Výběr stratifikovaný

výběr stratifikovaný – též výběr oblastní – postup výběrového šetření založený na 4 krocích: 1. základní soubor se rozloží na neprázdné, nepřekrývající se a úplně jej pokrývající části, zvané oblasti nebo strata; 2. v každé oblasti se provede prostý náhodný výběr nezávisle na postupech v ostatních oblastech; 3. po sběru dat se provede odhad separovaně v každé oblasti; 4. odhad populačních charakteristik se provede kombinováním oblastních odhadů (obvykle pomocí vážení). Postup určování oblastí se nazývá stratifikace a vychází obvykle z těchto principů: a) vědeckovýzk. cíle nebo metodol. aspekty sběru dat vedou k oblastem, které mají samostatnou výzk. a poznávací hodnotu danou výzkumným projektem nebo k oblastem určeným možností či výhodností použitých technik dotazování, spojených s nutností specif. formulací otázek, jazykové mutace atd. (s pomocí tazatelské sítě, poštovních dotazníků, počítačem aj.) – teor.-metodol. hledisko, b) v oblastech se liší postupy výběru, a to podle dostupnosti prvků, uspořádání opor výběru, podle přírůstků populace od doby pořízení opory, administrativně-správního a geogr.-regionálního členění – hledisko praxe výběru, c) oblasti odrážejí statist. homogenní části populace, tj. části s nízkou variabilitou zkoumaných proměnných v relaci k populační variabilitě, což vede ke zvýšení přesnosti kombinovaných odhadů – statist. hledisko, d) v oblastech se výrazně liší náklady na sběr informací o elementárních jednotkách (čas, organizace, finance) – hledisko nákladů. Kombinace hledisek c) a d) vede k určení optimální alokace výběrového rozsahu, jejímž cílem je zajistit max. přesnost při min. nákladech. Často se v práci používá proporcionální výběr, při němž jsou výběrové rozsahy v oblastech vedeny v poměru k velikosti oblastí. Při přibližné rovnosti rozptylů i nákladů v oblastech má vlastnost optimální alokace. Používá se také jako kompromis při konfliktu optimální alokace pro různé proměnné. Je-li cílem výzkumu spíše komparace oblastí než určení odhadů pro celou populaci a jsou-li rozptyly v oblastech přibližně stejné, používáme výběr se stejným zastoupením (optimální alokace pro stejné náklady v oblastech).

Spec. typem v.s. (s vlastní teorií) je výběr se dvěma jednotkami v každé oblasti. Vytváření oblastí zahrnuje: klasifikační pravidla pro jednotky z populace, optimalizační pravidla pro určení hranic oblastí i pro určení počtu oblastí, separaci opor výběru pro oblasti, resp. pravidla překonání jejich překrytí, a matem. model výběrového postupu a odhadových vzorců. K formování oblastí se používají různé stratifikační techniky, např. systematický výběr z uspořádaných seznamů, seskupovací techniky, regresní metodologie, lineární programování a jiné optimalizační techniky, geogr. regionalizace atd. Stratifikační efekt je poměr rozptylu odhadu v.s. a rozptylu spočítaného za (umělého) předpokladu, že data byla získána prostým náhodným výběrem. Stratifikační efekt je mírou charakterizující kvalitu stratifikace a její přínos k přesnosti odhadů. Stratifikací se přesnost odhadu proti prostému náhodnému výběru nemůže zhoršit. Jiným pomocným ukazatelem kvality je poměr efektivní výběrové velikosti (počet pozorování, které by bylo nutno zajistit u prostého náhodného výběru, aby přesnost byla stejná jako u dané stratifikace a alokace) a skutečné velikosti stratifikovaného výběru.

stratified sampling choix stratifié geschichtete Auswahl campionamento stratificato

Literatura: viz šetření výběrové.

Jan Řehák