Zobrazení zdroje stránky Encyklopedisté

<span id="entry">encyklopedisté</span> – filozofové, spisovatelé, přírodovědci, polit. publicisté sdružení při přípravě a vydávání ''Encyclopédie ou Dictionnaire raisonné des Sciences, des Arts et des Métiers'', zkráceně ''Encyklopedie'' ve Francii v l. 1751–1772. Projekt ''Encyklopedie'' podává ucelený a uspořádaný přehled podstatné části výsledků lidského poznání v tehdejší době. Mezi ''e.'' patří nejvýzn. představitelé fr. fil. myšlení té doby: ''É. B. Condillac'', ''P. H. D. Holbach'', ''Ch. L. Montesquieu'', ''F. M. Voltaire'' a ''J. J. Rousseau''. Ideovým i organizačním vůdčím duchem byl ''D. Diderot'', který se svým nejbližším spolupracovníkem ''J. B. le Rond d'Alembertem'' připravil nejen prospekt ''Encyklopedie'', nýbrž podstatně ovlivnil i její celkovou koncepci, postavenou na myšlence, že věci nelze poznat bez vzájemných souvislostí a vztahů, a na osvícenském entuziasmu, na přesvědčení o síle lidského ''rozumu'', na pevné víře, že je v lidských silách všechno spolehlivě poznat a objasnit. Podle záměru svých tvůrců neměla být pouhým přehledem dosavadních poznatků, nýbrž i jejich systematickým utříděním podle novodobých věd. a metodol. přístupů, opřených o soudobé pokrokové koncepce. V ''Encyklopedii'' se odráží ideově-polit. kontext doby. Příznačné je, že obsahuje i poznatky, které byly spíše produktem tehdejší výrobní a řemeslné praxe než „čisté“ vědy. Vydání každého svazku ''Encyklopedie'' bylo přijímáno jako význ. spol. čin, jako kult. událost, která vždy rozbouřila hladinu spol. a polit. života. ''E.'' sami představují v jistém smyslu společenství, v němž integrační bází bylo [[osvícenství]] a jeho pojetí [[pokrok|pokroku]]. Smyslem diskuse a vzájemné kritiky ''e.'' nebylo pouhé „popření“ oponenta či vyvrácení jeho názoru, ale i pochopení jeho stanoviska. ''E.'' vytvořili prostředí prodchnuté snahou po pravdivém poznání, úctou k rozumu, vírou v jeho vítězství. Na této bázi rozvíjeli princip názorové tolerance. ''E.'' svým způsobem předjímali jeden z výrazných rysů moderní demokracie. Po vydání 7. svazku v r. 1757 se ale spol. a polit. situace v tehdejší Francii natolik zkomplikovala, že další vydávání ''Encyklopedie'' bylo prakticky vyloučeno. V této době rezignovala na další práci velká část autorů (včetně ''d'Alemberta'') a další propadali skepsi (např. ''Voltaire''). Přesto především díky ''Diderotovi'' byl dán po dvouleté přestávce v r. 1759 více méně ilegálně do tisku 8. svazek a do r. 1765 bylo připraveno 10 zbývajících. Vydávání bylo přerušeno poté, co ''Diderot'' náhodně zjistil, že vydavatel ''Lebreton'' ve všech desíti zbývajících svazcích svévolně zkracoval a upravoval texty. Přesto se ''Diderot'' k práci posléze vrátil a do r. 1772 byly pak vydány všechny zbývající svazky (s rytinami). ''Encyklopedie'' byla často přetiskována za hranicemi Francie. Její vydávání je považováno za důležitou součást spol. hist. procesů, které vyústily ve Velkou fr. revoluci.

<div class="translations">
<span lang="en">encyclopedists</span>
<span lang="fr">encyclopédistes</span>
<span lang="de">Enzyklopädisten</span>
<span lang="it">enciclopedisti</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> Encyklopédie ou Dictionnaire raisonné des sciences, des Arts et des Métiers (textes choisis). Paris 1952; Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel (výbor). Praha 1954; ''Höffding, H.'' – ''Král, J.'': Přehledné dějiny filosofie. Praha 1946; ''Tatarkiewicz, W.'': Historia filozofii. I–III. Warszawa 1970.

''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
[[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]]
[[Kategorie:VSgS]]