řadě interpretací také spjat s různými pojetími soc., lidského a zejm. kult. kapitálu a je vázán na problém tzv. symbolické dominance.

new class nouvelle classe neue Klasse nuova classe

Literatura: Bruce-Briggs, B. ed.: The New Class? New Jersey 1979; Djilas, M.: The New Class. New York 1957; Gouldner, A. W.: The Future of Intellectuals and the Rise of the New Class. New York 1979; Konrad, G.Szelenyi, I.: Die Intelligenz auf dem Wege zur Klassenmacht. Frankfurt a. M. 1978; Szelenyi, I.Martin, W.: The Three Waves of New Class Theories. Theory and Society, 1988.

Jadwiga Šanderová