Zobrazení zdroje stránky Liberalismus

<span id="entry">liberalismus</span> – (z lat. liber = svobodný, volný, nespoutaný) – fil.-s-gické, ekon. a polit. koncepce a hnutí prosazující [[svoboda|svobodu]] člověka ve všech oblastech jeho činnosti, zejm. v hosp. životě, v politice, ve vědě a umění. Hist. obdobím krystalizace zákl. idejí ''l.'' bylo 18. a zejm. 19. st. Jejich zdroje však lze sledovat u individualismu, v názorech fyziokratů, v ''Lockeově'' teorii státu. ''L.'' vytváří komplex idejí o hist. [[pokrok|pokroku]] založeném na schopnosti jednotlivce usilovat o sebeurčení na základě rozumu, na hosp. životě řízeném nikoliv státem, ale zákony [[trh|trhu]] a soutěžení a na nezadatelnosti [[práva lidská|lidských práv]]. Tyto znaky ''l.'' ukazují rovněž na obory, které přispěly k jeho formulaci: filozofie, právověda, s-gie, nár. hospodářství (nikoliv však teologie). ''L.'' je považován za první obsáhlou [[ideologie|ideologii]] v moderním slova smyslu. Jeho vývoj má svoji periodizaci: ''1.'' období, označované jako „revoluční“, které končí v polovině 19. st., charakterizuje formování liberálního obrazu světa měšťanské společnosti; ''2.'' období, spadající do epochy od poloviny 19. st. do 90. l., představuje konflikt ''l.'' s ekon. změnami (koncentrace kapitálu, vznik monopolů) a s proměnami polit. scény (vznik polit. stran, především typu soc. demokracie); ''3.'' období vrcholící všeobecnou hosp. krizí je rovněž krizí ''l.'' (státní intervence do hosp. života). Další vývoj, charakterizovaný nástupem fašismu, stalinismu, ale i projevy studené války, vedl ke vzniku názorů o konci ''l.'', o jeho neschopnosti být významnější polit. silou.

Mnoho politologických a s-gických studií je věnováno kritice ''l.'' Např. pro ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|T. G. Masaryka]]'' byl ''l.'' kritizovatelný především z etických hledisek, a to jako koncepce, která vede k určité lhostejnosti a asociálnosti. ''F. W. Coker'' kritizoval ''l.'' především pro „přehnané“ představy o lidské kapacitě myslet spravedlivě a inteligentně. Přílišný optimismus a víra v pokrok znamená podle něho často odklon od tvůrčí práce a tvořivého myšlení. Tolerance může degenerovat v lhostejnost a neodpovědnost. Předmětem kritiky se staly rovněž představy ''l.'' o možnostech svobody člověka, vyhraněný [[individualismus]] nedoceňující jednotlivcovu potřebu participace v soc. skupinách. Kritici ''l.'' také upozorňují na nevyváženost v chápání vztahů práv a povinností. ''L.'' je svým hist. vznikem hnutím [[buržoazie]]. Propaguje však obecná práva na svobodu slova, přesvědčení, svobodu jednání, pohybu. Zůstává přitažlivým podporou lidských práv a přesvědčení o nezávislosti člověka na všech formách moci, ať již jde o stát či organizovanou polit. stranu. Současné ''liberální politické strany'', existující často pod různými názvy, jsou nositeli tohoto přesvědčení a považují tradiční organizovanou stranicko-třídní politiku za mylnou. Soustřeďují se na vyhledávání schopných jednotlivců a na podporu rozvoje talentů. Liberálové často protestují proti označování za [[hnutí]] nebo polit. stranu „středu“ mezi „levou“ a „pravou“ polit. orientací (viz [[levice – pravice]]).

<div class="translations">
<span lang="en">liberalism</span>
<span lang="fr">libéralisme</span>
<span lang="de">Liberalismus</span>
<span lang="it">liberalismo</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Becker, W.'': Freiheit, die wir meinen. Entscheidung für die liberale Demokratie. München 1982; ''Coker, F. W.'': Some Present-day Crisis of Liberalism. In: ''Political'' Thought since World War II. London 1964; ''Dahrendorf, R.'': Fragmente lines neuen Liberalismus. Stuttgart 1987; ''Dahrendorf, R.'': Lebenschancen. Aufläufe zur sozialen und politischen Theorie. Frankfurt 1979; ''Hobhouse, L. T.'': Liberalism. Praha 1914; ''Schiller, T.'': Liberalismus in Europe. Hannover 1978.

''[[:Kategorie:Aut: Pecka Emanuel|Emanuel Pecka]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Pecka Emanuel]]
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
[[Kategorie:VSgS]]