Zlo banální

zlo banální – termín zavedený Hannah Arendtovou v souvislosti s procesem vedeným proti nacistickému válečnému zločinci Adolfu Eichmannovi a označující vědomé odpoutání zlého činu od jeho původního skutečného významu a jeho proměnu ve všední, rutinní akt. Arendtová vysvětlila Eichmannovu neschopnost pochopit podstatu způsobeného zla, jeho subjektivní pocit neviny, tím, že nebyl schopen vnímat, představit si cokoliv z perspektivy jiného člověka. Banalizace zla probíhá tím, že: 1. konkrétní lidská bytost je proměněna v představitele druhu, který je prohlášen za méněcenný; 2. člověk je proměněn v součást byrokratické mašinerie (mění se v položku, číslo); 3. manipulace s druhým člověkem je prováděna jako každodenní, všední aktivita podle přesně stanovených, „racionálních“ pravidel. Z.b. takto jasně souvisí s moderními ideol. systémy a s byrokratickou racionalizací soudobého světa. Ačkoliv termín z.b. byl použit v kontextu genocidy Židů, je dnes aktuální také tím, že probíhají procesy banalizace agresivity, násilí a zla v kontextu velkoměstského životního způsobu a prostřednictvím masových médií.

banal evil mal banal banales Übel male banale

Literatura: Arendt, H.: (1963) Eichmann v Jeruzalémě. Zpráva o banalitě zla. Praha 1995; Bělohradský, V.: Přirozený svět jako politický problém. Praha 1991; Petrusek, M.: Aktuálnost banálního zla Hannah Arendtové. S-Obzor, 2, 1993, č. 2.

Miloslav Petrusek