Zobrazení zdroje stránky Sociologie vojenství

<span id="entry">sociologie vojenství</span> – s-gická disciplína zabývající se ''vojenstvím'' jako specif. lidskou činností zaměřenou na ozbrojené násilí ve vztazích mezi státy. Vojenství představuje činnost směřující k přípravě společnosti na [[válka|válku]] a ve válce se fakticky realizuje. [[sociologie války|Sociologie války]] je tedy disciplínou návaznou a obsahově užší. V období existence zbraní hromadného ničení může ale představovat vojenství toho kterého státu odstrašující sílu a nemusí směřovat k válce. ''S.v.'' zkoumá stupeň militarizace společnosti, brannost obyv., úroveň výzbroje příslušného státu, mobilizační schopnost společnosti, vztah společnosti a ozbrojených sil, charakter, skladbu, vycvičenost, kázeň a morálku ozbrojených sil (event. záloh), jakož i úroveň vojenského myšlení, organizační schopnosti a spol. prestiž vojenské elity. Hlavním nositelem vojenských činností je ''armáda'', tvořící jádro ozbrojených sil země. ''Sociologie armády'' je užší s-gickou disciplínou než ''s.v.'', představuje institucionální aspekt a zkoumá konkrétně rekrutaci a skladbu armády, její vnější a vnitřní mobilitu, funkce, organizaci, vnitřní řád a velení, životní a výcvikové podmínky vojáků a zvl. mezilidské vztahy uvnitř armády. Prvky s-gického uvažování o vojenství a armádě nacházíme v s-gii od samého počátku jejího formování, podle ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokina]]'' však šlo převážně o „citovou a spekulativní ideologii“. Bylo to způsobeno i tím, že státy a velení armád nepřipouštěly v oblasti vojenství s-gické výzkumy. Nicméně v 19. st. provedl ''A. de Tocqueville'' s-gickou analýzu důstojnického sboru USA, vycházeje z teorie spol. stratifikace. Základy moderní ''s.v.'' však položil ''Samuel A. Stouffer'' s kolektivem am. sociologů, kteří na základě rozsáhlých empir. výzkumů z 2. svět. války vydali rozměrné dílo ''The American Soldier'' (1949). Klasickým dílem ''s.v.'' spojujícím hist. pohled se s-gickou analýzou vojenství a armád se stala kniha ''S. P. Huntingtona'' ''The Soldier and the State'' (1957). ''Morris Janowitz'' dovršil v r. 1960 konstituování ''s.v.'', a to nejen publikováním knihy ''The Professional Soldier'', ale také institucionálně, založením ''Inter-University Seminar'' (''IUS''). Podílel se také na vytvoření zvláštního výboru ''s.v.'' při ''ISA''. Od 60. l. prošla svět. ''s.v.'' zhruba 3 stadii vývoje, v nichž převládal vždy určitý model analýzy: ''1.'' strukturalistický, pracující s jednotlivými prvky či znaky (''Hungtington'' a ''Janowitz''); ''2.'' procesuální, který se snaží postihnout dynamiku vývoje armády a její integraci do demokr. společnosti (''J. van Doorn'', ''B. Abrahamson''); ''3.'' pluralistický, který odráží varibilitu soudobého vojenství, krizi legitimity armád a pokles prestiže vojenského povolání a z metodol. hlediska představuje pokus o syntézu obou předchozích modelů (''Ch. C. Moskos'', ''Ch. Dandecker'', ''B. Fleckenstein'', ''B. Boene'', ''G. Caforio'' a další).

Soudobá svět. ''s.v.'' představuje široce rozvětvenou disciplínu. Práce ''Research Committee 01'' ''ISA'' (''Armed Forces and Conflict Resolution'') se na svět. s-gickém kongresu v Madridu účastnilo 150 sociologů z téměř 50 zemí. Z ''IUS'' vznikla mezinár. organizace s více jak 700 členy ze 45 zemí světa, sídlící v Chicagu, která disponuje velkým archivem, vydává měsíčník ''Armed Forces and Society'' a každý druhý rok organizuje interdisciplinární svět. konferenci na vojensko-s-gické téma. V popředí zájmů současných výzkumů jsou vzájemné vztahy společnosti a armády, demokratizace ozbrojených sil, skladba ozbrojených sil, proces profesionalizace, spol. postavení vojenských profesionálů, budoucnost vojenského povolání, podmínky vojenské služby různých soc. skupin apod. V USA byla po zkušenostech z vietnamské války rozpracována problematika „sociologie boje“. V r. 1968 byla založena ''European Research Group on Military and Society'' (''ERGOMAS''), jejíchž 6 sekcí se zabývá především organizováním mezinár. empir. výzkumů a odborných seminářů z oblasti ''s.v.'' v podmínkách Evropy.

