Zobrazení zdroje stránky Alokace sociální

<span id="entry">alokace sociální</span> – (z lat. locare = umísťovat, popř. locus = místo) – termín pocházející z ekonomie, kde se alokací rozumí centrálně řízené rozdělování disponzibilních ekon. zdrojů podle předem stanoveného klíče (např. plánovité rozdělování nár. důchodu a rozmísťování pracovních sil do jednotlivých výrobních a nevýrobních oblastí). V s-gii se ''a.s.'' obvykle používá ve významu zavedeném ''T. Parsonsem''. Označuje proces distribuce významných, obvykle kvantifikovatelných prvků (finančních prostředků, vzdělání, mocenských pozic, různých privilegií apod.) v systému soc. rolí. Tento proces zahrnuje jednak alokaci kádrů (obsazování pozic ve spol. systému), jednak alokaci možností a alokaci odměn působících společně jako alokace majetku. Alokace kádrů je totožná s procesem individ. [[socializace]], viděným v optice jeho funkcionálního významu pro spol. systém, alokace majetku je totožná s procesem nabývání a pozbývání společensky význ. objektových vztahů. Hlavní funkce alokačních procesů spočívá ve zprostředkování diferenciace soc. rolí a jejich integrace do spol. systému. Mocenské, ekon., soc. a kult. zdroje a prostředky jsou jejich prostřednictvím ve společnosti přidělovány jednotlivým spol. vrstvám diferencovaně, v závislosti na jejich strategickém podílu na fungování spol. systému. Přednostně jsou poskytovány tomu, kdo je používá k uskutečňování cílů, které jsou relevantní a žádoucí pro celý systém. Tyto procesy tedy reprodukují funkční nerovnosti v distribuci polit. moci, spol. dělbě práce, organizaci výroby, přivlastňování ekon. prostředků a nejrůznějších soc. výhod a plní tak důležitou úlohu v reprodukci mocenské a sociálně ekon. struktury společnosti (viz též [[diferenciace sociální]], [[reprodukce sociální]]). V s-gii se objevují dva zásadně odlišné pohledy na alokační kritéria a mechanismy, na nichž jsou zakládány protichůdné interpretace procesu ''a.s.'' Původní pojetí připisuje rozhodující význam individ. schopnostem a aspiracím jednotlivce a v ''a.s.'' spatřuje prostředek překonávání rozdílů v soc. třídním původu člověka a prosazování principů [[meritokracie]] při obsazování pozic ve spol. systému a rozdělování soc. [[status|statusů]] a [[role|rolí]]. Pojetí, které zdůrazňuje podmíněnost individ. předpokladů spol. úspěchu výchozích soc. ekon. pozicí (viz též [[kapitál kulturní|kulturní kapitál]]), se prosazuje v poslední době. V tomto pojetí je ''a.s.'' nástrojem přenášení spol. nerovností z generace na generaci a kumulací mocenských, ekon., soc. a kult. prostředků v rukou vládnoucí spol. vrstvy. Alokační model, v němž je jednání člověka jednoznačně determinováno soc. ekon. strukturou společnosti, je pak stavěn proti modelu socializačnímu, v jehož rámci člověk jedná relativně svobodně.

<div class="translations">
<span lang="en">social allocation</span>
<span lang="fr">allocation sociale</span>
<span lang="de">soziale Allokation</span>
<span lang="it">allocazione sociale</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kerckhoff, A. C.'': The Status Attainment Process: Socialization or Allocation? ''Social Forces'', 1976, č. 2; ''Parsons, T.'': (1951) The Social System. London 1967.

''[[:Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej|Ondřej Hubáček]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]