Trh práce vnitřní

trh práce vnitřní – takový trh, v němž podnik (firma) sám určuje pozici každého pracovního místa z hlediska mzdy a pracovní kariéry. Na rozdíl od individualistických a nabídkových modelů alokace pracovních sil a příjmové distribuce (viz též trh práce) kladou teoretikové dvojího trhu důraz na poptávkovou stranu a institucionální charakteristiky. Mzdová struktura je autonomní vůči podmínkám na trhu pracovních sil, odpovídá však spol. podmínkám a především vychází z určitých zvyklostí v podniku, daným stabilitou osazenstva: časté kontakty vedou k vytvoření soc. vazeb a norem týkajících se jak očekávaného výkonu, tak očekávaného platu a pracovních podmínek. Protože mzda je atributem pracovního místa a nikoli osoby pracovníka a protože její výkyvy nesouvisí s podmínkami na trhu pracovních sil, neřídí se její výše vzděláním ani dalšími osobními charakteristikami pracovníků. Firma používá kvalifikační požadavky spíše k tomu, aby vybrala pracovníky podobných soc. charakteristik, přičemž vzdělání je pro ni spíše filtrační funkcí (screening device) pro výběr spolehlivých, stabilních a adaptabilních pracovníků. Vnější trh práce, který je komplementem t.p.v. jednotlivých firem (jež samy jsou kvalitativně hierarchizovány), představuje „otevřené, leč přelidněné teritorium“ volné soutěže pracovních sil. Zaměstnavatelé zde nabízejí nestabilní práci, nízké mzdy a malé sociální výhody. Mzdová úroveň je dána poměrem poptávky a nabídky na trhu práce a pro jednotlivé pracovníky není příliš diferencovaná – rozdíly vzdělání, v rozporu s teorií lidského kapitálu, se ani zde příliš neuplatňují. Pro místo ve frontě pracovních sil má ovšem značný význam pohlaví, věk, rasa či národnost. Na vnějším trhu práce hledá rovněž své uplatnění většina mladých lidí.

internal labour market marché du travail intérieur innerer Arbeitsmarkt mercato interno del lavoro

Jiří Večerník