Tabulky života

Verze z 11. 12. 2017, 17:03, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

tabulky života – též tabulky demografické – uspořádané řady vzájemně propojených veličin charakterizujících průběh jednoho nebo více demogr. procesů. Jsou zákl. způsobem prezentace demogr. informací. Nejsou prezentací dat ze statistik a jednorázových výzkumů, ale na empirii vybudovaným matem. modelem chování konkrétní populace. Znázorňují regresi demogr. jevu na vnitřním čase kohorty (stárnutí, doba uplynulá od sňatku apod.) a změny velikosti kohorty v závislosti na sledovaném procesu. Všechny ukazatele se vyjadřují v jednotném měřítku, nazývaném kořen t.ž. Obvykle se údaje v tabulkách přepočítávají na 10 tis., resp. 100 tis. osob. Obecné tabulky vyjadřují demografické ukazatele pomocí relativních a absolutních čísel, přepočtených na kořen tabulky. Kromě toho jsou v nich i kumulativní údaje (udávající např. souhrnné množství rozvodů do 10 let po uzavření sňatku). Důležitým ukazatelem je pravděpodobnost setrvání v kohortě. Princip tabulek vychází z aplikace pojistné matematiky a jejich teorie i konstrukce se rozvíjí již od 17. st. První byly tabulky úmrtnostní (E. Halley), následovaly tabulky sňatečnosti (G. von Mayr) a tabulky plodnosti (R. Böckh), konstruují se i tabulky rozvodovosti. Matem. teorie se však rozvinula do klasické podoby až v 19. a 20. st. Na principu t.ž. se konstruují i tabulky jiných než demogr. procesů, např. pravděpodobnosti vyřazení z boje, délky trvání instituce, fungování nějakého zařízení, výskytu poruchy apod.

life tables tables de vie Lebenstabellen tavole della vita

Literatura: viz demografie, statistika demografická.

Jiří Linhart