Zobrazení zdroje stránky Logika objevování

<span id="entry">logika objevování</span> – (z angl. logic of discovery) – způsob získávání [[objev|objevu]] nových, originálních poznatků, nového vědění. V jistém smyslu opakem je logika justifikace (logic of justification). Tento vztah je analogií protikladu [[kontext zdůvodnění|kontextu zdůvodnění]] a ''kontextu objevování''. Již antický řečník ''M. Tullius Cicero'' rozlišoval dva druhy logiky: ars inveniendi, což je vlastně ''l.o.'', a ars iudicandi neboli logiku souzení. Nacházel je v ''Aristotelových'' dílech (první v ''Topikách'' a druhou v ''Analytikách''). ''L.o.'' ve formě kombinatoriky se snažil jako první vypracovat ''R. Lullus'' koncem 13. st. a později v 17. st. ''G. W. Leibniz'', zejm. v souvislosti s tzv. mathesis universalis. ''L.o.'' bývá někdy explifikována jako induktivní logika nebo jako kreativní logika zabývající se zákonitostmi tvořivého myšlení. V tomto směru je ''l.o.'' spjata s psychol. otázkami [[kreativita|kreativity]] a invence a s problematikou konstruování v inženýrském myšlení. Nejpropracovanějších výsledků dosáhl ''G. Pólya'' při formulaci pravidel plauzibilního usuzování, které odvodil z rozboru invenční činnosti matematiků.

<div class="translations">
<span lang="en">logic of discovery</span>
<span lang="fr">logique de la découverte</span>
<span lang="de">Logik der Entdeckung</span>
<span lang="it">logica delle scoperte</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Pólya, G.'': Mathematics and Plausible Reasoning. Princeton, N.J. 1954.

''[[:Kategorie:Aut: Berka Karel|Karel Berka]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Berka Karel]]
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
[[Kategorie:VSgS]]