Znalost práva

znalost práva – proniknutí právních poznatků do veřejnosti, což je nezbytný předpoklad spol. působení práva, chování lidí v jeho intencích. Pokud právní normy nejsou známy, nemohou být respektovány. Právní předpis se stává obecně sdělným, je komunikován, nabývá publicity uveřejněním ve Sbírce či oznámením o jeho vydání. Tím ovšem není dána z.p., je pouze umožněna každému. Z hlediska dostupnosti i „užitečnosti“ pro uživatele je možné právní informace rozčlenit do 3 skupin: 1. zákl. informace o platném právu, bez nichž se neobejde žádný občan, usnadňují mu vstup do spol. života, jsou součástí zákl. vzdělání, účastní se procesu socializace; 2. informace potřebné k vykonávání určité profese, plnění soc. role (např. řidiče, lékaře, poslance), u nichž se vyskytuje problém vymezení těch, jež jsou opravdu nutné, problém ověření, zda byly ovládnuty (zkouškami, testy), a problém jejich aktualizace; 3. ad hoc informace, bez nichž se sice lidé běžně obejdou, ale v určitých situacích je velmi potřebují (např. při soudním sporu, ve správním řízení apod.). Potíže s třetí, neobyčejně rozsáhlou skupinou právních informací se týkají jejich interpretace, určení závaznosti, ale i samostatného vyhledávání. S těmito potížemi se setkávají i ti, jejichž posláním je aplikovat právo – arbitři, komerční právníci, notáři, advokáti, protože počet právních předpisů je dnes příliš velký a těžko osvojitelný. Zároveň je zřejmé, že působení právního řádu by mohlo být zcela ochromeno, bylo-li by možno odvolávat se na neznalost právních předpisů. Uplatňuje se předpoklad všeobecné z.p. v podobě zásady „ignoratio legis neminem excusat“ (neznalost zákona nikoho neomlouvá), resp. „ignorantia juris (cuique) nocet“ (neznalost práva (každému) škodí) či „ignorare leges est lata culpa“ (neznat zákony je hrubá nedbalost). Nemůže-li se nedostupnosti informací o právních předpisech dovolávat občan, tím méně se jí může dovolávat státní orgán aplikující právo, tj. soud či správní orgán. Vyskytují se ovšem situace, kdy nelze jednoznačně říci, zda daná právní norma platí, či nikoliv. Uvedené problémy se staly impulsem pro rozvoj informačních právních systémů, které umožňují pomocí výpočetní, reprografické, spojové a jiné techniky za nepatrný časový úsek vyhledat všechny právní předpisy. Požadavek z.p. bývá také diskutován jako etický problém, který přerůstá v otázku identifikace s právními normami. Etickým problémem je také zneužívání neznalosti práva, které se vyskytuje zejm. u nižších vzdělanostních skupin a rozšiřuje se v období spol. přechodů, kdy se značně mění legislativa. V jistém smyslu je z.p. formou spec. komunikace mezi státní mocí a občanem. Jmenované aspekty zajímají s-gii morálky, komunikace, politiky, kriminality.

knowledge of law connaissance du droit Kenntnis des Rechtes conoscenza del diritto

Literatura: Knap, V. ed.: Právo a informace. Praha 1988; Piller, J.: Moderní výpočetní technika a staré právní zásady. Všehrd, XXXIV, 1992, č. 1.

Jan Piller