Výběr záměrný
výběr záměrný – jeden z postupů výběrového šetření, při němž rozhodnutí o zahrnutí jednotky není provedeno pomocí pravděpodobnostního mechanismu, ale je vedeno konkrétním záměrem plynoucím z výzk. úlohy. Používá se tam, kde jde o zajištění rovnoměrného a systematického pokrytí základního souboru a jeho rozmanitosti, především je-li počet vybíraných jednotek malý a aplikace pravděpodobnostního výběru by nebyla spolehlivá. V.z. se provádí: a) subjektivním rozhodnutím výzkumníka, b) aplikací matem.statist. technik kondenzujících dostupnou statist. informaci (např. metodou hlavních komponent), c) pomocí optimalizačních matem. metod (matem. programování). Zvl. případy v.z. jsou případové studie (výběr jedné charakteristické jednotky) a systematický výběr z uspořádaných a cyklických seznamů. V.z. se používá v praxi též ve spojení s pravděpodobnostním výběrem: u řízeného výběru (pravděpodobnostní výběr z množiny záměrně volených kombinací), aplikací v některých stupních výběrového šetření a aplikací náhodného počátku u systematického výběru. Předností v.z. je: 1. pokrytí struktury zákl. souboru v případech, kdy by pravděpodobnostní výběr vzhledem k malému rozsahu nazajistil spolehlivou reprezentaci; 2. to, že při vyhledávání typických jednotek není třeba vytvářet oporu výběru; 3. zjednodušení procedury vybírání. Při aplikaci matem. metod je však příprava naopak velmi náročná. Zákl. nevýhodou je nemožnost provádět statist. zobecnění (statistickou inferenci), neboť není dán statist. model vzniku dat. O v.z. se hovoří také v případech, kdy vybíráme jednotky z nestandardních (často velmi rozptýlených a obtížně dostupných) populací, pro něž neexistují opory výběru (výběr metodou sněhové koule). Odvozenou variantou v.z. je též výběr kvótní, u něhož je vybírání jednotek kontrolováno pouze částečně. U v.z. nemůžeme používat pojem reprezentativity známý z pravděpodobnostních šetření. Reprezentativita v.z. má jiný obsah a může být definována jako stupeň shody mezi vlastnostmi vybraných jednotek a strukturou zákl. souboru pomocí matem. pojmu vzdálenosti; není však ukazatelem stejné zobecnitelnosti získaných údajů pro celý zákl. soubor. Kromě hledisek poznávacích vstupují do rozhodování o v.z. často i hlediska organizační, finanční, polit., psych. aj.
purposive selection choix intentionnel gezielte Auswahl selezione ragionata
Literatura: viz šetření výběrová.