Vysoká škola politická ÚV KSČ v Praze: Porovnání verzí

Aktuální verze z 27. 8. 2018, 10:35

Vysoká škola politická ÚV KSČ v Praze (1965–1990)

Vysoká škola politická měla vzdělávat komunistické politiky a ideologické pracovníky, přímo podléhala ÚV KSČ. Vznikla v roce 1953 z části zrušené „polostranické“ Vysoké školy politických a hospodářských věd (viz Vysoká škola politická a sociální v Praze) jako Vysoká škola stranická při ÚV KSČ, v roce 1961 k ní byl připojen Institut společenských věd a nesla název Vysoká škola politická – Institut společenských věd při ÚV KSČ, od roku 1966 Vysoká škola politická ÚV KSČ. Zrušena byla v roce 1990. Od roku 1956 až do svého zániku škola sídlila v nově vybudovaném rozsáhlém areálu v ulici José Martího v Praze 6, podle této lokalizace byla hanlivě přezdívána „Vokovická Sorbonna“ (ačkoli areál se již ve skutečnosti nachází na katastrálním území Praha – Veleslavín). Studenti Vysoké školy politické byli za studium placeni, podléhali však dost pevné disciplíně, včetně internátního ubytování; přesto mělo studium dost nízký kredit a získaný titul RSDr. neměl velkou akademickou váhu.

Na původní Vysoké škole stranické sociologie přirozeně nebyla vyučována, působila zde však například Erika Kadlecová. V šedesátých letech se stranická vysoká škola stala jedním z center reformního komunistického hnutí, v roce 1965 na ní byla pod vedením Jaroslava Klofáče založena vůbec první „obnovená“ katedra sociologie v Československu; jenom tato katedra přitom v daném období sociologii ve svém názvu explicitně vymezovala jako „marxistickou“. Klofáčova katedra do rozvoje české sociologie výrazně zasáhla především svojí publikační činností, neboť v podobě interních skript vydávala výbory ze studií klasických i současných západních autorů, třebaže odborná kvalita těchto překladů obvykle nebyla valná. Její vlastní výuka naproti tomu měla mnohem menší vliv, a to i přesto, že se na ní podíleli kvalitní odborníci a prostřednictvím krátkodobých přednášek i externisté. Po nástupu tzv. normalizace musel Klofáč a řada dalších Vysokou školu politickou opustit a katedra byla formálně zrušena. Obnovena byla jako katedra marxistické sociologie v roce 1981 pod vedením Františka Zicha, jen velmi málo absolventů se však dokázalo uplatnit ve vědecké sféře (např. Ján Mišovič), na druhou stranu o něco takového vedení Vysoké školy politické ani nešlo.

Zdeněk R. Nešpor

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Vysoká škola politická měla vzdělávat komunistické politiky a ideologické pracovníky, přímo podléhala ÚV KSČ. Vznikla v roce 1953 z části zrušené „polostranické“ Vysoké školy politických a hospodářských věd (viz [[Vysoká škola politická a sociální v Praze]]) jako Vysoká škola stranická při ÚV KSČ, v roce 1961 k ní byl připojen Institut společenských věd a nesla název Vysoká škola politická – Institut společenských věd při ÚV KSČ, od roku 1966 Vysoká škola politická ÚV KSČ. Zrušena byla v roce 1990. Od roku 1956 až do svého zániku škola sídlila v nově vybudovaném rozsáhlém areálu v ulici José Martího v Praze 6, podle této lokalizace byla hanlivě přezdívána „Vokovická Sorbonna“ (ačkoli areál se již ve skutečnosti nachází na katastrálním území Praha – Veleslavín). Studenti Vysoké školy politické byli za studium placeni, podléhali však dost pevné disciplíně, včetně internátního ubytování; přesto mělo studium dost nízký kredit a získaný titul RSDr. neměl velkou akademickou váhu.
-Na původní Vysoké škole stranické sociologie přirozeně nebyla vyučována, působila zde však například Erika [[Kadlecová Erika|Kadlecová]]. V šedesátých letech se stranická vysoká škola stala jedním z center reformního komunistického hnutí, v roce 1965 na ní byla pod vedením Jaroslava [[Klofáč Jaroslav|Klofáče]] založena vůbec první „obnovená“ katedra sociologie v Československu; jenom tato katedra přitom v daném období sociologii ve svém názvu explicitně vymezovala jako „marxistickou“. [[Klofáč Jaroslav|Klofáčova]] katedra do rozvoje české sociologie výrazně zasáhla především svojí publikační činností, neboť v podobě interních skript vydávala výbory ze studií klasických i současných západních autorů, třebaže odborná kvalita těchto překladů obvykle nebyla valná. Její vlastní výuka naproti tomu měla mnohem menší vliv, a to i přesto, že se na ní podíleli kvalitní odborníci a prostřednictvím krátkodobých přednášek i externisté. Po nástupu tzv. normalizace musel [[Klofáč Jaroslav|Klofáč]] a řada dalších Vysokou školu politickou opustit, na katedře marxistické sociologie nadále působili například Ivan Hálek, Ladislav Hrzal, Jaroslav Kučera, Martin Kyselý, Jaroslav Pecen, Božena Petříková či František [[Zich František|Zich]] (v letech 1981–90 vedoucí katedry). Výuka a výzkum v tomto období vesměs nenaplňovaly běžné akademické standardy, jen velmi málo absolventů se dokázalo uplatnit ve vědecké sféře (např. Ján Mišovič), na druhou stranu o něco takového vedení Vysoké školy politické ani nešlo.
+Na původní Vysoké škole stranické sociologie přirozeně nebyla vyučována, působila zde však například Erika [[Kadlecová Erika|Kadlecová]]. V šedesátých letech se stranická vysoká škola stala jedním z center reformního komunistického hnutí, v roce 1965 na ní byla pod vedením Jaroslava [[Klofáč Jaroslav|Klofáče]] založena vůbec první „obnovená“ katedra sociologie v Československu; jenom tato katedra přitom v daném období sociologii ve svém názvu explicitně vymezovala jako „marxistickou“. [[Klofáč Jaroslav|Klofáčova]] katedra do rozvoje české sociologie výrazně zasáhla především svojí publikační činností, neboť v podobě interních skript vydávala výbory ze studií klasických i současných západních autorů, třebaže odborná kvalita těchto překladů obvykle nebyla valná. Její vlastní výuka naproti tomu měla mnohem menší vliv, a to i přesto, že se na ní podíleli kvalitní odborníci a prostřednictvím krátkodobých přednášek i externisté. Po nástupu tzv. normalizace musel [[Klofáč Jaroslav|Klofáč]] a řada dalších Vysokou školu politickou opustit a katedra byla formálně zrušena. Obnovena byla jako katedra marxistické sociologie v roce 1981 pod vedením Františka [[Zich František|Zicha]], jen velmi málo absolventů se však dokázalo uplatnit ve vědecké sféře (např. Ján Mišovič), na druhou stranu o něco takového vedení Vysoké školy politické ani nešlo.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />