Vizionářství

vizionářství – (z lat. visio = zření) – komunikace vizí jako zjevené, „vnitřním zrakem“ viděné pravdy a obvykle ještě jejich další „rozpracování“ formou doktríny (což je charakteristické zejm. pro řadu mystiků, ačkoli extatické vize jsou v mystice pokládány spíše za překážku „osvícení“). Obsahem vizí jsou zrakové obrazy doprovázené často sluchovými dojmy. V teologickém pojetí jsou vize prostředky zjevení. Za nejdokonalejší jsou považovány tzv. intelektuální vize, za zavádějící tzv. tělesné vize. Problematické jsou „imaginativní vize“, což jsou obrazy, které mají symbolický nebo alegorický význam. Analyticko-psychol. škola C. G. Junga soudí, že zdrojem v. jsou obrazy kolektivního nevědomí. W. F. Bonin (1976) chápe vizi jako „paranormální informaci“ a zdůrazňuje, že je to jev více soc. než individ., který má komunikativní charakter. W. Tisch (1987) uvádí, že kdo má vizi, prožívá obrazový průběh „očima ducha“. Vize nemusí být smyslovým klamem, v protikladu k halucinaci může být zachováno vědomí rozdílu od reality. Vize často souvisí se stavy vyvolanými požitím drog, s psychosomatickými, horečnatými stavy, a jsou příbuzné snům. Mystické zážitky jsou v psychopatologii interpretovány jako spojení s hysterickými fenomény. Duchovně založení lidé mají sklon k představám nadpřirozených jevů a věcí (sv. Jan od Kříže). Zdrojem vizí mohou být i exaltovaně ideal. pojetí světa a společnosti (Th. Mores, Th. Campanella a další), vize mají i původ uměl. (W. Blake). Proslulými vizionáři byli Em. Swedenborg, sv. Terezie z Avilly, sv. Antonín Paduánský (u posledních dvou se projevovaly charakteristické náb. vize Ježíše Krista, Panny Marie, andělů). Dětem jsou připisovány skup. náb. vize (např. případ portugalské Fatimy aj.). V příznivých hist. podmínkách může mít v. i znatelnější soc. dopady, může ovlivnit veř. mínění i individ. a skup. chování. V tomto směru působí hlavně vize budoucnosti zpracované jako proroctví. Vzhledem k předpokládané komunikaci s nadpřirozenem se většinou vztah k vizionářům pohybuje v extrémních polohách krajní nedůvěry nebo nekritického přijetí.

visionariness état (condition) de visionnaire Vision condizione visionaria

Literatura: Benz, E.: Die Vision. Stuttgart 1969.

Milan Nakonečný