Teorie front
teorie front – (z it. fronte, z lat. frons = čelo) – disciplína operačního výzkumu zabývající se deskripcí a optimalizací systémů, jež se skládají z obslužných linek (tzn. poskytují určitý typ obsluhy) a obsluhovaných jednotek (tj. požadavků na obsluhu). V čes. literatuře se místo termínu t.f. používá častěji termín teorie hromadné obsluhy. Při popisu systémů studovaných t.f. je třeba specifikovat: vstupní tok požadavků, strukturu sítě obslužných linek, doby obsluh a řád front (pravidlo určující pořadí, v němž čekající prvky jsou obsluhovány). Na základě těchto informací se vytváří matem. model (většinou stochastického typu), který se řeší analiticky či počítačovou simulací. Výsledkem řešení je stanovení zákl. pracovních charakteristik, jako průměrné doby čekání ve frontě, průměrné doby trvání požadavku v systému, průměrné délky front, průměrné využitosti obslužních linek apod., nebo při znalosti ekon. ohodnocení ztrát z čekání ve frontách a z prostojů obslužných linek stanovení optimální konfigurace systému.
theory of queues théorie des fronts Theorie der Fronten teoria delle code
Literatura: Unčovský, L.: Stochastické modely operačnej analýzy. Bratislava 1980; Walter, J.: Stochastické modely v ekonomii. Praha 1970.