Zobrazení zdroje stránky Geografie lidských sídel

<span id="entry">geografie lidských sídel</span> – subdisciplína [[geografie sociální|sociální geografie]] zabývající se různými druhy [[sídlo|sídel]], jejich vývojem, funkcemi, polohou, rozmístěním, vzájemnými vztahy. Obvykle se člení na ''geografii měst'' a ''geografii venkovských sídel''. Jako celá geografie prodělala i ''g.l.s.'' vývoj od pouhého popisu nejrůznějších stránek sídel až po jejich komplexní studium, prošla stadiem přeceňování vlivu geogr. prostředí na vznik a vývoj sídel, stadiem pozitivismu a posibilismu. V jejím vývoji lze odlišit zhruba 3 etapy: ''1.'' do 90. l. 19. st., kdy se sídelní geografové spokojovali s formulací zákl. charakteristik osídlení, popisem větších měst a některých jejich specif. úloh, částečně studiem polohy a velikosti sídel (vyjadřované např. počtem obyv. schopných vojenské služby, povinných odvádět daně apod.) a jen výjimečně bylo možno se setkat se zmínkami o menších městech či vesnických sídlech a s teor. zaměřenými pracemi; ''2.'' od konce 19. st. do konce 2. svět. války, kdy se ''g.l.s.'' zabývala ponejvíce vznikem a rozvojem různých typů venkovského osídlení, morfologickou typologií sídel (podle jejich půdorysu), srovnávacími studiemi venkovských sídel, charakterizací rozdílů mezi [[město|městem]] a [[venkov|venkovem]], vlivem komunikací a polohy na vývoj sídel; v tomto období vytvořil ''W. Christaller'' [[teorie centrálních míst|teorii centrálních míst]], zabývající se prostorovými a ekon. závislostmi v rozmístění sídel; ''3.'' od 2. svět. války, kdy se v souvislosti s požadavky na [[bydlení]], výstavbu a obnovu sídel rychle rozvíjela geografie měst; vedle konkrétních plánovacích studií vznikala řada prací analyzujících sídla v souvislosti s populačním, soc. a hosp. vývojem, zabývajících se interakcí a prostorovými vztahy mezi přír. a sídelním systémem, vnitřní diferenciací měst, analýzou struktury a činností městského obyv., klasifikací měst z hlediska různých sídelních znaků (polohy, hierarchie a sféry vlivu, funkcí), vymezováním hranic měst a městských [[aglomerace|aglomerací]], resp. [[konurbace|konurbací]]. V poslední době jde zejm. o studium celých sídelních systémů (tj. vzájemně závislých a propojených soustav sídel) a sídelních procesů ([[urbanizace]], [[suburbanizace]], [[dezurbanizace]]). Nezřídka bývá ''g.l.s.'' spojována s [[geografie obyvatelstva|geografií obyvatelstva]] a svým obsahem je blízká i geografii služeb, geografii dopravy, geografii průmyslu, teorii urbanismu, demografii, prostorové ekonomii, také [[sociologie města|sociologii města]], [[sociologie venkova|sociologii venkova]] a zejm. tzv. sociologii lidských sídel.

<div class="translations">
<span lang="en">geography of human settlements</span>
<span lang="fr">géographie des sièges (habitats) humains</span>
<span lang="de">Siedlungsgeographie</span>
<span lang="it">geografia degli insediamenti umani</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Beaujeu-Garnier, J.'' – ''Chabot, G.'': Traité de géographie urbaine. Paris 1964; ''Doberský-Pohl, J.'': Typy vesnických sídel v Čechách. In: ''Věstník národopisné společnosti''. Praha 1934–1936; ''Chorev, B. S.'': Problemy gorodov. Moskva 1971; ''Schwarz, G.'': Allgemeine Siedlungsgeographie. Berlin 1966; ''Verešík, J.'': Geografia sídel Slovenska. In: ''Slovensko''. Lúd. I. časť. Bratislava 1974; ''Votrubec, C.'': Lidská sídla, jejich typy a rozmístění ve světě. Praha 1980.

''[[:Kategorie:Aut: Heřmanová Eva|Eva Heřmanová]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Heřmanová Eva]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]