Zobrazení zdroje stránky MSgS:Původní předmluva

==Předmluva k původnímu knižnímu vydání [[MSgS|Malého sociologického slovníku]]==

Myšlenka vypracovat původní slovník základních sociologických pojmů vyplynula vcelku přirozeně z úvah nad akutními potřebami rozvoje sociologické práce u nás. Pronikání sociologického myšlení a přístupů do veřejnosti a publicistiky, první kroky v sociotechnickém použití sociologického vědění v řízení některých společenských procesů, záplava empirických i pseudoempirických výzkumů a anket, potřeba základní sociologické informace pociťovaná pracovníky příbuzných oborů, zahájení výuky sociologie na vysokých školách (při neexistenci solidních učebnic) a především neutěšený stav v oblasti vydávání kvalitní původní a přeložené sociologické literatury – to vše vedlo řadu sociologů k myšlence vypracovat rozsáhlejší informativní příručku, která by shrnula alespoň v základních obrysech stav soudobé sociologie ve všech jejích podstatných zájmových oblastech: v obecné sociologické teorii, v hlavních konkrétních disciplínách i v sociologické metodologii. Nejvhodnější formou takové příručky se zdál právě slovník, který by v hlavních heslech podal informaci o vývoji názorů na určitou problematiku, jakousi sémantickou analýzu daného pojmu, shrnul současný stav řešení problému v marxistické a nemarxistické sociologii, a pokud by to bylo nezbytné či žádoucí, také základní formulaci autorova přístupu k tématu. Bylo proto třeba vybrat taková hesla, jež vyjadřují a v nichž se koncentrují hlavní problémy soudobé sociologie, což přirozeně nebylo možné bez přihlédnutí k slovníkovým a encyklopedickým dílům již vydaným. Záměrně jsme se soustředili na věcnou stránku problematiky, což ovšem vedlo na jedné straně k radikálnímu omezení těch hesel, která fixují historická stadia sociologického myšlení (historický přístup byl, pokud to bylo nezbytné, integrován do jednotlivých věcných hesel), na druhé straně k tomu, že slovník již ve své výchozí koncepci nesledoval primárně terminologické zřetele. Měl tedy mít spíše ráz jakési malé sociologické encyklopedie, vysvětlující uzlové problémy, v jejichž rámci by byly začleněny dílčí otázky a vysvětleny některé další nezbytné pojmy.

Uvědomujeme si ovšem logický paradox práce na takovém slovníkovém díle – syntetická práce tu předchází vlastnímu rozvoji vědního oboru. V takové situaci vedení autorského kolektivu nepokládalo za vhodné a do jisté míry ani za možné podstatněji zasahovat do koncepce jednotli-vých autorů, i když předkládaný přístup pokládalo často za diskusní, ba místy sporný. Nepokoušelo se ani o obsahovou, ani důslednou terminologickou unifikaci, jakkoli si bylo vědomo významu zejména terminologického sjednocení. Bylo ostatně provedeno všude tam, kde to bylo reálně možné (nejvýrazněji v oblasti sociologické metodologie) a kde takový zásah nebyl spojen s významovým posunem v autorské koncepci.

Charakter příručky se ostatně projevuje i ve složení vedení autorského kolektivu, v němž pracovali příslušníci různých generací s rozdílnými názory na některé, často dosti podstatné, teoretické či metodologické otázky. Vedení kolektivu navrhlo koncepci slovníku, jeho strukturu, heslář, který byl předložen zainteresovaným pracovníkům a pracovištím k diskusi, koncepci zpracování jednotlivých hesel, provedlo výběr autorů a organizovalo autorskou spolupráci. Podnět ke zpracování a vydání slovníku dal výbor Československé sociologické společnosti při ČSAV, na jejíž organizační základně pak došlo k ustavení poradních sborů, které koncepci slovníku diskutovaly. Zvláště cenné podněty vyšly od terminologické komise Společnosti, vedené prof. dr. inž. Janem Tauberem a Přemyslem Perglerem, CSc. Úkol, který terminologická komise řešila, je ovšem natolik závažný a rozsáhlý, že dosud nemohl být zcela uzavřen a nebylo tedy možno výsledky práce komise promítnout v jednotné terminologické úpravě slovníku: definitivní terminologická unifikace si vyžádá ještě mnoho další náročné práce a rozsáhlou diskusi, k níž ostatně má tento slovník být jedním z podnětů. Někteří členové poradních sborů a komisí, ale i mnozí jiní pracovníci v naší sociologii podali vedení autorského kolektivu velmi cenné kritické návrhy ke koncepci, rozšíření a doplnění hesláře. Kromě sociologických pracovišť přispěli svými podněty také Výzkumný ústav strojírenské technologie a ekonomiky v Praze, Osvětový ústav v Bratislavě, Výzkumný ústav polnohospodárskej ekonomiky v Bratislavě aj. Všechny diskusní a kritické náměty byly zváženy a využity v další práci na koncepci slovníku a na hesláři.

Nemalým problémem byl výběr kompetentních autorů a zajištění autorské spolupráce. Ačkoli většina nejkvalifikovanějších specialistů projevila ochotu ke spolupráci, bylo přesto obtížné zajistit vhodné autory některých hesel dokonce klíčového významu pro celkovou stavbu slovníku. Proto došlo k nepříjemnému zdržení ve vydání slovníku, za něž se vedení autorského kolektivu omlouvá autorům i čtenářské veřejnosti.

Definitivní projekt slovníku, zpracování hesláře a návrh koncepce jednotlivých hesel vypracovali prof. dr. Josef Ludvík Fischer, Miloslav Petrusek, CSc., a dr. Zdeněk Strmiska, CSc. Náročné technické, administrativní a organizační práce provedla pracovnice Sociologického ústavu ČSAV Blanka Habadová. Vedení autorského kolektivu doufá, že slovník přes všechny nedostatky – v nichž se ostatně kriticky zrcadlí současný stav naší sociologie – poskytne zainteresované veřejnosti, pracovníkům příbuzných oborů, žurnalistům, politickým, hospodářským a osvětovým pracovníkům a v neposlední řadě studentům výchozí informaci o současné sociologii a bude podnětem k věcné diskusi o aktuálních problémech naší sociologické práce.

Praha, červenec 1967

[Josef Ludvík Fischer & Miloslav Petrusek & Zdeněk Strmiska]