Zobrazení zdroje stránky Hnutí abstinentské

<span id="entry">hnutí abstinentské</span> – (z lat. abstinentia = zdrženlivost, hladovění) – soc.-zdravotní [[hnutí]], zaměřené proti nadměrnému, resp. též jakémukoli používání alkoholických nápojů, rozvíjející se od začátku 19. st. hlavně v USA, ve skandinávských zemích, v Anglii, Německu, Švýcarsku, ale také v Haliči, Polsku, Slezsku i na území bývalého Československa. Toto hnutí bylo jednou z reakcí na [[alkoholismus]], masově se rozmáhající díky průmyslové velkovýrobě lihovin a piva a rozšiřující se sítí prodeje a pociťovaný jako překážka hosp. a nár. rozvoje. V pionýrském období v Americe se hnutí orientovalo na dělníky a střední vrstvy. Prvního většího rozkvětu dosáhla ''Temperance Society'' (Společnost pro střízlivost), založená v r. 1826, představující jednu linii ''h.a.'', jejíž počáteční důraz na střízlivost a střídmost se posunul k hlásání úplného ''abstinentství'' a která spolu s dalšími obdobnými sdruženími (''Anti-Saloon League'' neboli Liga proti výčepům; ''National Prohibition Party'', tj. Národní prohibiční strana; ''WTCU'' – Svaz křesťanských žen pro střízlivost aj.) směřovala postupně k [[prohibice|prohibici]]. Druhá linie am. ''h.a.'', rozvíjená hlavně od 70. l. 19. st. za podpory lékařů, víc než o reformaci společnosti usilovala o pomoc postiženým, ať už ve formě přímé pomoci alkoholikům (např. ''Washington Movement'' a jeho pokračovatelé), anebo v podobě určité léčby. Výsledkem tohoto úsilí bylo zakládání domů a ústavů pro „opilce“. Velkou postavou ''h.a.'' v Irsku byl páter ''T. Mathew'' (v r. 1842 měly spolky vzniklé z jeho podnětu 5 mil. členů), který výrazně ovlivnil ''h.a.'' na Slovensku. V Německu působilo v té době téměř 1500 spolků s více jak miliónem členů. Masové členství získalo ''h.a.'' v Norsku, Švédsku a Finsku, kde dosáhlo mnohých úspěchů (např. značný pokles spotřeby lihovin, zvýšené porozumění veřejnosti pro kontrolu alkoholu). Mezinár. ohlas si získala sdružení ''Dobrých templářů'' a ''Modrého kříže'', která úspěšně fungují dodnes. V mezinár. protialkoholickém hnutí a ''h.a.'' téměř 50 let úspěšně působil švýcarský psychiatr, socialista ''A. Forel'', který měl zásadu, že alkoholika může přivést k uzdravení jen ten, kdo je sám abstinent. Pozoruhodného rozmachu dosáhly spolky mírnosti na Slovensku, kde se jich ujala nár. buditelská štúrovská generace (''L. Štúr'', ''M. Hurban'', ''M. Hodža'' aj.). Na prahu 20. st. zde rozvíjela protialkoholickou spolkovou činnost generace hlasistů (''V. Šrobár'', ''P. Blaho'' a další). O rozvoj ''h.a.'' v Čechách se zasloužil pražský profesor hygieny ''G. Kabrhel'', propagátor ''veřejného zdravotnictví'', který se v r. 1905 stal předsedou ''Zemského spolku proti alkoholismu'', v r. 1918 přejmenovaného na ''Československý abstinentní svaz''. Za první republiky ''Československý abstinentní svaz'' spravoval za státní podpory tehdejší jediný spec. protialkoholický ústav v Čechách (v Tuchlově). Zakladatelem čes. lidového protialkoholického hnutí byl poslanec ''J. Hybeš'', který šířil myšlenku vystřízlivění dělníka; v r. 1900 založil v Brně první organizovaný abstinentský spolek. Vedle lékařských argumentů se protialkoholické aktivity v Čechách a na Slovensku na počátku 20. st. mohly vydatně opírat o solidní poznatky soudobé čes. s-gie, reprezentované pracemi ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]'', ''[[Foustka Břetislav|B. Foustky]]'', ''[[Beneš Edvard|E. Beneše]]'' a dalších. Za první republiky přibylo agilní ''Sdružení abstinentů-socialistů ČSR''. Spolky propagovaly svoje názory v časopisech (''Vyšší národ'', ''Zdravý život''), ale na veřejnosti se neprosadily natolik jako např. obdobná sdružení v USA. Po r. 1950 ''h.a.'' v Československu prakticky zaniklo; jeho étos dobrovolnosti a některé další cíle se dnes kultivují v socioterapeutických klubech abstinujících (viz [[skupina svépomocná]]).

<div class="translations">
<span lang="en">temperance movement</span>
<span lang="fr">mouvement antialcoolique</span>
<span lang="de">Abstinenzbewegung</span>
<span lang="it">movimento antialcolista</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Antons, K.'' – ''Schulz, W.'': Normales Trinken und Suchtentwicklung. Bd. 1. Göttingen 1976; ''Bútora, M.'': Mne sa to nemôže stať (Sociologické kapitoly z alkoholizmu). Martin 1989; ''Duka-Zólyomi, N.'': Americké protialkoholické hnutí v 19. století a jeho zvláštnosti. ''Protialkoholický'' obzor, ''19'', 1984, č. 4; ''Foustka, B.'': Slabí v lidské společnosti. Ideály humanitní a degenerace národů. Praha 1904.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Bútora Martin|Martin Bútora]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Bútora Martin]]
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]]
[[Kategorie:VSgS]]