V Československu se v období první republiky rozvinuly v rámci ''s.v.'' a s-gie armády 2 instituce: ''Vojenský ústav vědecký'' a ''Svaz československého důstojnictva''. V r. 1935 vznikl ''Vojenský sociologický kruh'' pod vedením ''[[Král Josef|Josefa Krále]]''. Obnovené s-gické snahy v dané oblasti po válce byly zastaveny po únoru 1948. K částečné a krátkodobé renesanci došlo v 60. l., kdy byl při ''Vojenské politické akademii'' zřízen ''Vojenský ústav sociálních výzkumů'' (1963) a byla založena katedra ''s.v.'' (1965). V této době bylo uskutečněno několik rozsáhlých s-gických výzkumů a vydáno několik monografií. Pozornost se soustředila na tyto tematické okruhy: ''a)'' záp. ''s.v.'' (''Marvan'', ''Matyska'', ''Hrabě''), ''b)'' vojenský profesionál (''J. Cvrček'', ''Purkrábek'', ''Lojín'', ''Češka''), ''c)'' mládež a vojenská služba (''[[Dědek František|Dědek]]'', ''Janda'', ''Mucha'', ''Fázík''), ''d)'' vztah společnosti a armády (''Nováček'', ''Ryška''), ''e)'' věd. rozvoj ve vojenství (''Novák'', ''Mejzlík''), ''f)'' s-gické otázky války (''Ždímal''), ''g)'' volný čas v armádě (''A. Rašek'', ''K. Rychtařík''), ''h)'' dějiny čsl. ''s.v.'' (''[[Bláha Inocenc Arnošt|I. A. Bláha]]'', ''Čepera'' a další). Čsl. vojenští sociologové navázali na kontakt s ''IUS'', účastnili se zasedání výboru ''s.v.'' (Londýn 1967) a připravili mezinár. sympozium o rozvoji ''s.v.'' v social. zemích (1967). Po srpnu 1968 byla veškerá činnnost v této oblasti postupně zastavena a příslušná pracoviště byla zlikvidována včetně sekce ''s.v.'' při ''Čs. sociologické společnosti''.

Po listopadu 1989 byl znovu zřízen ''Vojenský ústav sociálních výzkumů'', který ihned navázal kontakty s ''Ergomasem'', výborem ''01 ISA'' a ''IZIS'', byly obnoveny sekce ''s.v.'' při čes. a slov. s-gických společnostech, činnost zahájila katedra ''s.v.'' v nově zřízené ''Vojenské vysoké škole pedagogické'' . Výzk. činnost se zaměřila na vztahy společnosti a armády, hodnotovou orientaci mladé mužské populace, soc. postavení vojáků z povolání a proces profesionalizace a na mezilidské vztahy v armádě. Hlavní slabinou ''s.v.'' v Čechách a na Slovensku skutečnost, že je pěstována pouze na půdě armády a nezabývají se jí civilní instituce. Většina výsledků výzkumů, ale i vydávaných monografií má vnitroarmádní charakter, není k dispozici civilní odborné veřejnosti a netěší se ani jejímu zájmu.

<div class="translations">
<span lang="en">military sociology</span>
<span lang="fr">sociologie des militaires</span>
<span lang="de">militär Soziologie</span>
<span lang="it">sociologia delle forze armate</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Cvrček, J.'': Vzájemné vztahy společnosti a armády. Praha 1992; ''Huntington, S. P.'': The Soldier and the State. New York 1957; ''Chalupný, E.'': Sociologie soutěže, boje a války. Praha 1969; ''Janowitz, M.'': The Professional Soldier. Glencoe, Illinois 1960; ''Moskos, Ch. C.'': Soldiers and Sociology. Evanston 1988; ''Moskos, Ch. C.'' – ''Wood, F. R.'': The Military More Than Just a Job? Washington 1988; ''Sorokin, P. A.'': Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936.

<span class="section_title">Časopisy:</span> ''Sociológia'' 3., tematické číslo, 1992; ''Vojenské'' rozhledy, mimořádné č. FMO. Praha 1992.

''[[:Kategorie:Aut: Cvrček Jaromír|Jaromír Cvrček]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Cvrček Jaromír]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:VSgS]]