Zobrazení zdroje stránky Masarykova akademie práce

<span id="entry">Masarykova akademie práce</span> (1920–1952)

Již před první světovou válkou existovaly snahy o zařazení technických věd (mezi něž byla počítána i ekonomie a některé další sociální vědy) do gesce [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]], nebyly však realizovány a jejich výsledkem zůstal jen Národohospodářský ústav, volně přičleněný k Akademii (teprve v roce 1928 vznikla rozdělením dosavadní přírodovědecké sekce sekce technická). Namísto toho byla zákonem č. 86/1920 Sb. z. a n. zřízena samostatná Masarykova akademie práce (MAP), která měla prostřednictvím znalců a vědecké rady organizovat hospodářský rozvoj republiky. MAP se dělila na šest odborů: lékařsko-přírodovědecký, zemědělský a lesnický, stavebně inženýrský, strojní a elektrotechnický, chemickotechnologický a národohospodářský a sociální, vedle toho zřizovala řadu výzkumných a zkušebních ústavů technického zaměření, organizovala různé vědecké komise a veřejné přednáškové cykly. Při vzniku MAP bylo za její členy (znalce) zvoleno 180 osobností, prvním předsedou se stal architekt Albert V. Velflík.

Sociální vědy byly v rámci MAP rozvíjeny v rámci jejího šestého odboru, jednalo se především o ekonomické záležitosti, tzv. psychotechniku a organizaci, řízení a racionalizaci práce. Některá z posledně uvedených témat měla sociologické souvislosti, jak o tom svědčily diskuse a přednášky pořádané MAP i vydání rozsáhlé ''Encyklopedie výkonnosti'' v její gesci (3 sv., Sfinx – B. Janda, Praha 1932–34). MAP vedle toho zaštítila vydání ''Masarykova slovníku naučného'' (7 sv., Československý kompas, Praha 1925–1933) a ''Československé vlastivědy'' (14 sv., Sfinx – B. Janda, Praha 1929–1936). V rámci MAP byl v roce 1920 zřízen Psychotechnický ústav, zabývající se psychologickými a dalšími osobními i sociálními podmínkami pracovní výkonnosti. Jeho ředitelem se stal František Šeracký (1920–1936) a po něm Jan Doležal (1936–1947). Ústav byl v roce 1936 převzat do státní správy jako Ústřední psychotechnický ústav československý a v roce 1939 byl přejmenován na Ústav lidské práce. Ukončil činnost v roce 1947, kdy byl včleněn do [[Československý ústav práce|Československého ústavu práce]]. Celá Masarykova akademie práce během druhé světové války podstatně utlumila činnost (byla rovněž přejmenována na Českou akademii technickou), v roce 1952 byla zrušena v souvislosti se vznikem ČSAV, do níž byly některé ústavy MAP převedeny.

<span class="section_title">Literatura:</span>

Josef Levora: „Masarykova akademie práce (1920–1952). Její vznik a význam pro dějiny techniky.“ ''Acta polytechnica ČVUT'', řada 6, 1977, 2: 5–27.

Alena Míšková – Martin Franc – Antonín Kostlán (eds.): ''Bohemia docta. K historickým kořenům vědy v českých zemích''. Academia, Praha 2010.

Emilie Těšínská: „Vznik Masarykovy akademie práce: technokratické tendence a účast přírodovědců.“ Pp. 103–134 in ''Technokracie v českých zemích (1900–1950)''. Archiv AV ČR, Praha 1999.

''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
[[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]]
[[Kategorie:SIZCSg]]