Zobrazení zdroje stránky Způsob života konzumní

<span id="entry">způsob života konzumní</span> – pojem označující [[způsob života]] založený na vysoké úrovni [[spotřeba|spotřeby]] a její vysoké hodnotě pro člověka a společnost. Tato obecná inklinace bývá také nazývána [[konzumerismus|konzumerismem]]. Kritici ''z.ž.k.'' v této souvislosti zdůrazňují rozšíření zbožních vztahů do všech oblastí lidského života a z toho vyplývající spec. způsoby [[odcizení]], to, že jde o způsob života, v němž [[peníze]] hrají roli všeobecného ekvivalentu (ke koupi a na prodej je vlastně vše: láska, čest, právo, morálka, přírodní i lidské zdroje, zdraví i nemoc). ''Z.ž.k.'' akcentuje na jedné straně [[chudoba|chudobu]], na straně druhé [[bohatství]], luxus. Bývá považován za hist. přechodnou fázi, která má sice depersonalizační účinky, ale současně, přes oblast masové spotřeby a zevšeobecnění jejích náročných standardů, vytváří nezbytné podmínky pro další humanizaci člověka. Kritický pohled na ''z.ž.k.'' je obsažen již v ''Ekonomicko-filozofických rukopisech'' ''K. Marxe'' (1844), najdeme jej ale i u představitelů frankfurtské školy, freudomarxismu, neofreudismu a surrealismu ve 30. a 40. l. 20. st. (např. ''[[Reich Edvard|E. Reich]]'', u nás zvl. ''B. Brouk'', ''[[Teige Karel|K. Teige]]'', ''K. Honzík''). Uceleně fil. a s-gicky byl však pojednán až v 50. a 60. l. ''H. Marcuse'' ve své knize ''One-Dimensional Man'' spojuje kritiku ''z.ž.k.'' se svou celkovou kritikou rozvinuté industriální společnosti, s její [[tolerance represivní|represivní tolerancí]] (viz též [[člověk jednorozměrný]]). Obdobně a ještě podrobněji kritizuje konzumní orientaci ''E. Fromm'' v souvislosti se svou koncepcí kapitalismu, odcizení člověka i jeho vlastností a orientací. Společnost „být“ má za ústřední bod člověka, společnost „mít“ se točí kolem věcí. Konzument je „věčný kojenec“, touha „mít“ plodí pasivitu a také touhu po moci a závislost na moci.

Zatímco řada eticky zaměřených autorů spojovala kritiku ''z.ž.k.'' s hlásáním [[askeze]] a hodnot [[etika protestantská|protestantské etiky]], jiní svou kritiku motivovali programovým [[hédonismus|hédonismem]], nutností osvobodit člověka od omezení, která mu společnost ukládá. ''B. Brouk'' ve své knize ''Lidé a věci'' (1947) brojí nejenom proti těm, kteří ze spotřeby a „věcí“ činí fetiš a nechávají se jimi ovládat, ale i proti těm, kteří jimi pohrdají, straní se jich, potlačují majetnické „pudy“, vidí v požitku hřích. Do protikladu ke ''z.ž.k.'' klade život orientovaný na maximalizaci prožitků, blažené užívání předmětů i příjemností života, mezi něž patří nejenom jídlo a pití, ale i bohatý sexuální život, cestování, rozkošnické mrhání časem, bohaté soc. kontakty. Možnosti pro realizaci tohoto životního stylu však nenalézá ani ve vyspělých kap. zemích, ani v SSSR, který podle něho propadl industrialismu a okouzlení masovou spotřebou. Krajně nedůtklivou koncepci vůči vysoké úrovni spotřeby měl maoismus, který ovlivnil v 60. a 70. l. i záp. myšlení. Radikální názory nalézající svoji oporu v spec. subkulturách typu [[hippies]] se spojují s technokratickou kritikou ''z.ž.k.'', která zdůrazňuje objektivní danost racionálních standardů spotřeby v různých oblastech života (zejm. však ve spotřebě potravin a v bydlení) a nutnost racionálního využívání surovin a energií. Ekologicky orientovaní vědci (viz [[Římský klub]]), ale i liberální hlasatelé společnosti blahobytu a příbuzných koncepcí (''J. K. Galbraith'', ''G. P. Friedman'') zdůrazňují nutnost předstihu celospol. spotřeby před spotřebou osobní, nutnost regulace spotřeby i úsilí o novou spotřebitelskou morálku. V současném ''z.ž.k.'' vidí zdroj masového plýtvání a nebezpečí pro lidstvo jako celek.

V s-gii je ''z.ž.k.'' stále více a více traktován buď jako problém kvantity spotřeby (podmíněné masovostí a strojovou výrobou), nebo ryze eticky jako otázka správného či nesprávného zaměření kultury a civilizace. Řada autorů (''G. P. Friedman'' aj.) varovala bývalé social. země před aplikací standardů masové kultury a spotřeby. V evrop. social. zemích nebyla ovšem nikdy zapomenuta ''Marxova'' myšlenka z ''Kritiky gothajského programu'' o komunismu jako společnosti, v níž bohatství poteče plným proudem a otevřou se nevyčerpatelné zdroje dynamizace spol. růstu. Růst životní úrovně lidu byl proklamován jako význ. spol. cíl. Jen ojediněle byly hlásány názory (v Československu např. na sklonku 60. l. ''A. J. Liehmem'', později některými radikálními ekologisty), že je třeba rezignovat na ekon. růst a vysokou úroveň spotřeby a klást důraz především na kulturu, volný čas a kultivaci každodennosti. Převládala a převládá snaha hledat alternativní modely vysoké konzumní úrovně, která nebyla zatím úspěšně završena.

<div class="translations">
<span lang="en">consumerism</span>
<span lang="fr">mode de vie de consommation</span>
<span lang="de">Verbrauchslebensweise</span>
<span lang="it">modo di vita consumista</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Fromm, E.'': Haben oder Sein. München 1979; ''Motašov, P. V.'': Svět spotřeby pro a proti. Praha 1981.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Urbánek Eduard|Eduard Urbánek]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Aut: Urbánek Eduard]]
[[Kategorie:Spoluautorská hesla]]
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
[[Kategorie:VSgS]]